Zavřené gastro nás stojí denně milion, na to se nepřipravíte. Je to šok, říká obchodní šéf Madety

Jan Teplý, Madeta

Jan Teplý, Madeta Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Jan Teplý, Madeta
Jan Teplý, Madeta
Jan Teplý, Madeta
Jan Teplý, Madeta
5
Fotogalerie

Madetu, jihočeskou mlékárnu patřící rodině Teplých, koronavirová pandemie podstatně zasáhla. Jen zavřené restaurace a školní jídelny pro firmu znamenají denní výpadek tržeb jeden milion korun. Když se k tomu přidají všechny další dopady související s propadem exportu a náklady na ochranné pomůcky a testy, jde za uplynulý rok o výrazně vyšší částky. „Myslím, že v našem případě bude legitimní mluvit určitě o sto milionech obratu, ale je to velmi hrubý odhad,“ říká obchodní šéf Madety Jan Teplý.

První vlna pandemie pro Madetu znamenala výpadek hlavně v gastro segmentu, jaký byl pro firmu celý loňský rok?

V podstatě byly podzimní uzavírky opakováním stejného scénáře. Jediné, co se neopakovalo, je vlna předzásobení. Na jaře nám některé prodejní kanály jako export a gastro vyschly, proti tomu se nastartovalo předzásobování v obchodech. Na jedné straně jsme měli zásoby, které nám procházely a nebyly vůbec prodejné, ale na druhé jsme nestíhali na linkách pro klasický obchod menší porce vůbec vyrábět. To znamenalo problémy s odpisy a s vyřazením zboží a nevykrytí a téměř hrozbu penále za nedodání zakázek.

Za druhé vlny na podzim už to tak dramatické nebylo?

Druhá vlna už byla trošku očekávanější. Docela se nám povedlo neudělat si přílišné zásoby v gastru, a proto dopady nebyly tak velké. Zároveň v řetězcích už neproběhlo předzásobování. Na druhou stranu gastro není, prostě není. Některé restaurace odebíraly a měly prodej z okýnka, ale je to zhruba třicet procent. Hodně děláme pro školní a zaměstnanecké jídelny a tohle zmizelo. Poškodil nás i propad exportu, hlavně do třetích zemí. Jsme poměrně velký vývozce na Blízký východ, kde jsou propady tržeb přes padesát procent.

Dřív jste uváděli, že gastro vám dělá kolem dvaceti procent tržeb, platí to?

Záleží na trhu. Dělá to zhruba deset procent tradičního trhu, u nás to není tak děsivé. Když včas vypneme gastro produkty, jsme schopni přejít do výroby pro obchody. Nicméně výpadek gastra představuje ztrátu tržeb zhruba jeden milion korun denně. Máme obrat kolem pěti miliard korun, takže v extrémní verzi, kdyby to trvalo celý rok, jde o výpadek mezi sedmi a osmi procenty celkového obratu. Ale jsou zde ještě sekundární efekty.

Co to znamená?

Ve chvíli, kdy vám gastro přestane odebírat velké množství smetany nebo mléka, tak je najednou produkt přebytečný a tlačí se do obchodů za nižší ceny. Nebo klesne cena másla, protože výrobci prodají smetanu pod výrobními náklady a někde se z ní stluče levné máslo. Tyhle efekty jsou velmi těžko dohledatelné. Asi nejhorší ale je, že čím jsem starší, tak tím méně mě baví revoluce a mám radši přirozenou evoluci. Na současnou situaci se nepřipravíte, jsou to prostě šoky. Vždycky jsou to jenom čisté ztráty, poškozování dlouhodobé práce. 

Zmínil jste, že gastro bylo ze dne na den neprodejné. Jde o velká balení, která se nedají nikde jinde prodat? 

To je třeba dvanáctilitrové čerstvé mléko, které má trvanlivost sedm dní. Nebo jsou to litrové smetany, kbelíkové varianty tavených sýrů, zakysaných smetan. To jsou produkty, které nikam jinam neprodáte.

Takže jste se na podzim za druhé vlny více přeorientovali na menší balení?

To je možné třeba u blokových sýrů, které naplátkujete. Zde je spíše potíž, když kapacity plátkovny nedostačují. Drobné balení je vždycky nejméně výkonné a nejvíce náročné na lidi. Druhý největší dopad covidu kromě toho, že mizejí některé trhy a některé se přetransformují do jiného zboží, je, že zůstávají lidé na domácí péči nebo i v nevynucené karanténě. Takže na nejnáročnější balení nemáme ani dostatek školeného personálu. 

Kolik vám takhle vypadlo lidí?

Je to řádově kolem deseti procent zaměstnanců, kteří jsou takhle ohroženi. Naštěstí v rámci hygienických opatření máme úplně standardně roušky, gumové rukavice a dezinfekce, takže to pro nás neznamená vypnout při odchodu lidí do karantény výrobu.

Necháváte si zaměstnance na vlastní náklady testovat na covid?

Samozřejmě. Na vlastní náklady rozdáváme dezinfekci zaměstnancům, rozdáváme roušky i domů, rozdáváme vitaminy a zajišťujeme testování. Stojí to miliony korun. Ale dobrou firmu dělají lidé. Stroje a baráky si koupit můžete, ale dobrou partu lidí ne.

Nemáte problémy, když vám lidé zůstávají doma moc dlouho, protože nejdříve jsou třeba čtrnáct dní v karanténě, pak jdou na test, což může znamenat dalších deset dní doma, a tak dále?

Tyhle případy jsme taky měli. Ještě častější bylo, že čekali na test třeba pět sedm dní, kdy byli doma z preventivních důvodů. Když pak vyšel ještě pozitivní test, poslali je na deset dní do karantény.

Máte vyčíslené celkově všechny vícenáklady, které vznikly v souvislosti s covidem?

Jenom na ochranné pomůcky a nadstandardní opatření jde kolem milionu korun měsíčně. Sekundární ztráty z poškození trhu a nedodávek jsou kvůli synergickým efektům v podstatě nevyčíslitelné. Legitimní bude mluvit o sto milionech obratu, ale je to velmi hrubý odhad.

Mluvil jste o propadu exportu, proč konkrétně spadl na polovinu?

Výrobky, které děláme na export do třetích zemí, jsou většinou gastro balení. Když cílové země zavřou gastro, tak se vezeme. My jsme největším světovým výrobcem sýru akawi, ze kterého se dělá slavný arabský dezert kenafeh, a ten trh se propadl na polovinu. To je dopad kolem osmdesáti milionů korun obratu za rok. 

Na jaře byl kvůli výpadku gastronomie a exportu nadbytek mléka na trhu, který i srážel ceny. Ale nakonec to podle čísel tak dramatické nebylo. Bude to mít nějaký vliv nyní? 

Je to strašně těžko predikovatelné, zhruba pět až deset procent mléka v Evropě se volně obchoduje. Je to závislé na tom, jestli Itálie vyváží, nebo nevyváží, jestli skupuje Německo. Na jaře vypadly všechny exporty z Itálie, zejména do Spojených států, proto se snížila cena a bylo přebytkové mléko. To nezávisí na České republice. Teď (rozhovor vznikl ještě před Vánocemi – pozn. aut.) cena postupně roste a po Vánocích bývá propad cen, protože poptávka je nižší.

Je tedy i proto lepší soustředit se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou než na komodity?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!