Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes nechal předvolat do Černínského paláce ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu. Informaci webu Blesk.cz potvrdil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ke stejnému kroku minulý týden přistoupilo Německo.
Sledujte online zpravodajství.
Důležité události posledního dne:
- Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti evropské obrany proti hrozbám z Ruska. „Jsem pro otevření této debaty, která musí zahrnovat protiraketovou obranu, odpalování zbraní dlouhého doletu, jaderné zbraně pro ty, kteří je mají, nebo kteří mají na své půdě americké jaderné zbraně,“ řekl Macron v rozhovoru.
- Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální české muniční iniciativy, kterou vnímá především jako obří PR akci. Babiš to napsal v odpovědi na dopis ministryně obrany Jany Černochové (ODS), ve kterém bývalému premiérovi vyčítala útoky na muniční iniciativu.
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. Informovala o tom dnes agentura TASS s odkazem na oficiální záznamy ruského ministerstva vnitra. Databáze ministerstva uvádí, že je ukrajinský prezident hledaný podle článku trestního zákoníku, píše TASS. Na základě kterého ustanovení byl Zelenskyj na seznam hledaných osob umístěn, spis neupřesňuje.
Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku
Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje?
Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Rusko chce jadernými manévry manipulovat Západ, píší analytici
Kreml se s pomocí jaderných hrozeb a diplomatického zastrašování snaží manipulovat rozhodnutí Západu ohledně pomoci Ukrajině. S odkazem na pondělní oznámení Moskvy, podle kterého ruská armáda chystá cvičení zahrnující přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní, to v analýze uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Kreml ve své kampani podle analytiků využívá jeden z klíčových nástrojů své hybridní války proti západním zemím, takzvanou reflexivní kontrolu. Ta spočívá ve formování protivníkových rozhodnutí skrze cílená prohlášení a informační operace a má vést k tomu, aby druhá strana zdánlivě z vlastní vůle podnikla kroky výhodné pro Rusko.
Součástí takového postupu Moskvy jsou zejména jaderné hrozby, podotýká ISW. Ruští představitelé od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně hovoří o možné jaderné konfrontaci. Ruský prezident Vladimir Putin například v březnu uvedl, že jeho země je z vojensko-technologického hlediska připravená na jadernou válku a v případě ohrožení je připravena jaderné zbraně použít.
O hrozící jaderné válce několik dní předtím mluvil i šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin, opakovaně ji zmiňuje zejména bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že Putin vydal pokyn k přípravě na provedení manévrů s jadernými zbraněmi s cílem „procvičit jejich přípravu a použití“. Ruský obranný resort i diplomacie následně v souladu s předchozími vyjádřeními uvedly, že jde o reakci na „provokativní prohlášení a hrozby“ Západu.
Ruští představitelé své mlhavé hrozby jadernou odvetou či cvičení jaderné připravenosti důsledně časují tak, aby odpovídaly důležitým politickým rozhodnutím Západu ohledně Ukrajiny. Snaží se tím pravděpodobně odradit západní spojence Kyjeva od poskytnutí další vojenské podpory či zamezit tomu, aby Západ povolil ukrajinským silám používat jeho zbraňové systémy pro útoky na legitimní vojenské cíle v Rusku.
Současné zjevné oživení jaderné rétoriky, tentokrát v podobě plánovaných cvičení s taktickými jadernými zbraněmi, se shoduje s blížícím se příchodem západních zbraní na Ukrajinu, domnívají se analytici. Je podle nich ale nepravděpodobné, že by Rusko na bojišti v sousední zemi nebo kdekoliv jinde použilo taktickou jadernou zbraň.
Rusko spouští výrobu raket středního a krátkého doletu, uvedla Moskva
Rusko urychluje vývoj a spouští výrobu raket krátkého a středního doletu, dříve zakázaných smlouvou INF, uvedl server Meduza s odvoláním na dnešní prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou v prosinci 1987 v Bílém domě podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan, zanikla v létě 2019 poté, co od ní USA a Rusko odstoupily.
