Brno láká miliardové investice. Stává se hlavním městem technologií

Zatímco Brno láká světové IT firmy a nabízí jim kvalifikované zaměstnance, Valašsko bojuje o stále lepší pozice v čipovém průmyslu.

Zatímco Brno láká světové IT firmy a nabízí jim kvalifikované zaměstnance, Valašsko bojuje o stále lepší pozice v čipovém průmyslu. Zdroj: Tereza Kovandová

Kdysi dávno, když ještě Brno bylo plné heren s automaty, na Náměstí Svobody nebyl Starbucks, nerozmáhala se barová a gastro scéna a jediným slušnějším povyražením byly pivnice Pegas a Zelená kočka, se začaly pokládat základy jihomoravské metropole jako technického a vědeckého centra této země. Kraj, město a tamní univerzity rozjely Jihomoravské inovační centrum (JIC) podporující začínající podnikatele, studenty a profesory v překlápění akademické práce do komerčního prostředí. Výsledky tohoto snažení nenápadně prorůstají všude možně.

Klíč v Cesnetu

Roli v příběhu brněnského Silicon Valley má Cesnet, legendární akademické sdružení, díky jehož dlouholetému šéfovi Janu Gruntorádovi se Československo připojilo k internetu. Organizace mimo jiné provozuje rozsáhlou akademickou a vědeckou síť a superpočítače. Věnuje se také vlastnímu výzkumu, díky kterému vznikly i programovatelné čipy a na ně navázané karty schopné urychlovat síťový přenos dat. Výzkumníci Cesnetu jednoho dne zjistili, že mají něco, co je schopné konkurovat gigantům v oboru, jako je americké Cisco. Vznikl tedy nápad založit start-up a technologii začít prodávat. Dostal jméno Invea-Tech.

„Museli jsme vyřešit technologický transfer z Cesnetu a také akciové účasti Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity. Pro Cesnet šlo o jeden z prvních přenosů, univerzity s něčím takovým také začínaly,“ vzpomíná jeden ze zakladatelů Invea-Techu Rostislav Vocilka. S řadou náležitostí pomohl právě JIC, který na tehdejší poměry nabízel neobvyklé služby jako levné kanceláře nebo pomoc s papírováním, právničinou a podnikáním obecně.

Střih do roku 2020. Invea-Tech už neexistuje, firma se rozdělila na dvě. Flowmon se specializuje na analýzu síťového provozu a jeho technologie jsou důležité i pro policejní vyšetřování v kyberprostoru. Netcope se zase vrhnul na původní zaměření Invea-Techu a rozvíjí byznys s akceleračními kartami a čipy.

Rok 2020 byl zároveň tím, kdy oba následovníci akademického spin-offu našli nové majitele. Flowmon získala americká společnost Kemp a část Netcopu přešla pod křídla polovodičového giganta Intel.

Škoda, že došlo k prodeji a tyto firmy naopak nebyly nakupujícími, zaznělo tehdy občas. Je ale třeba brát v potaz realitu postkomunistického vývoje a významných rozdílů v kapitálové vybavenosti Západu a postupně se rozvíjejícího českého kapitalismu. Brno v porevolučním rozvoji v informačních technologiích začínalo jako levné outsourcingové centrum pro firmy typu IBM. Až později začalo nabírat expertízu, přebírat vedení vývoje a dnes tam například Red Hat má možná své nejdůležitější R&D (Research and Development). Další fází jsou prodeje prvních start-upů a kapitálové posilování tuzemských majitelů a investorů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!