České tenistky vnášejí rozruch do nové tenisové sezony. Jak to, že je český ženský tenis tak úspěšný? To jsou jen některé z titulků cizojazyčných médií z posledních měsíců. Ano, český ženský tenis je fenomén již nějakou dobu. Dokazuje to i nynější úspěch Markéty Vondroušové, která v sobotu vyhrála turnaj ve Wimbledonu a získala tak první grandslamový titul v kariéře.
Markéta Vondroušová má s nynějším úspěchem ve Wimbledonu jistotu poskoku žebříčkem. Vítězství jí přinese 10. pozici WTA, což je jejím dosavadním kariérním maximem.
Mezi muži je v první stovce singlového žebříčku jeden český tenista. Jiří Lehečka (37. po French Open). Mezi ženami jich před startem letní travnaté sezony bylo hned devět. Pojďme si je vyjmenovat: Petra Kvitová (9.), Barbora Krejčíková (12.), Karolína Muchová (16.), Karolína Plíšková (18.), Marie Bouzková (33.), Linda Nosková (50.), Markéta Vondroušová (53.), Kateřina Siniaková (54.), Linda Frühwirtová (58.).
Víc je jen Američanek. Aktuálně čtrnáct.
Podobně vypadá pohled na výsledky deblů. V první stovce je sedm Češek včetně světové deblové jedničky Siniakové, mezi muži je „jen“ dvojice Adam Pavlásek a Roman Jebavý. Proč je český ženský tenis tak úspěšný? Dá se na to vůbec přijít?
Bývalá vynikající profesionální tenistka Helena Suková v tomto ohledu říká, že kdybychom věděli, v čem je kouzlo úspěchu českého ženského tenisu, hned bychom to poradili klukům.
Takže. Co za tím je? Proč ženy ano, a muži ne? Prvotní analytické domněnky se v tomto textu následně pokusíme konfrontovat se zkušenostmi tenisových osobností a dalších lidí z branže, především trenérů, a s prosbou o reflexi jsme oslovili i tři talentované české hráčky, které mají velmi slibně rozjeté kariéry.
Teoretická východiska
V Česku možná více než jinde platí, že v ženském sportu nelze vydělat. S jednou výjimkou, a tou je tenis. V poslední době možná ještě golf. Vidina zbohatnutí jistě nebude hlavní motivací, proč rodiče posílají mladé dívky do tenisového klubu, ale vliv na zájem o vrcholový sport to mít může.
Pokud se podíváme na finanční rovinu profesionálního sportu u mužů, dá se relativně dobře živit fotbalem, hokejem, basketbalem, zápasením a mnoha dalšími sportovními aktivitami. U žen moc jiných sportů, jež by se svou lukrativností alespoň blížily tenisu, nenajdete.
Pro představu: Vítězka singlu letošního French Open Iga Świąteková si odnesla stejně jako její kolega Novak Djoković 2 300 000 eur hrubého. Stříbrná z letošního Roland Garros Karolína Muchová si stejně jako druhý muž turnaje Casper Ruud vydělali 1 150 000 eur. Za prohru v prvním kole si tenisté a tenistky odnesli 16 000 eur. Dobrý fotbalista si v Česku přijde měsíčně na částku přes 100 tisíc korun, dobrá fotbalistka bere řádově méně.
Další citovaný faktor, který nahrává úspěchu českých žen s raketami, jsou kulturní, společenské a náboženské normy v řadě zemí světa, které nedovolují ženám sportovat nebo minimálně sportování žen nepodporují. Sport mužů naopak ano. Pak je tedy mezi muži logicky větší konkurence, širší zastoupení hráčů z více zemí, kteří se chtějí prosadit. To ovšem pohledem na špičku žebříčku neplatí. V první stovce jsou zástupkyně tří desítek zemí mezi ženami, a stejně tak zástupci tří desítek zemí mezi muži.
A další důvod příznivějších výsledků českého ženského tenisu? Dívky prý zpravidla více naslouchají trenérům a respektují je, jsou poctivější v přípravě a nemají tak často – jak se říká – svou hlavu. Přepálené sebevědomí mladíků jim údajně není tolik vlastní. Tak se to traduje. Tady raději základní analýzy zanechme, jsme už na příliš tenkém ledě generalizací a předsudků.
Česko tenisu zaslíbené
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