Scholz chce, aby 90 procent výnosů ze zmrazených aktiv Ruska šlo na zbraně Kyjevu
Německý kancléř Olaf Scholz chce, aby bylo kolem 90 procent výnosů ze zmrazených ruských aktiv použito na nákup zbraní pro Ukrajinu. Řekl to dnes podle agentury Reuters při návštěvě Lotyšska, a podpořil tak návrh, o kterém uvažuje Evropská unie.
„Je důležité, abychom se také dohodli, že tyto peníze mohou být použity na nákupy zbraní nejen v EU, ale na nákupy po celém světě,“ uvedl dále Scholz po setkání se členy vlád pobaltských zemí.
Při obraně Ukrajiny proti ruské invazi zahynul dvojnásobný mistr Evropy ve vzpírání Oleksandr Pelešenko. Bylo mu 30 let. Oznámil to ukrajinský svaz.
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům na instituce
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes nechal předvolat do Černínského paláce ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu. Informaci webu Blesk.cz potvrdil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ke stejnému kroku minulý týden přistoupilo Německo.
„Vyzvali jsme Ruskou federaci, aby od tohoto jednání, které je v rozporu s normami OSN a jejími vlastními závazky, upustila,“ uvedl Lipavský.
Evropské a ukrajinské zbrojařské firmy jednají v Bruselu o posílení spolupráce
Přes 350 zástupců unijních institucí, vlád, ale i evropských a ukrajinských zbrojařských firem dnes jedná v Bruselu o posílení spolupráce v oblasti obranného průmyslu mezi EU a Ukrajinou. Na úvod obranného fóra vystoupil šéf evropské diplomatické služby Josep Borrell, který uvedl, že Evropa „musí vyrábět více a rychleji“.
Podle Borrella přijeli do Bruselu lidé z více než 140 společností z 25 různých zemí a cílem setkání je mimo jiné „zjistit kapacity ukrajinského a evropského průmyslu“. Jde o třetí podobné setkání, první se uskutečnilo na Ukrajině, druhé ve Spojených státech. Z Česka jsou podle informací ČTK přítomní zástupci První brněnské strojírny (PBS) Velká Bíteš a Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS).
Ukrajinská diplomacie před úterní inaugurací vyzvala mezinárodní partnery, aby neuznávali Vladimira Putina jako legitimního ruského prezidenta.
Rusko ohlásilo, že dobylo ves v Charkovské a Doněcké oblasti
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Kotljaryvka v Charkovské oblasti a obec Solovjove v Doněcké oblasti. Jde o další obce na východě Ukrajiny, kterých se Rusové v posledních týdnech partně zmocnili.
Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil, nicméně ukrajinská monitorovací skupina DeepStateMap na svém telegramovém účtu o tom, že Rusové Kotljaryvku okupovali, informovala už o víkendu. Později uvedla, že ovládli i sousední Kyslivku. Obě obce leží u hlavního silničního tahu směrem na Kupjansk.
Německo nebude mít na Putinově inauguraci zástupce, Francie ano, píše Reuters
Německo nebude mít svého zástupce na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina, který v Kremlu zahájí další šestileté funkční období. Oznámilo to dnes německé ministerstvo zahraničí. Naopak Francie bude mít na Putinově inauguraci svého velvyslance, uvedla s odvoláním na francouzský diplomatický zdroj agentura Reuters.
Mluvčí německé diplomacie podle agentury DPA zároveň uvedla, že Německo svého velvyslance v Rusku povolalo ke konzultacím do Berlína v reakci na kybernetické útoky. Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo britského velvyslance v Moskvě Nigela Caseyho, informovala dnes ruská státní agentura RIA Novosti. Ministerstvo podle ní důvod předvolání neuvedlo.
