Českomoravský svaz mlékárenský inkasoval před více než pěti lety na dotacích na podporu prodeje a na propagaci tuzemských výrobků v Rusku a na Ukrajině přes 80 milionů korun. Nyní je má na základě vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a podezření ze spáchání dotačního podvodu vrátit. Složit se zřejmě budou muset mlékárny, které byly do projektu zapojeny, protože samotný svaz tvrdí, že nemá dost financí. Lhůta pro zaplacení přitom již uběhla a o případ se zajímá i policie.
„Svaz a všechny dotčené mlékárny odmítají uvedená nařčení proti sobě. A jsou si vědomy, že vrácení dotačních prostředků by vážně ohrozilo budoucí existenci svazu,“ uvádí zápis z valné hromady dotyčné organizace, která se konala letos koncem června a kterou zveřejnila až nyní.
Do programu Kvalitní evropské mléčné výrobky byly zapojeny Bohušovická a Choceňská mlékárna, které spadají pod holding Accom, Mlékárna Hlinsko patřící Agrofertu a Polabské mlékárny. V současné době tyto firmy připravují ve spolupráci s právní kanceláří návrh dohody o narovnání za jejich finanční účasti, která bude předložena Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu.
„Jde primárně o záležitost Českomoravského svazu mlékárenského. Z tohoto důvodu věc nebudeme blíže komentovat,“ uvedl na dotazy týkající se vrácení dotací mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka.
Komentovat dotační kauzu nechtěli ani ostatní zúčastnění mlékaři. „Do dořešení celé záležitosti se nebudeme vyjadřovat,“ uvedl ředitel Bohušovické mlékárny Vladimír Velímský. Stejně reagoval i předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Ze zápisu z valné hromady rovněž vyplývá, že dotčené mlékárny se budou podílet i na úhradě právních nákladů, na které svaz rovněž nemá podle jeho vyjádření peníze. V tuto chvíli se nechává zastupovat právní kanceláří Kocián Šolc Balaštík. Mluvčí zemědělského intervenčního fondu Lenka Rezková potvrdila, že s právními zástupci mlékařů jednají.
Pokud by se všechny dotčené mlékárny a svaz dělily rovným dílem, zaplatí šestnáct milionů korun na vrácených dotacích a k tomu díl z nákladů na právníky.
Kdy se tak stane, není jasné, lhůta splatnosti už přitom vypršela. Státní zemědělský intervenční fond totiž nařídil mlékařům dotace na základě zprávy OLAF vrátit už počátkem léta. Svaz se ale odvolal k ministerstvu zemědělství.
„Ministerstvo zemědělství zamítlo odvolání mlékárenského svazu a svým rozhodnutím potvrdilo rozhodnutí zemědělského intervenčního fondu, které ukládá odvolateli povinnost vrátit finanční prostředky, které mu byly poskytnuty v rámci propagačního programu Kvalitní evropské mléčné výrobky,“ uvedl Vojtěch Bílý z tiskového odboru ministerstva.
Proti rozhodnutí se nejde odvolat, ale jde ho napadnout správní žalobou, což mlékárenský svaz vzápětí učinil. Mlékaři se zároveň snažili dosáhnout i odkladu v placení.
„Svaz podal společně se správní žalobou k Městskému soudu v Praze rovněž návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Tento návrh byl Městským soudem v Praze zamítnut,“ uvedla Lenka Rezková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu s tím, že lhůta šedesáti dní pro vrácení peněz už uplynula.
Zmíněných 81,5 milionu korun přitom není jediných, které bude muset svaz a mlékárny zřejmě vracet. SZIF totiž opět na základě zprávy OLAF zahájil také šetření programu EU Milky Way. V tomto případě šlo o podporu prodeje mléčných výrobků v arabských zemích v letech 2016 až 2019. Mlékárenský svaz dostal v rámci tohoto programu dotace ve výši 87,5 milionu korun.
I v tomto případě se mlékaři odvolali proti rozhodnutí SZIF k ministerstvu zemědělství. „Momentálně probíhá odvolací řízení. Rozhodnutí o vrácení k EU Milky Way dosud tedy pravomocné není,“ popisuje nynější stav Rezková.
Pokud budou muset mlékárny vracet i tyto dotace, rázem se částka v případě rovného dělení zdvojnásobí. Třicet milionů už tak bude i citelným zásahem do jejich hospodaření. Například Polabské mlékárny měly loni tržby 1,3 miliardy korun a dosáhly zisku 102 milionů korun.
U obou případů zároveň probíhá policejní vyšetřování, a to na úrovni Národní centrály proti organizovanému zločinu. „Z důvodu probíhajícího prověřování nebude náš útvar poskytovat žádné informace, neboť přípravné řízení je ze zákona neveřejné,“ uvedl za NCOZ Jaroslav Ibehej.
Celý případ má ale mnohem širší rozměr jdoucí za hranice České republiky, jak naznačuje i vyšetřování OLAF.
V obou případech šlo o programy financované z poloviny Evropskou unií. Třicet procent poskytla Česká republika, pětinu měl platit Českomoravský svaz mlékárenský. Ten ve výběrovém řízení na provedení obou programů vybral belgickou společnost Agropromotion.
Její majitelku Stellu Scarlisovou zadrželi přitom už v roce 2015 policisté v Bruselu a obvinili ji a jejího manžela vystupujícího pod různými jmény z rozsáhlého podvodu čerpání evropských dotací na propagaci zemědělských výrobků.
Podobně jako v Česku totiž podle dostupných informací ze zahraničního tisku postupovala i v Bulharsku či na Kypru.
Proč si ji vybral i Českomoravský svaz mlékárenský, není jasné. Na valné hromadě v červnu předseda svazu Jiří Kopáček prohlásil, že oba programy uskutečňovali v dobré víře a nejsou si vědomi žádných pochybení.
„Svaz bude usilovat o vymožení dlužné částky u agentury Agropromotion a o případné připojení se k trestnímu stíhání v Belgii,“ uvedl na valné hromadě Kopáček.
