V české energetice se zostří konkurence. Po stažení plynárenské firmy Vemex po potížích se Speciálním finančním úřadem na českém trhu zkusí výrazněji uspět další dceřiná společnost ruského gigantu Gazprom, firma Wingas. Podnik, který nebyl příliš známý, dosud v tuzemsku prodával zemní plyn hlavně obchodníkům. Teď se chce Wingas podle ředitele pro střední Evropu Hameada Ahraryho zaměřit hlavně na koncové zákazníky. V tom smyslu převzal od Vemexu několik kontraktů. Ahrary to řekl v rozhovoru pro deník E15.
Jaké budou ceny plynu na příští rok?
Od roku 2013 ceny zemního plynu na evropských trzích klesly až o čtyřicet procent, což je samozřejmě výhodné pro koncové spotřebitele. Ceny plynu v Česku, stejně tak jako na ostatních evropských trzích, jsou výsledkem působení nabídky a poptávky. My jsme závislí na trhu.
Není v našich rukou, jestli ceny porostou, nebo budou klesat. Stejně jako ostatní hráči. Tvorba cen v Česku se odvíjí od toho, jaké ceny jsou na evropských trzích s plynem.
Co tedy ceny plynu příští rok může ovlivnit?
Jelikož ceny se utváří na trhu, je mnoho faktorů, které je ovlivňují. Jako například celková úroveň nabídky, počasí, naplněnost zásobníků, celková makroekonomická situace a podobně. V současné době převyšuje nabídka poptávku, což zvyšuje pravděpodobnost, že ceny zůstanou na aktuálních úrovních.
Výkyvy tedy neočekáváte?
Jak bylo řečeno, to bude záviset zejména na faktorech na straně nabídky a poptávky na evropských trzích.
Jaké jsou vaše aktivity na českém trhu a o co je chcete příští rok rozšířit?
V tom bych se vrátil trochu do historie. Na českém trhu je Wingas aktivní více než deset let. Jako jeden z prvních alternativních dodavatelů jsme provedli dokonce první změnu dodavatele. V počáteční fázi jsme z regulatorních důvodů i na straně industriálních klientů naše aktivity soustředili pouze na prodej plynu jiným dodavatelům. Jakmile se regulace uvolnila, Wingas se začal věnovat i koncovým zákazníkům a ne jenom dodavatelům. Takže jsme se přes tuto genezi dostali k tomu, že se v současné době soustředíme na velké industriální zákazníky, obchodníky, provozovatele přepravních soustav a provozovatele plynových elektráren.
Tím se dostáváme k našim budoucím plánům. Chceme naši pozici v Česku posilovat a chceme naše portfolio ještě víc diverzifikovat ve smyslu prodejů koncovým zákazníkům. Naším hlavním cílem je dodávat plyn takovým subjektům, které budou co nejblíže spotřebě. Jedná se tedy přímo o koncové zákazníky nebo obchodníky, od kterých odebírají domácnosti či komerční sektor.
Co konkrétního plánujete na příští rok?
Samozřejmě chceme pracovat na tom, aby o nás na trhu bylo více slyšet. Chceme být známí hlavně v segmentu koncových zákazníků. Ale nemluvíme tady o retailovém segmentu - do toho pronikáme přes stávající dodavatele. To znamená, že nás pravděpodobně nebude vidět v televizi a v médiích, které se soustředí spíš na retail, ale v odborných periodicích. Plánujeme marketingové aktivity.
Jak vysoká tedy bude investice do reklamy?
Rozpočet na rok 2018 na reklamu je součástí většího celku, proto je obtížné to rozlišit. Záleží také na situaci na trhu. Nicméně počítáme s tím, že rozpočet poroste. Konkrétní čísla neuvádíme.
Vrátím se k segmentu zákazníků Wingasu. Můžete přiblížit, kdo ho tvoří?
Hlavní segment tvoří jiní dodavatelé, provozovatelé přepravní a distribuční sítě, provozovatelé plynových elektráren a samozřejmě velký průmysl. Co se týká tradičních zákazníků z industriálního segmentu, tak nás zajímají spotřebitelé, kteří mají poměrně velkou spotřebu zemního plynu, jako papírenský průmysl, chemický průmysl, sklářský průmysl, ocelářský průmysl nebo potravinářský průmysl.