Rusko chystá vojenské cvičení zaměřené na přípravu taktických jaderných zbraní
Rusko zahájilo přípravy na vojenské cvičení, které hodlá uskutečnit ve svém Jižním vojenském okruhu a které bude zahrnovat přípravu k rozmístění a použití taktických jaderných zbraní. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany. Do cvičení se zapojí letectvo i námořní síly.
Cílem cvičení je podle sdělení ministerstva zajistit bezpečnost Ruska. Manévry se zaměří na zajištění územní celistvosti a suverenity Ruska „v reakci na provokativní prohlášení a hrozby ze strany některých západních představitelů vůči Ruské federaci“, uvedlo ministerstvo.
Cvičení nařídil prezident Vladimir Putin a zúčastní se ho zejména síly rozmístěné poblíž Ukrajiny.
FT: Evropské tajné služby varují, že Rusko plánuje sabotáže napříč kontinentem
Tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Rusko plánuje sabotážní akce napříč kontinentem, napsal dnes list Financial Times (FT). Moskva podle nich začala chystat bombové nebo žhářské útoky a akce namířené proti infrastruktuře na evropském území, a to buď sama nebo prostřednictvím svých spojenců. Nebere přitom v potaz možné civilní oběti, uvedli zástupci tajných služeb.
Ruští agenti sice v minulosti takové operace prováděli a mají v posledních letech na svědomí sporadické útoky v Evropě, nyní ale přibývá důkazů, že jejich snahy o přípravu podobných činů nabraly na intenzitě. Zástupci tajných služeb o těchto hrozbách hovoří stále otevřeněji, aby vyburcovali k bdělosti, píší FT.
Rusko uvedlo, že dobylo Očeretyne na severozápad od Avdijivky
Ruské jednotky ovládly vesnici Očeretyne ve východoukrajinské Doněcké oblasti, uvedlo dnes podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinská strana tyto informace nepotvrdila.
Očeretyne, kde před válkou žilo asi 3000 lidí, leží několik kilometrů severozápadně od Avdijivky. O tu ruská a ukrajinská armády sváděly krvavé boje letos v zimě, v únoru pak zhruba třicetitisícové město padlo do ruských rukou.
Na unijním sankčním seznamu vůči Rusku bude i Voice of Europe, řekla Jourová
V připravovaném 14. sankčním balíku Evropské unie vůči Rusku bude i mediální platforma Voice of Europe. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Česká vláda tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam, podle českých tajných služeb se platforma snažila ovlivnit evropské volby.
Česko chce dostat na unijní sankční seznam i proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka, kteří se podle ní pomocí Voice of Europe pokoušeli ovlivňovat politiky v několika evropských zemích. Jourová podle svých slov zatím nevím, zda EU dá na seznam i je. „Bude tam Voice of Europe,“ uvedla komisařka.
Vláda odvolala českého velvyslance v Rusku Pivoňku, řekl v diskusi Za pět minut dvanáct televize Nova ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle ministerstva skončí ke konci května. Celý článek najdete tady.
Zelenskyj na pravoslavné Velikonoce řekl, že Ukrajinci klekají jen k modlitbě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes, kdy pravoslavní křesťané slaví Velikonoce, řekl, že Ukrajinci klekají jen k modlitbě. Ukrajina už více než dva roky vzdoruje ruské agresi a nynější Velikonoce jsou třetí, které zažívá ve válečném stavu. V projevuprezident vyzval, aby se lidé modlili za sebe navzájem a za vojáky na frontě.
Lidé se podle něho mají pomodlit za vojáky na frontě, aby se vrátili domů živí, a za Ukrajinu a její obyvatele, kteří se „nedají zlomit“. „Ukrajinci poklekají jen k modlitbě a nikdy ne před vetřelci a okupanty,“ vzkázal Zelenskyj, který měl na sobě vyšyvanku, tradiční ukrajinskou vyšívanou košili. Projev pronesl před katedrálou Svaté Sofie postavené v 11. století.
