Každá válka přitahuje dobrodruhy, většinou veterány z dřívějších konfliktů, kteří neodolají chuti zúročit své zkušenosti a zopakovat si předchozí zážitky. V případě ukrajinského bojiště je situace jiná. Na pomoc míří i lidé, kteří nedokážou nečinně přihlížet tomu, že v Evropě byla pod falešnou záminkou napadena slabší země, která se statečně brání všemi prostředky. Vedle ostřílených bojovníků se tak do mezinárodní legie hlásí i naprostí nováčci. Celkově už podle Kyjeva projevilo zájem na dvacet tisíc cizinců včetně politiků z okolních zemí a sniperské legendy.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala obrovskou vlnu solidarity. Lidé přispívají na pomoc uprchlíkům, civilistům na místě, ale posílají také peníze na nákup zbraní. Bylo tak jen otázkou času, kdy se objeví první dobrovolníci ochotní po boku obránců i bojovat. Kyjev zájmu využil a zřídil speciální webové stránky Fightforua.org na nábor do Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny. Dobrovolníci tam najdou podrobný návod, jak postupovat, včetně kontaktů pro občany různých zemí.
Dobrovolníci z 52 zemí světa
Na počátku týdne ukrajinští představitelé hlásili, že zájemců už je kolem dvaceti tisíc z 52 zemí světa. Jen Američanů jsou mezi nimi přinejmenším tři tisíce. Ukrajinská média v uplynulých dnech informovala, že první ze zahraničních bojovníků už jsou na pozicích na předměstích Kyjeva. „Jsou mezi nimi dobrovolníci ze Spojených států, Británie, Švédska, Litvy, Mexika, a dokonce i z Indie,“ uvedla ukrajinská armáda.
Podle nepotvrzených zpráv se někteří dostali už i do jihovýchodního těžce ostřelovaného Mariupolu. Agentura Unian v úterý krátce konstatovala, že na bojišti už se vyznamenali sousedé z Polska, když u jedné vesnice zneškodnili ruskou kolonu.
Bojů se chtějí zúčastnit i Češi. „Ministerstvo obrany eviduje více než pět set žádostí,“ sdělila ve čtvrtek mluvčí rezortu Jana Zechmeisterová. Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem už dříve dohodli, že Čechům mohou garantovat beztrestnost abolicí.
Gruzínský exministr údajně ukořistil BMP-2
Mezi dobrovolníky patří také občané bývalých postsovětských zemí, především Běloruska, které oficiálně stojí na straně Ruska, Ázerbájdžánu a Gruzie. Z této kavkazské země, která s Ruskem svedla krátkou válku v roce 2008, na Ukrajinu přijel bojovat dokonce i bývalý ministr obrany Iraklij Okruašvili.
Osmačtyřicetiletý politik už údajně pomohl ukořistit ruské bojové vozidlo pěchoty BMP-2. Dalším prominentem z tohoto okruhu je šestačtyřicetiletý lotyšský poslanec za vládní konzervativce Juris Jurašs. „Rozhodl se na základě svých soukromých a morálních zásad,“ sdělil médiím ministr vnitra země Jānis Bordāns.
Sniper Wali nechal v Kanadě malého syna
Ještě větší pozornost poutá vojenská celebrita, sniper známý jako Wali. Čtyřicetiletý bývalý člen 22. kanadského královského pluku už bojoval v Afghánistánu a pomáhal Kurdům v Iráku proti islamistům. „Musím pomoci, protože jsou tady lidé, kteří jsou bombardováni jen proto, že chtějí být Evropany, a ne Rusy,“ řekl podle CBC. Chválil si, že se jemu i jeho několika kanadským společníkům na Ukrajině dostalo nadšeného uvítání.
Wali, který v civilu pracuje jako programátor, nechtěl prozradit, jak přesně se do země dostal. Z jeho výpovědi o trpících uprchlících však vyplývá, že z Polska. Prozradil, že kvůli své aktivitě přišel o první narozeniny syna, což pro něj bylo při rozhodování nejtěžší. CBC vyzpovídala i další kanadské dobrovolníky, pro některé je válka osobní záležitostí. Jeden z bývalých vojáků kupříkladu prozradil, že má ukrajinskou manželku a v bránící se zemi strávil pět let.
Další média informovala o dobrovolnících přímo s ukrajinskými kořeny. Příkladem je podle CNN šestadvacetiletý tesař z New Yorku Vasyl Didyk. „Je to naše vlast. Nemohli jsme si žít své pohodlné životy v Americe a dívat se, co se tam děje,“ řekl v doprovodu kamaráda, se kterým cestoval na Ukrajinu přes Polsko. Didyk připustil, že nemá žádné bojové zkušenosti a že míří na frontu navzdory pláči rodičů, kteří na Ukrajině nežijí.
Odborníci nováčky zrazují
Fakt, že se do boje pouštějí i úplní nováčci, často kritizují odborníci. Obávají se, že se stanou snadnou obětí a apelují na ně, aby si svou účast skutečně řádně promysleli. „Pokud jste tady jako válečný turista, není to místo pro vás,“ varoval podle Reuters bývalý britský voják se zkušenostmi z Afghánistánu s přezdívkou Kruger.
Profesionálové si navíc s sebou přivážejí výstroj a řadu věcí, které jim mohou zachránit život. Zdaleka ne vše je na místě dostupné. Zmíněná agentura informovala i o tom, že systém náborů a výcviku dobrovolníků je zatím v plenkách. Ani ti, kteří mají bojové zkušenosti, nemusejí být hned užiteční. Ukrajinské armádě chybějí zejména specialisté na obsluhu moderních zbraní, které získává ze Západu včetně účinných protitankových střel Javelin a NLAW.
Rusko zřejmě verbuje Syřany
Cizinci nebojují pouze na ukrajinské straně. Západní média v posledních dnech informovala, že se Rusko snaží do války rekrutovat Syřany. Není přitom jasné, kolik se jich do konfliktu zapojilo nebo je na cestě. „Pokládáme za pozoruhodné jeho přesvědčení, že se musí spoléhat na zahraniční bojovníky,“ řekl na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina podle listu The Guardian nejmenovaný vysoce postavený představitel Pentagonu.
Dá se předpokládat, že za Putina válčí i Evropané včetně Čechů. Podle dřívějších odhadů jich působily v Donbasu tři desítky a přinejmenším jeden z nich, nedávno v nepřítomnosti k dvaceti rokům vězení nepravomocně odsouzený Pavel Botka, v boji pokračuje. Už dříve se také objevily zprávy, že na Ukrajině kromě pravidelné armády působí i ruští žoldáci Vagnerovci. Zřejmě právě oni se na náboru Syřanů podílejí. Své bojovníky proti Ukrajincům vyslal i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.