V čem je český trh specifický, ve srovnání třeba s německým?
Český a německý trh jsou velmi podobné, největším rozdílem je jejich velikost. Český plynárenský trh je pro Wingas velmi důležitým trhem v rámci Evropy. V čem je srovnatelný s Německem, je míra liberalizace a konkurence. Je to trh, který se vyvíjí a rychle mění. Zároveň zde nejsou velké bariéry vstupu. Na denní bázi můžeme vidět, že tlak na snižování marží v našem byznysu je velký. I v tom se český trh v zásadě podobá tomu německému, což pro nás vytváří vhodnou pozici, protože máme zkušenosti právě z německého trhu. Tudíž zkušenosti z Německa můžeme přenést sem.
Jste dceřinou firmou Gazpromu. Jak vnímáte význam Wingasu pro mateřskou firmu?
Více než dva roky jsme stoprocentní součástí skupiny Gazprom. Wingas tvoří v současné době jednu z nejdůležitějších prodejních součástí Gazpromu v Evropě. Pro Českou republiku je právě Wingas hlavní organizací prodávající plyn do segmentu koncových zákazníků.
Berete plyn výhradně od Gazpromu na dlouhodobý kontrakt? Nebo kupujete ještě od jiných společností?
Máme mix jak dlouhodobých kontraktů, tak krátkodobých kontraktů. Jsme toho názoru, že dlouhodobé kontrakty jsou velmi důležité pro stabilitu sektoru. Takže dlouhodobý kontrakt máme s Gazpromem a k tomu nakupujeme na krátkodobější bázi zejména na západoevropských trzích zbylý plyn potřebný pro pokrytí našeho portfolia.
Jak velký podíl tedy tvoří plyn od Gazpromu?
Od Gazpromu máme kolem padesáti procent a ten zbytek je zajištěn přes trh.
Využíváte zásobník plynu v Dambořicích (90 procent kapacity si v aukci zarezervoval Gazprom Export – pozn. red.)?
Ano. K dosažení stability používáme mnoho skladovacích kapacit v celé Evropě včetně České republiky. Pointou je, že přepravní soustavy jsou propojené, takže se na to spíš díváme z pozice celkového portfolia, nikoliv jednotlivých skladovacích kapacit.
Které další zásobníky tedy využíváte?
Zmínil bych ten nejdůležitější, ten je v severním Německu. Je to největší uskladnění zemního plynu v západní Evropě a jeho skladovací kapacita tvoří vice než polovinu spotřeby zemního plynu v České republice. Tvoří to páteř našeho portfolia. Tato skladovací kapacita je vlastněná skupinou Wingas.
Co se týče společnosti Vemex, která se nedávno stáhla z českého trhu. Převzali jste některé její aktivity?
Velmi nedávno jsme převzali několik kontraktů od firmy Vemex. Byly to kontrakty, které Vemex měl jak s ostatními dodavateli plynu, tak i kontrakty s koncovými zákazníky.
V současnosti se mluví o projektu Gazpromu Nord Stream 2, který čelí v Evropě kritice. Je plynovod potřeba?
Rád bych mluvil obecně o infrastruktuře. Vítáme každý nový plynovod, každý nový terminál LNG, každý nový kus infrastruktury. Jakýkoliv nový prvek v té plynové infrastruktuře přináší jednak novou likviditu na trh, jednak posílení bezpečnosti dodávek zemního plynu také v Česku.
Hamead Ahrary nastoupil do společnosti Wingas v roce 2002, kde zastával funkci Key Account Manager. Po pěti letech přešel do německé agrochemické firmy BASF, kde byl zodpovědný za celosvětové obstarávání plynu. Do Wingasu se vrátil v roce 2010, aby vedl evropské oddělení prodeje a podnikání. V roce 2012 se Ahrary přestěhoval do Vídně a vybudoval rakouskou pobočku, ve stejném roce se stal ředitelem společnosti pro střední Evropu. Od roku 2015 je zodpovědný za část průmyslových klientů v Německu. Ahrary studoval Essenskou univerzitu (dnes Duisbursko-Essenská univerzita) a mluví německy, anglicky a persky. |
