Český startupový svět v posledních dvou letech pořádně rozkvetl, našli se první jednorožci a objem investovaných peněz byl nevídaný. Na trhu byla velká chuť vybudovat globálně úspěšné firmy, jejichž potenciál sahá daleko za Rozvadov. Nadějných start-upů vznikají každý rok stovky. Který z nich je ten pravý, jenž udělá pořádnou díru do světa?
Otázka zní jasně: Kdo naváže na úspěchy start-upů, jako jsou Rohlík, Productboard nebo Shipmonk? Na to se Magazín E15 ptal zástupců investorů, startupistů i dalších lidí z českého světa rozjíždějících se firem. Kromě stáří firmy, které jsme stanovili na maximum pěti let od založení, jsme byznysmeny v odpovědích nijak neomezovali. Ti, kteří se živí jako investoři, mohli uvádět i projekty ze svého portfolia, protože co může být větší známkou důvěry než investice vlastních peněz? Podle toho, jak často se jednotlivé firmy v jejich odpovědích objevovaly, vznikl seznam deseti českých start-upů, které se v dalších letech vyplatí sledovat.
Vyšla z toho pestrá směsice mladých firem od herního průmyslu přes logistiku až k duševnímu zdraví. Možná se tak blíží éra, kdy se české hospodářství nebude spoléhat jen na svět automobilů, ale na nové obory, které budou důležité i ve světě zítřka.
Hlavní je zakladatel
Osobností české startupové scény, které se podílely na výběru do našeho žebříčku, jsme se také ptali, podle čeho nadějnost start-upů posuzují. Ukázalo se, že pro většinu z nich je nejdůležitější osoba zakladatele, případně kvalita celého týmu, do kterého vkládají peníze. „O úspěchu a neúspěchu rozhoduje hlavně kvalita týmu, jeho předešlé zkušenosti a jeho ambice,“ říká například partnerka investiční skupiny Rockaway Capital Andrea Lauren. „Jak dokáže nadchnout lidi kolem sebe, jak je chytrý, jaké má hodnoty, jak umí přijímat riziko, jak tvrdě pracuje, zkrátka mix vlastností. Founder pro nás tvoří 80 procent investičních kritérií,“ potvrzuje i Ondřej Fryc z Reflex Capital.
Důležité jsou i další aspekty. „Klíčovým faktorem úspěchu je podle mě dovednost přizpůsobovat svůj produkt trhu,“ uvádí spoluzakladatel Productboardu Daniel Hejl. „Podnikatelé musejí být schopni naslouchat trhu a upravovat své produkty podle toho, co je skutečně potřeba. Takže právě product-market fit, zjednodušeně schopnost vydělávat peníze, je tou první věcí, na kterou se dívám. Vysoké valuace jsou pěkné, ale aktuálně vidíme, jak proradné mohou být, když jsou založené jenom na růstu či potenciálu,“ upřesňuje spolumajitel start-upu s největší valuací v Česku.
Hejl tak naráží na fakt, že v posledních dvou letech valuace technologických start-upů prorazily ještě nedávno velmi pevný strop. Miliardových valuací dosahovaly i projekty, které neměly ani dokončený projekt a jejichž veškerá hodnota byla založena na víře v budoucí výdělky. Na trhu byl ovšem přebytek peněz, a tak investice přibývaly a přibývaly, víra v lepší zítřky byla neochvějná a všichni chtěli být u začátků nového Googlu nebo Amazonu.
Nyní se zdá, že všeobecný optimismus je alespoň na nějaký čas pryč a valuace pandemických vítězů jdou ke dnu.
Nejznámějším případem je švédský start-up Klarna, jehož valuace byla ještě letos na jaře 45 miliard dolarů – a nyní je to jen něco přes šest miliard. V USA zase letos 81 mladých firem absolvovalo investiční kola, během nichž se jejich hodnota snížila.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
