Evropa se stále vzpamatovává z šoku, který jí přinesla ruská agrese na Ukrajině. Podle kanadského experta na bezpečnost a mezinárodní politiku Harryho Nedelcua, který se v minulosti podílel na obranném plánování NATO v kanceláři generálního tajemníka aliance, by se však měla adaptovat na novou realitu. „Ruská hrozba tu nějaký čas zůstane. Všichni členové aliance musí navýšit své investice do obrany. Jestli chceme žít v míru, musíme být připraveni na válku,“ varuje Nedelcu.
Překvapila vás odolnost, s jakou se Ukrajinci brání ruské invazi?
Ukrajinci zaskočili úplně všechny. Invaze zjevně od začátku počítala s rychlým obsazením Kyjeva a svrhnutím ukrajinské vlády. Současná realita je ovšem taková, že ruská armáda nepostupuje a některé oblasti se dokonce Ukrajincům podařilo dobýt nazpět.
Dokázal byste nastínit nejpravděpodobnější scénáře, jak by válka mohla být ukončena?
Nejpravděpodobnější a zároveň nejpříznivější vývoj je, že se Ukrajincům s podporou Západu podaří odolávat natolik dlouho, až si vytvoří dostatečně silnou pozici, díky níž bude možné vyjednat s Moskvou podmínky, které budou pro Kyjev akceptovatelné. V posledních dnech jsme třeba viděli náznaky, že ukrajinské vedení by mohlo přistoupit na požadavek o neutralitě.
V žádném případě si ale nedokážu představit, že by Ukrajina souhlasila s tím, že se vzdá jakékoliv části svého území, zaváže se nikdy nevstoupit do Evropské unie nebo se demilitarizuje. To jsou příklady věcí, ve kterých Ukrajinci neustoupí. Jakýkoliv jiný scénář patrně vyústí v dlouhodobou patovou situaci, jaká už posledních osm let panovala v Donbasu. To je zase ta nejhorší možná varianta.
Zmínil jste možnost vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Jak moc je takový krok za současné situace reálný?
Je předčasné mluvit o úplném členství. Jak jistě víte, vstup do evropského bloku je dlouhý proces, který může trvat celé dekády, a někteří lidé v unii jsou ohledně přístupu Ukrajiny opatrní. Řekl bych ale, že udělení statutu kandidátské země rozhodně vyloučené není.
Existuje nějaký scénář, na jehož základě by se NATO vojensky zapojilo do konfliktu? Například v případě, že by Rusko na Ukrajině použilo chemické či biologické zbraně?
Severoatlantická aliance má především celou řadu dosud nevyužitých možností, jak vyvinout nátlak na Moskvu, aniž by se přímo zapojila do války a vyeskalovala tak situaci. Může například omezit přístup Ruska do Černého a Baltského moře. Obě tyto lokality jsou pro Rusy klíčovými dopravními trasami a státy NATO v nich kontrolují většinu pobřeží.
Další možností je vstup Švédska a Finska do aliance. To by přivedlo ještě více vojáků NATO k ruským hranicím, což je narativ, který Putin použil jako záminku pro napadení Ukrajiny. Pokud jde o nasazení chemických zbraní, není možné, aby západní lídři nechali takový krok bez odezvy. Kreml by za něj nepochybně čekal další vysoký postih.
Lze tedy očekávat vstup Švédska a Finska do NATO v nejbližší době?
Bude záležet na politické vůli, nicméně obyvatelé těchto zemí jsou tomu nakloněni čím dál tím více. Ještě v roce 2015, když jsem pracoval v NATO, podporovalo vstup do aliance jen asi dvacet procent Finů. Nyní je to více než polovina. Ve Švédsku je to podobné. Každopádně, jestli se chtějí přidat k alianci, tak teď je na to nejvhodnější doba, protože Rusové jsou zaneprázdněni Ukrajinou. Nemohou současně řešit Finsko a Švédsko. Přístupové rozhovory by mohly být zahájeny už na příštím summitu NATO v Madridu (proběhne 29. a 30. června - pozn. red.).
