Hlavní kryptoměna oslavila již 13. narozeniny. Ani ona nebude mít dospívání snadné. Rok 2022 přináší bitcoinu výzvy, s nimiž se dosud nesetkal. To nevylučuje investiční příležitosti.
Cena bitcoinu má za sebou po lednovém pětinovém propadu nejhorší začátek roku od traumatizujícího roku 2018. Tehdy se řada snů o zbohatnutí změnila v noční můru, když kurz kryptoměny během 12 měsíců sestoupil ze 16 tisíc ke třem tisícům dolarů. Nyní by již měl být zkušený kryptoinvestor dostatečně poučen, že cena bitcoinu se pohybuje ve zhruba čtyřletých cyklech, o její volatilitě nemluvě. Neuškodí si připomínat poučku, že kdo udrží nervy na uzdě a během těch největších pádů panicky neprodává, nýbrž přikupuje, relativně brzy se může dočkat slušných výnosů. Tím však veškerá jistota končí.
Ani po odepsání 50 procent z loňských maxim se kryptokomunita nedokázala shodnout, zda se bitcoin nachází v medvědím, či býčím trhu. „Značí to, jak daleko stále ještě má bitcoin a spol. k zavedenému finančnímu světu. V něm by sestupný cyklus potvrdil pád o 20 procent, jakkoli samozřejmě platí, že jde o arbitrární číslo a lze pochybovat o jeho výpovědní hodnotě,“ uvedl již dříve pro deník E15 Dominik Stroukal, hlavní ekonom Platební instituce Roger. Podle něj by bylo pro bitcoin úspěchem, kdyby jeho ústup z rekordní hodnoty nepřesáhl 60 procent.
Vždy připraven
Analytik Josef Tětek, autor knihy Bitcoin: Odluka peněz od státu, radí ve svém článku pro Bitcoinmagazine.com preventivně počítat s tím, že se kryptoměna může propadnout až k úrovni 20 tisíc dolarů za minci. Tedy na hodnotu, jež představovala vrchol předchozího růstového cyklu. Nyní by mohla posloužit jako cenová podlaha.
Podobná myšlenková cvičení nejsou od věci. Zatímco se lze akademicky přít, jakým okamžikem začíná ve světě kryptoměn medvědí trh, náznaků příchodu období útlumu přece jen přibylo. Kromě pádu ceny na to poukazuje i vývoj objemu obchodů na kryptoburzách. Oproti podzimnímu vrcholu se na nich v lednu protočilo podle dat portálu The Block o 40 procent méně peněz – kolem 830 miliard dolarů.
Na bitcoin a další kryptoaktiva mohli částečně zanevřít nejen nováčci, kteří do nich nastupovali na listopadových více než 60 tisících dolarech, ale i zkušenější investoři. „Bitcoin se demaskoval. Ukázal, že nejde o žádné digitální zlato, ale že se chová jako technologická akcie. Proto dostal tak strašně za vyučenou, a dokud se nezmění fundament, bude dostávat dál,“ reagoval na zimní pokles trhu exbankéř Radovan Vávra.
Hledání identity
Právě investoři zběhlí podobně jako Vávra hlavně v akciích nakonec mohou představovat zásadní faktor, který pomůže bitcoinu najít (nebo naopak ztratit) místo na finančním trhu. Kryptoměny zažily rozmach mimo jiné v reakci na bankovní krizi roku 2008, záchranu finančních domů z veřejných peněz a pozdější éru mimořádně uvolněné monetární politiky. S očekávaným růstem sazeb a tlumením kvantitativního uvolňování v klíčových ekonomikách světa lze ale na trzích pozorovat odklon od rizikových investic, kam virtuální měny nelze nezařadit, jakkoli je bitcoinoví nadšenci označují za digitální zlato, bezpečný přístav nebo nejtvrdší peníze na světě.
Jak přijít o vše na kryptoměnách
Se zpřísňováním monetární politiky bank totiž může vyblednout jedna z hlavních devíz bitcoinu – napevno nastavený limit 21 milionů virtuálních mincí v oběhu proti neomezenému tisku peněz. Jde však stále o předčasné úvahy, což platí i pro hodnocení Radovana Vávry. Ačkoli v lednu se kurz bitcoinu vyvíjel v mimořádně těsném rytmu s výkyvy indexu technologických akcií Nasdaq, v dlouhodobějším horizontu lze mezi nimi najít přinejlepším jen velmi slabou korelaci s výjimkou období silných tržních šoků typu obav z rozšíření koronaviru v březnu 2020 či právě letošního úprku od rizika. Kryptoměnu zkrátka čeká zkouška novou makroekonomickou realitou.
Škodlivý jako diesel na volnoběh?
Zdražování peněz a averze k rizikovým investicím nepředstavují jediné ohrožení dalšího brzkého růstu bitcoinu, respektive zbytku trhu kryptoměn. Ani letos se kryptoměna s nejvyšší pravděpodobností neubrání nevraživým „zeleným“ pohledům kritizujícím údajně negativní dopady její těžby na planetu. Už v minulosti se pravidelně objevovaly články s titulky typu: V roce 2020 bitcoin spotřebuje více elektřiny než celý svět za rok 2017 (nestalo se – pozn. aut.) či Bitcoin je z ekologického hlediska něco jako staré naprázdno běžící dieselové auto.
