Ruská invaze na Ukrajinu spustila před rokem migrační vlnu, která nevídaným způsobem otestovala podpůrné systémy evropských států. Jen v České republice se počet cizinců meziročně téměř zdvojnásobil, a to právě vlivem příchozích ukrajinských uprchlíků. Přestože hlavní vlna již pominula, mnoho Ukrajinců má v Česku stále problém najít stabilní bydlení nebo kvalifikovanou práci.
V České republice podle dat ministerstva vnitra pobývalo ke konci minulého roku 1,1 milionu cizinců. V roce 2021 to bylo 660 tisíc lidí. „Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území České republiky stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi,“ píše ve výroční zprávě k migraci ministerstvo. Dočasnou ochranu získalo do tohoto týdne 488 tisíc ukrajinských běženců, zejména ženy a děti. „Česká republika měla v roce 2022 největší počet vydaných dočasných ochran v rámci EU v přepočtu na obyvatele,“ uvádí ministerstvo.
Jak už covidová pandemie ukázala, akutní řešení nenadálé situace je jedna věc, nastavení systémových dlouhodobých změn věc druhá. Vláda loni vyčlenila dvacet miliard na pomoc uprchlíkům nebo lidem, kteří je ubytovali. Solidárním domácnostem stát za rok vyplatil 1,8 miliardy korun, další peníze získávají kraje na poskytování nouzového ubytování. Uprchlíci už obdrželi 9,4 miliardy korun na humanitární dávce; tyto peníze se státu už z velké části vrátily. Práci si za poslední rok totiž našlo na 170 tisíc ukrajinských běženců.
„Na odvodech tito lidé odvedli do zdravotního pojištění více než čtyři miliardy za loňský rok. Celkem v součtu všech odvodů je to kolem osmi miliard korun. Ta pomoc, která byla vyplacena ze státního rozpočtu, se postupně začíná vracet,“ uvedl koncem ledna ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Lex Ukrajina
Zákonodárci nyní projednávají novelu lex Ukrajina, která pobírání humanitární dávky ztíží. Dávku ve výši životního minima, tedy 4860 korun, budou moci uprchlíci čerpat po dobu 150 dnů, pak se dávka sníží na úroveň existenčního minima, tedy 3130 korun. Výjimku budou mít zranitelné osoby jako děti a senioři, těhotné ženy, matky s nejmenšími dětmi, osoby se zdravotním postižením nebo lidé pečující o nemohoucí blízké. Pomoc by tak měla být podle Jurečky adresnější a více motivovat běžence, aby si náklady na svůj život hradili sami. Současný solidární příspěvek mají získat jen ty domácnosti, které ubytovávají uprchlíky u sebe doma, a ne ty, které jim poskytly k obývání celý byt. Omezit se má také bezplatné nouzové ubytování, které hradí stát.
Stát chce mít také větší přehled o pracujících Ukrajincích a evidovat tzv. dohodáře. „Cílíme především k tomu, abychom dokázali tady mít víc transparentní a férový systém, abychom dokázali mít přehled o příjmech uprchlíků z Ukrajiny, když nastoupí do práce třeba na dohodu. Aby nedocházelo k potenciálnímu zneužívání,“ řekl Jurečka.
Problémy s ubytováním a prací
Opravdová integrace zhruba 300 tisíc Ukrajinců, kteří v Česku zůstali, ovšem vázne. Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová upozorňuje, že všechny potíže začínají u bydlení, které by mělo být ideálně individuální a dlouhodobé. „Nemyslíme tím tedy ubytovny či jiné typy hromadného ubytování, ale bydlení v bytech, domech v nájmu či v podnájmu,“ řekla Faltová. Bydlení je podle ní předpokladem k budování sociálních vazeb v místě, začlenění dětí do místních škol, registraci u lékaře a zapojení do volnočasových aktivit. „Právě dočasnost ubytování je často příčinou, že uprchlíci nehledají lepší či stabilnější zaměstnání, protože se přece budou stěhovat nebo pro hledání stabilního bydlení nemají kapacitu věnovat se dalším aspektům integrace, jako je třeba čeština,“ uvedla.
V nouzovém ubytování, které zprostředkovávají kraje v ubytovnách, hotelích, penzionech či v bytech firem či organizací, přebývá zhruba 70 tisíc lidí. Je možné, že s novelou zákona si budou muset desítky tisíc Ukrajinců rychle najít nové ubytování, což označil ombudsman Stanislav Křeček za „zcela sociálně neúnosné“.
Ukrajinci mají navíc potíže s hledáním kvalifikované práce. „Velkou bariérou pro uplatnění kvalifikace je neznalost jazyka, uprchlíci často nemají čas a prostředky na kurzy českého jazyka, pečují o děti, pracují, řeší celou řadu osobních problémů,“ řekla Faltová. „Je zde velká neochota zaměstnavatelů lidi s malou znalostí jazyka zaměstnávat v kvalifikovaných pozicích či do jazykové výuky investovat,“ dodala. Překážkou je i nedostatek částečných úvazků, kvůli čemuž ženy často musí volit nekvalifikované práce, jako je úklid.
Situace ve světě
Ukrajinu opustilo od začátku války podle posledních dat OSN zhruba osm milionů lidí, první milion uprchlíků překročil hranice hned první týden od začátku invaze. V současné době je v Evropě registrováno zhruba 4,8 milionu ukrajinských uprchlíků. Přesné statistiky neexistují, neboť ty jen stěží dokážou zachytit návraty, kyvadlovou migraci a přesuny mezi jednotlivými státy EU. Nejvíce speciálních víz udělilo Polsko, které takto přijalo 1,5 milionu běženců. Přes milion uprchlíků našlo zázemí v Německu, půl milionu pak v Česku. Více než sto tisíc víz udělily i třeba Velká Británie, Francie, Itálie, Rumunsko, Bulharsko nebo Moldavsko. Čtvrt milionu Ukrajinců pak našlo domov v USA a v Kanadě.
Část Ukrajinců odešla do Ruska, není však jasné, kolik jich bylo. „Zatímco OSN v jeho kolonce udávala v lednu 2023 číslo těsně nad 2,8 milionu, oficiální ruské zdroje z tzv. silových struktur hovoří devět měsíců po začátku ,speciální vojenské operaceʻ o více než pěti milionech běženců. Tyto údaje není možné nezávisle ověřit,“ uvádí Člověk v tísni. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského má navíc část přesunů charakter deportací.
Většina uprchlíků se plánuje do své vlasti po skončení války vrátit. Ukrajinská vláda je nicméně zatím vybízí k setrvání v zahraničí, zejména přes zimu. Rusko útočí na energetickou soustavu v zemi a řada ukrajinských domácností zůstává po dlouhé dny a týdny bez elektřiny a vytápění. Kvůli válce došlo k migraci i uvnitř Ukrajiny, takzvaně vnitřně vysídlených lidí je bezmála šest milionů.
VIDEO: Motivovat ke vstupu do armády má mladé Rusy Maryana Naumová