Poučí se aliance z války na Ukrajině? Dokáže zabránit tomu, aby se stejná situace neopakovala v nějakém dalším postsovětském státě?
V širším kontextu by mělo NATO pochopit, že uspořádání světa, které vzniklo po skončení studené války, tu nebude napořád. Aliance se musí znovu vrátit k základním principům, na kterých byla založena, a jedním z nich je spolehlivá kolektivní obrana. NATO sice na mimořádném summitu v Bruselu minulý týden odsouhlasilo posílení svého východního křídla, ale podle mě tato opatření nejsou dostatečná. Aliance by měla zvážit trvalé rozmístění svých vojenských sil v zemích východního křídla, aby nebylo sebemenších pochyb, že je připravena území svých členů okamžitě bránit. Diskuze na toto téma možná začnou už na madridském summitu.
Jakou roli bude v budoucnu hrát v rámci NATO Německo, které se až donedávna zdráhalo zpřetrhat obchodní vazby s Ruskem a přispívat více peněz na obranu?
Německo svým způsobem také všechny překvapilo. Jeho současná vládní koalice zaujala kritičtější postoj nejen k Rusku, ale i k Číně, než její předchůdci za éry kancléřky Merkelové. Nedávné rozhodnutí Německa dávat na obranu více než dvě procenta HDP je přelomovým okamžikem. Do budoucna bude nutné, aby členové NATO v Evropě byli prvními, kdo odpoví na jakékoliv hrozby ze strany Ruska, a Německo jakožto největší evropská ekonomika v tom pochopitelně musí hrát zásadní roli. Stejně tak Spojené státy mají závazek jako první reagovat na hrozby přicházející z asijsko-pacifického regionu.
Měli bychom se připravit na novou studenou válku? Představuje Rusko pro členy NATO hrozbu, která přetrvá delší dobu?
Těžko odhadovat, jak dlouho nynější konflikt potrvá. Já myslím, že čím tvrdší budou uvalené ekonomické sankce, tím dříve bude Putin donucen se z Ukrajiny stáhnout. Jinak ovšem souhlasím, že ruská hrozba tu nějaký čas zůstane. Západní Evropa měla více naslouchat svým spojencům ve střední a východní Evropě, včetně České republiky. Tyto země se mnoho let snažily Západ před Ruskem varovat a bohužel se ukázalo, že měly pravdu.
Bude nutné, aby všichni členové aliance v nadcházejících letech zvýšili své vojenské výdaje?
Jednoznačně. Jestli chceme žít v míru, musíme být připraveni na válku. Každá země musí do obrany investovat nejméně dvě procenta HDP. To je nová realita. Skvělé je, že Západ je díky válce na Ukrajině nyní jednotnější, než byl kdykoliv předtím. Velkou výzvou samozřejmě bude, zda se nám tuto jednotu podaří udržet.
Co říkáte na názory některých amerických politologů jako je John Mearsheimer, kteří tvrdí, že za ruskou invazi na Ukrajinu může NATO, protože jeho rozšiřování na východ Moskvu vyprovokovalo?
Tyto názory striktně odmítám. Copak NATO nutilo Rusy v roce 2014 anektovat Krym a rozpoutat válku v Donbasu? Nynější konflikt způsobilo Rusko, které se chová jako žárlivý exmanžel, naštvaný, že jeho bývalé republiky vzhlížejí k Západu a nikoli k Východu.
Co se týká Mearsheimera, zajímavé je, že on sám v devadesátých letech, čili v době, kdy si ještě nikdo nedokázal ani představit rozšiřování NATO do východní Evropy, napsal studii, v níž argumentoval, že pokud se má Ukrajina stát svobodnou a nezávislou zemí, bude nutné, aby ji Západ chránil před Ruskem. V tom se tedy nemýlil.
Harry Nedelcu
|
