V Česku se stále zvyšuje průměrný věk rodičovství

Dnešní třicátníci se orientují na kariéru, hledají svobodu a své místo ve světě, více se zajímají o prevenci i duševní pohodu. Přesto jedno téma zůstává stranou – reprodukční zdraví. Stále běžnějším problémem se tak stává neplodnost. V Česku se s ní potýká přibližně každý pátý pár. A příčinou není jen odkládání rodičovství do vyššího věku, ale i faktory jako nedostatek pohybu, kouření nebo nevhodná strava. U žen po 35. roce života výrazně klesá kvalita vajíček, což snižuje šance na početí a zvyšuje riziko genetických poruch. U mužů se kvalita spermií začíná zhoršovat přibližně po čtyřicítce.

Odkládání problému na později

„Je běžné, že lidé přicházejí na první vyšetření až ve chvíli, kdy se jim početí delší dobu nedaří. Často je pak výsledky překvapí,“ říká MUDr. Tomáš Čepelák, primář pražské pobočky kliniky reprodukční medicíny Unica, která v ČR působí již více než 30 let. „Průměrný věk žen, které se k nám na kliniku objednávají kvůli vyšetření plodnosti, je dnes 28 let. U mužů je to 32 let. U 20–30 % z nich přitom testy odhalí výsledky, které už vyžadují další sledování nebo odborné doporučení,” dodává.

Když se řekne preventivní prohlídka, většina lidí si představí zubaře, gynekologa nebo praktického lékaře. Ale plodnost? Ta často zůstává v šuplíku „řeším, až budu chtít děti“. Jenže právě tehdy může být už pozdě. „Biologické hodiny nezastavíme – a ani ta nejmodernější medicína nemá řešení, pokud dojde k ztrátě schopnosti přirozeného početí,“ říká MUDr. Tomáš Čepelák.

Fertility check jako jednoduché řešení

Dnes je však možné ověřit si svou plodnost, ještě než se objeví případné problémy. „V současné době existují způsoby, jak si jednoduše nechat zjistit stav plodnosti. Na našich klinikách v Praze a Brně proto nabízíme každé úterý možnost absolvovat základní vyšetření – tzv. fertility check. Vyšetření je diskrétní, nenáročné a hlavně zdarma. Slouží přitom primárně jako screening, nikoli jako diagnóza,” vysvětluje Helena Nohelová, ředitelka kliniky Unica Brno.

Samotné vyšetření, na které se zájemci mohou objednat online, zabere maximálně půl hodiny. U žen probíhá formou krevního odběru, na jehož základě se stanovuje hladina hormonu AMH (Anti-Mülleriánský hormon), popřípadě hormonální profil. AMH pomáhá určit tzv. ovariální rezervu, tedy kolik vajíček ve vaječnících ještě ženě zbývá. U mužů se provádí spermiogram, který hodnotí počet, pohyblivost a morfologii spermií. Výsledky jsou k dispozici během několika pracovních dnů a vždy je doprovází konzultace s odborníkem, který je pomůže správně pochopit a zvážit další možnosti. „Nejde o nic složitého ani nepříjemného. Za pár dní má člověk jasno a může podle toho lépe plánovat – ať už jde o početí, nebo třeba rozhodnutí pojistit se v této oblasti do budoucna, například zmrazením vajíček nebo spermií,“ říká MUDr. Tomáš Čepelák, primář kliniky Unica Praha.

Záložní plán? Jednoznačně social freezing

Zájem o testování reprodukčních schopností přitom roste. Meziročně se počet těchto vyšetření zvýšil o vyšší desítky až stovky procent, což potvrzuje, že mladí lidé jsou připraveni přemýšlet o plodnosti dřív než „pět minut po dvanácté“. Zatímco mileniálové ji nejčastěji řeší ve chvíli, kdy se pokoušejí o dítě, generace Z k ní už přistupuje s předstihem – skrze preventivní testování nebo třeba zmrazování vajíček. Právě social freezing se tak stává přirozeným pokračováním této odpovědnosti. Pro ty, kteří aktuálně dítě neplánují nebo nemají partnera, představuje možnost, jak si uchovat šanci na budoucí rodičovství. Zmrazení vajíček v mladším věku navíc zvyšuje pravděpodobnost úspěšného početí a dává lidem větší volnost v rozhodování o tom, kdy a za jakých podmínek chtějí založit rodinu.

Ačkoliv se v poslední době v souvislosti se zmrazením vajíček začaly objevovat mýty, že hormonální stimulace může zvyšovat riziko vzniku rakoviny, zejména prsu, nejnovější vědecké důkazy tyto obavy vyvracejí. Například rozsáhlá meta-analýza 25 studií z roku 2022, která zahrnula data od více než 600 000 žen, neprokázala zvýšené riziko karcinomu prsu ani po opakovaných cyklech IVF. Léčba neplodnosti tedy podle současných poznatků nepředstavuje pro zdraví žen onkologické riziko.

Podle údajů kliniky Unica využívají social freezing ženy v průměrném věku 36,5 let. Optimální by však bylo podstoupit tento zákrok dříve, ideálně do 35 let, kdy jsou vajíčka ještě dostatečně kvalitní. Žádná striktní věková hranice samozřejmě neexistuje – vždy záleží na individuálním zdravotním stavu a plodnosti každé ženy. Obecně však platí, že čím dříve se žena pro tento krok rozhodne, tím lepší perspektivu si uchovává pro budoucí těhotenství. „Nejde přitom o módní trend, ale o pragmatické rozhodnutí. Dnešní mladí lidé mají dostatek informací a chtějí mít jistotu. A když přijde čas založit rodinu, vstupují do této etapy života s lepšími předpoklady,“ uzavírá Helena Nohelová, ředitelka kliniky Unica Brno.

O klinice Unica​

Klinika Unica poskytuje špičkovou péči v oblasti reprodukční medicíny. Spojuje nejmodernější technologie IVF s celostním přístupem k léčbě neplodnosti, který zahrnuje mimo jiné nutriční poradenství, psychologické konzultace a fyzioterapii. Díky tomu nabízí pacientům komplexní a individuálně přizpůsobenou péči.

Unica má dvě pobočky – v Praze a Brně. Byla založena v roce 1991 jako první soukromá IVF klinika v České republice. Již v roce 1993 se na brněnské klinice Unica narodilo první dítě počaté metodou in vitro z vlastních oocytů. S více než třicetiletou historií se klinika může pochlubit vysokou úspěšností léčby – na svět pomohla přivést více než 10 000 zdravých dětí. Je zakládajícím členem organizace IFA (International Fertility Alliance), která sdružuje přední světové odborníky v oblasti reprodukční medicíny, IVF pacienty a podpůrné organizace. Unica je také držitelem několika prestižních světových ocenění IVF Award.