V době nástupu odpovědného investování pod zkratkou ESG a prosazování evropského Zeleného údělu se energetická náročnost fungování digitálních měn srovnatelná s roční spotřebou celých států ukazuje jako stále palčivější politický problém. A s tím i jako reputační riziko pro velké investory, nehledě na možné právní problémy pro samotné těžaře. Nedávno například vyzval švédský finanční regulátor a tamní agentura ochrany životního prostředí k celoevropskému zákazu těžby nejrozšířenější digitální měny.
Technologické možnosti miningu jsou však příliš komplexní na případné černobílé zjednodušení. Henrik Juhlin, ředitel elektrárenského úseku švédské státní společnosti Vatenfall, argumenty odpůrců těžby odmítá a poukazuje na to, že 24 hodin denně běžící dolování bitcoinu ve skutečnosti může pomoci přenosové soustavě k větší stabilitě, zejména té s vysokým podílem obnovitelných zdrojů.
Praktickou stránku symbiózy dolování bitcoinu a zelených zdrojů elektřiny ovšem zřejmě nejlépe ukáže dění za oceánem. Do Texasu se po loňském zákazu miningu v Číně začali houfně stahovat byznysmeni s cílem vydělávat na dolování kryptoměn za pomoci strojů poháněných dostupnou sluneční či větrnou energií. Jak úspěšní budou, rozhodnou kromě vývoje ceny virtuálních mincí právě i ceny energií či výše pobídek k využívání obnovitelných zdrojů. To mimo jiné ilustruje, že sám bitcoin s únorovou tržní kapitalizací kolem bilionu dolarů dorostl do rozměrů, které trendy ve světovém byznysu nemohou neovlivnit.
Dlouhý horizont
Velikost kryptoměnového byznysu a dynamika jeho rozvoje současně zavdávají v některých odbornících přesvědčení, že bitcoin a spol. jako finanční a technologická inovace už na světě zůstanou. Myslí si to například komoditní expert agentury Bloomberg Mike McGlone. V případě hlavní virtuální valuty k tomu podle něho přispěje prostý zákon nabídky a poptávky. „Bitcoin a ethereum se stále nacházejí v rané fázi své adopce. Náš přístup je v tomto směru nekomplikovaný: se zvyšující se poptávkou a snižující se nabídkou těchto digitálních mincí by se muselo stát něco nepravděpodobného, aby v delším horizontu nerostla cena,“ napsal McGlone.
Zatímco svět napjatě očekává, jak se nakonec centrální bankéři rozhodnou bojovat s inflací, u bitcoinu je jeho monetární politika dávno daná. Na jaře 2024 se opět sníží počet nově vygenerovaných bitcoinů na polovinu, tedy na 450 za den, čímž se míra roční inflace bitcoinů dostane na 0,84 procenta. A po roce 2140 by už žádné další bitcoiny do oběhu přijít neměly. Nyní jde o nepředstavitelně vzdálenou budoucnost, řadě investorů ovšem může uvažování v dlouhodobém horizontu ušetřit mnoho nervů i peněz.
Zrádná jistota deseti procent
Poměrně novým kryptoměnovým trendem je rozmach takzvaných decentralizovaných financí – DeFi. Ty mohou být pro investory v době stále ještě relativně levných peněz a očekávaných nižších výnosů z akcií lákavou alternativou. Řada zavedených kryptoslužeb a aplikací typu Celsius, BlockFi či také v Česku propagované Crypto.com láká uživatele na až dvanáctiprocentní roční úroky z vložených prostředků, typicky z takzvaných stablecoinů (kryptoměn navázaných na kurz dolaru).
Aplikace však vyžadují ověření totožnosti. I to je cena za to, že chce střadatel spoléhat na důvěryhodnost třetích stran výměnou za relativně pohodlné uživatelské rozhraní těchto služeb. Ve světě kryptoměn navíc není výjimkou, že se svěřené vklady stávají cílem hackerů. Tyto prostředky nejsou ze zákona pojištěny. Nelze ani příliš počítat s dlouhodobou garancí nabídnutých podmínek. Například jedna z největších kryptoburz na světě Binance ještě loni nabízela úročení stablecoinu DAI o 8,79 procenta. Nyní je sazba o pět procentních bodů nižší.
Kryptoměna ethereum
Bitcoin a ti druzí
Nejrozšířenější kryptoměna se už téměř rok podílí na celkové hodnotě trhu s kryptoměnami z méně než poloviny. Dominance bitcoinu činila na podzim a v zimě zhruba 40 procent. Ethereum, druhá největší platforma, dosahovala necelého dvacetiprocentního podílu na trhu. Kdo věří, že své investiční portfolio dokáže vhodně diverzifikovat jen napříč kryptoměnami, měl by se mít na pozoru.
Ve světě virtuálních měn stále platí, že od kondice bitcoinu se odvíjí vývoj zbytku trhu. Během vzestupného cyklu obecně řada takzvaných altcoinů roste mnohem dynamičtěji než bitcoin – v roce 2021 se kurz kryptoměny SOL zhodnotil třicetkrát, analogicky to ale platí i pro dobu poklesu. Během prvního letošního měsíce odepsal SOL 38 procent ze své hodnoty, zatímco bitcoin ztratil 19 procent. Nepříliš zavedeným kryptoměnám navíc ve větší míře hrozí krach, kdy vývojářský tým například ztratí motivaci projekt dále rozvíjet či se vyskytne neznámá technická chyba.
