Severočeši spotřebují třikrát méně vody než Američané, umějí s ní hospodařit

Úpravna vody Meziboří u Litvínova

Úpravna vody Meziboří u Litvínova Zdroj: Archiv SVS

Čistírna odpadních vod Děčín
Bronislav Špičák
3
Fotogalerie

Severní Čechy těží ze své polohy, a proto jsou jedním z tuzemských regionů, který ani přes sušší období nepociťuje problémy v zásobování pitnou vodou. „Vodní díla zde vybudovaná nás zásobují dostatkem surové vody a naše podzemní zdroje jsou stále dostačující,“ vysvětluje v rozhovoru Bronislav Špičák, generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti. Ta zásobuje vodou více než milion obyvatel Libereckého a Ústeckého kraje.

 

 

 

 

Česko se v posledních letech potýkalo s úbytkem až nedostatkem vody. Jaká je nyní situace v zásobování pitnou vodou?

Severní Čechy jsou na tom v porovnání s jinými regiony dobře. Naše hory, přesněji řečeno vodní díla zde vybudovaná, nás zásobují dostatkem surové vody. A také naše podzemní zdroje jsou stále dostačující. Když jsme letos sledovali úroveň hladin velkých nádrží, mohli jsme být klidní. Ani letošní rok, ani výraznější sucha minulých let neznamenaly pro naše zákazníky omezení v zásobování pitnou vodou. Rozhodně si však nemůžeme dovolit bezstarostný klid. Každoročně investujeme více než miliardu korun do obnovy a rozvoje majetku. Patří k tomu péče o technickou vyspělost naší vodovodní soustavy, která je se svými devíti tisíci kilometrů největší v zemi. Že to funguje, ukazuje i skutečnost, že při opravě velkého vodovodního přivaděče pro Ústí nad Labem jsme mohli zastavit zásobování tohoto města z obvyklého zdroje na Litoměřicku a vodu do Ústí jsme přivedli z vodních nádrží v Krušných horách.

Proč jsou některé kraje více postižené než jiné? Existují ve vodohospodářství napříč republikou rozdíly?

Jedna z výhod velké a stabilní vodárenské společnosti je, že jsme v případě potřeby schopni alokovat a zaměřit nemalé investice do oblasti, kterou je potřeba aktuálně řešit. Sucho posledních let na území působnosti SVS prozatím nepředstavovalo žádný velký problém, byli jsme schopni zásobit odběratele kvalitní pitnou vodou bez velkých problémů. Naší silnou stránkou je unikátní propojenost vodovodních přivaděčů a hlavních řadů a tím také nahraditelnost vodních zdrojů v celém systému. Podotýkám prozatím, neboť si uvědomujeme, že je potřeba investovat nejen do udržení, ale i do přiměřeného rozvoje tohoto systému. Samozřejmě je nutné zaměřit se také na zadržování vody v krajině a na správné hospodaření s ní.

Co by měl dělat každý občan republiky, aby pomohl a podílel se na šetření vodu?

Spíše než šetření je namístě s vodou dobře hospodařit. Co u nás naprší, ať zůstane v naší půdě. Vodu si držme doma, zalévejme, dejme jí možnost zůstat v našich lesích, remízkách, mokřadech a podobně. Tím pomáháme člověku a přírodě kolem něj. Myslím, že naši občané nepotřebují radit, jak šetřit s vodou, neboť v tom jsou již nyní „odborníky“. Trend poklesu spotřeby vody je dlouhodobý, ať je to zaváděním různých forem recyklace v domácnostech, či používáním úspornějších spotřebičů, a tak oproti spotřebě vody v devadesátých letech, která představovala 159 litrů na osobu a den, se aktuálně v našem regionu pohybujeme každoročně zhruba na 90 litrech.

Jak je na tom Česko v porovnání s Evropou či jinými regiony ve světě?

Ve srovnání se světem jsme my, Češi, dobrými hospodáři s vodou. Pro srovnání, například v USA je spotřeba 300 litrů na osobu a den, průměr EU je 150 litrů.

Berou lidé dostupnost pitné vody jako samozřejmost?

Voda vždy byla vzácný statek, uvědomovali si to lidé už před tisíci lety. Problém naší doby je spíše v tom, že jsme zpohodlněli a bereme vodu jako samozřejmost, protože otočíme kohoutkem a ona teče. Pokud bychom si museli vzít vědro a jít kilometry ke studni pro vodu, asi bychom si jí vážili více. V rozvojových zemích Afriky a Asie nemá dostatečný přístup k pitné vodě více než 800 milionů lidí a toto číslo neustále roste.

Vidíte rozdíly v přístupu k vodě mezi věkovými generacemi?

Starší generace byla vedena k velké šetrnosti. Ať už se to týká vody, potravin, energie a koneckonců i peněz. Generace mladší je zvyklá více spotřebovávat a nepřemýšlet tolik o zdrojích. I přírodě obecně řečeno rozumí méně, je s ní méně spjata a odtud pramení její postoje. Ale nelze paušalizovat, záleží na rodinném přístupu i na tom, co se děti dozvědí ve škole. Právě školní výuku se snažíme podporovat a v rámci skupiny Severočeská voda jsme rozjeli projekt Bádání o vodě. Distribuujeme sady laboratorních pomůcek se zajímavými pokusy na téma voda a její vlastnosti, vydáváme edukační i zábavné materiály a pomůcky na téma voda. Chceme, aby se už od malička děti dozvídaly o tom, jak je voda vzácná, jak je potřebná, a získávali k ní osobnější vztah.

 

Čistírna odpadních vod DěčínČistírna odpadních vod Děčín|Archiv SVS

 

Co čeká české vodohospodáře v dalších letech a čím to bude ovlivněné?

Obecně lze říci, že české vodárenství je na vysoké úrovni. Využíváme nejmodernější technologie, kvalita vyrobené pitné vody patří mezi světovou špičku, udělali jsme velký skok v oblasti čištění odpadních vod a troufám si říci, že jsme i přeskočili některé západní státy. Jedním z problémů bude v budoucnu fyzický stav stávající infrastruktury, která stárne a kterou je potřeba obnovovat ještě rychleji, než se nám nyní daří. Bude záležet i na tom, jak budeme umět využívat nové technologie a jak se bude vyvíjet legislativa. V obou případech je potřeba používat zdravý rozum namísto bezhlavého prosazování technologií či zákonů, které ve svém důsledku uškodí jak vodohospodářům, tak i spotřebitelům.

Získali jste certifikaci společnosti Bisnode. Za jaké služby? A co vám takové ocenění přinese?

Důvěryhodnost, odbornost, stabilita, to jsou hodnoty, které společnost Bisnode na SVS ocenila. Jsou to hodnoty, na kterých stavíme své podnikání. Doplnil bych ještě otevřenost a efektivnost. Obnovujeme a modernizujeme vodohospodářskou infrastrukturu pro více než milion obyvatel severních Čech. To není lehká práce. Ale téměř dva tisíce zaměstnanců skupiny Severočeská voda, do které SVS patří, ji vykonávají profesionálně, kvalitně a hlavně rádi.

 

Bronislav Špičák (43 let)

Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor pozemní stavby a architektura. V roce 2010 nastoupil do funkce ředitele investičního odboru Severočeské vodárenské společnosti, generálním ředitelem je od ledna 2012.

 

Autor: oka

návrat do Speciálu