Jen během ledna velcí přespolní investiční hráči skoupili tuzemské vládní dluhopisy za více než 45 miliard korun. Zhruba to odpovídá objemu všech vydaných státních dluhopisů Česka od konce loňského listopadu do konce letošního ledna. Vyplývá to z březnových statistik ministerstva financí.
Odehrála se tak zároveň největší nákupní vlna ze zahraničních adres od loňského dubna, kdy Česko sbíralo peníze na první pandemický rozpočtový schodek. „Zahraniční investory přilákala poměrně vysoká úroveň výnosů. Ty navíc v případě desetileté splatnosti od konce ledna poskočily o dalšího půl procentního bodu,“ říká ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
České státní dluhopisy splatné za dekádu podle dat Thomson Reuters například nesou investorům bezmála 1,8 procenta ročně, což je po Maďarsku, Islandu a Rumunsku čtvrtý nejvyšší výnos v Evropě.
„Investoři rovněž očekávají, že kurz koruny vůči euru bude spíše posilovat, což podporuje atraktivitu papírů pro konzervativní investory,“ připomíná ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Rychlejší půjčování
Koncem ledna tak leželo na zahraničních účtech bezmála 33 procent z více než dvoubilionového balíku všech vydaných českých státních dluhopisů, což odpovídá sumě kolem 630 miliard korun. Je to zároveň největší podíl od loňského října.
„Mezi investory jsou především správci aktiv, kteří preferují držet dluhopisy do splatnosti. Tuzemské dluhopisy jsou tak ve srovnání s alternativami v regionu, například s těmi polskými, stále atraktivnější,“ uvádí ekonom banky ING Jakub Seidler.
Solidní poptávka zahraničí po českém dluhu hraje do karet státu, který letos potřebuje pokrýt plánovaný půlbilionový schodek. Od počátku roku si tak ministerstvo financí prostřednictvím bondů napůjčovalo 101 miliard korun, meziročně zhruba o šestnáct procent více.
„S rostoucí nabídkou státních dluhopisů v důsledku obřích deficitů státního rozpočtu a růstem úrokové míry ČNB se bude financování státního dluhu dále prodražovat,“ upozorňuje předseda Asociace pro kapitálové trhy Martin Řezáč.
Západní konkurence
Pro udržení vysokého zájmu zahraničních adres o český dluh ovšem nemusí stačit ani solidní úrok. „Nárůst výnosů amerických vládních dluhopisů tradičně vyvolává odliv investorských prostředků z regionu emerging markets, kam řada západních fondů Českou republiku stále řadí,“ připomíná Pfeiler.
Během března přitom například roční výnos desetiletých amerických vládních bondů vystoupal na roční maximum, více než 1,6 procenta. „Mnozí investoři za takových podmínek již nemusejí pociťovat nutnost poohlížet se po alternativách na rozvíjejících se trzích,“ zdůrazňuje ekonom.
Vůbec nejvyšší úrovně dosáhlo množství českého dluhu v zahraničních rukou v polovině roku 2017, krátce po ukončení devizových intervencí ČNB. Tehdy ležely na cizích účtech české vládní bondy v objemu 726 miliard korun, což odpovídalo 48 procentům všech státních dluhopisů v oběhu.
Dominantním motivem pro investory tehdy bylo očekávané posilování české měny po opuštění takzvaného kurzového závazku, kterým ČNB uměle udržovala kurz 27 korun za euro.
Čtěte nový magazín E15 Jak vyzrát na inflaci>>>
