Proč naslouchat miliardářům? Zejména ti technologičtí jsou vizionáři i rebelové dneška
Jako by to byli ti poslední lidé, na kterých v době rozpadu velkých náboženských a ideologických vyprávění nepůsobí výsměšně nálepka „vizionář“. Lidé s mocí, možnostmi a schopnostmi spoluurčovat ráz společnosti pomocí novodobé magie.
Současný, digitálními technologiemi ovlivněný svět pracuje často na principu klíčových slov a informace o tom, že někdo vlastní majetek v hodnotě tisíce a více miliard patří mezi ta vůbec nejhodnotnější slovní spojení. Dokládá to i zdánlivě banální skutečnost zjištěná měřením online čtenosti na webu e15. Citelně lepších čísel tam dosahují titulky, které se nějakým způsobem týkají miliardářek nebo miliardářů. Ne „podnikatelů“, „investorů“ či majitelů konkrétní firmy.
Jako by vlastnictví miliard bylo samo o sobě povoláním a zároveň statusem, který leží výše než jedna konkrétní firma nebo jeden specifický byznys. I kdyby vyšší čtenost článků s klíčovým „miliardářským“ slovem v titulku způsobovalo hlavně to, že je algoritmy Googlu nebo sociálních sítí vyhodnotí jako laikům přístupnější, a tedy je pak nabídnou širšímu okruhu čtenářů, na zvláštní magii slova miliardář by to nic neměnilo. Naopak.
Programování mozku
Jsou to ale hlavně zakladatelé digitálních molochů typu Googlu nebo Applu, jejichž nejen symbolický vliv na společnost je leckdy vyšší než v případě politických představitelů, o jiných podnikatelích nemluvě.
VIDEO: Nelátkové závislosti brzy změní nejen náš obor, ale celý svět, tvrdí adiktolog Miovský v pořadu FLOW.
Cesty na Mars? Samořiditelná auta? Revoluce v telefonech? Personalizovaný internet? Umělá inteligence? Znovupoužitelné vesmírné rakety? Ve všech těchto oblastech posouvají hranice pokroku velké technologické firmy, pod kterými jsou podepsaní povětšinou američtí miliardáři. Ta převaha je až zdrcující.
Z prvních deseti pozic nejbohatších lidí světa podle žebříčku Bloomberg Billionaires Index jich devět vybudovalo svůj byznys ve Spojených státech amerických a v osmi případech šlo o byznys kolem digitálních technologií. To platí i pro Elona Muska, jehož Tesla sice vyrábí elektromobily, díky jejich pokročilému softwaru ji však fandové považují spíše za další technologickou firmu, která posouvá hranice inovace.
V této souvislosti se nabízí připomenout slova Richarda Valtra, českého zakladatele jednorožce Mews, start-upu který vyvíjí systém pro správu hotelů. Valtr v dřívějším rozhovoru pro e15 přišel s vlastní interpretací důvodů, pro něž stojí za to naslouchat podnikatelům. Zejména pak těm z technologického sektoru. „Myslím, že přístup ke stavbě technologické firmy je lidštější než vybudování uhelných dolů. Člověk totiž pracuje s lidskou hmotou. Kdyby všichni lidé, kteří něco vytvářejí, odešli z firmy, tak ta technologická firma neexistuje. Pro starší generaci to může vypadat, že ta firma nemá hodnotu, ale myšlenky přitom mají hodnotu. Kulturní efekt technologií, což jsou v podstatě zakódované myšlenky a vidíme je tak, je velký.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
