Nejen omezování skleníkových plynů, ale především podpora biodiverzity je cílem unijní Zelené dohody a dalších programů pro oblast zemědělství a potravinářství. Evropská komise záměr prezentuje jako návrat ke kořenům, ten ovšem nemusí vyhovovat každému.
„Vypěstuju pšenici a prodám ji do výkupu, protože se nemusím hádat se supermarketem. Výkup ji prodá třeba do Hamburku a odsud to jede dál, po celém světě. Když budu pěstovat brambory, půjdu za supermarketem a tam vám řeknou, že koupí brambory z Německa za korunu padesát. Když máte výrobní náklady čtyři koruny, tak se vám to moc pěstovat nechce,“ vysvětluje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, proč na českých polích dominují pouhé dvě plodiny. Pšenice se loni pěstovala skoro na třetině osevní plochy, řepka pokrývala 15 procent.
Chcete si přečíst celý článek z posledního magazínu?
- Předplaťte si E15
- Objednejte si Magazín E15: Jak nezničit svět
- Máte předplatné? Přihlaste se ke svému účtu
To se má brzy změnit. Reforma zemědělské politiky EU, která se připravuje od roku 2017, a takzvaná Zelená dohoda kladou mnohem větší důraz než dosud na podporu biodiverzity v zemědělské krajině. Znamená to mimo jiné dodržování takzvaných osevních postupů, tedy střídání pěstovaných plodin na polích tak, aby převahu několika málo plodin narušovaly například brambory nebo krmné plodiny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
