O vyhlášení ruské mobilizace se spekulovalo celé měsíce, prezident Vladimir Putin nakonec zásadní projev ještě odložil z úterního večera na středu ráno. Tato váhavost ilustruje, v jak složité pozici se Kreml nachází. Nutně potřebuje doplnit jednotky na Ukrajině, bojí se však negativní reakce veřejnosti. Ruské možnosti výcviku jsou navíc omezené. Z těchto důvodů zřejmě Putin zvolil jen částečnou mobilizaci. Řada Rusů se v reakci na oznámení snaží rychle dostat ze země, lety do zahraničí byly ve středu vyprodané. Oznámení vyvolalo i prudkou reakci na ruské burze a zahýbalo s cenami ropy a plynu.
Kreml se v rámci snahy získat nové vojáky a zvrátit pro něj nepříznivý vývoj ukrajinské protiofenzivy rozhodl povolat tři sta tisíc rezervistů. „Když je ohrožena územní celistvost naší země, určitě použijeme všechny prostředky, které máme k dispozici, abychom ochránili Rusko a náš lid. Tohle není blaf,“ prohlásil Putin. Prakticky okamžitě poté začaly z různých koutů země přicházet zprávy o vytváření komisí pro nábor nových sil.
Rusku chybějí důstojníci, mobilizace přichází pozdě
Odborníci však míní, že mobilizace může trvat měsíce a výcvik rezervistů bude těžký, protože ruské armádě nyní po více než půl roce krvavé války chybí mnoho důstojníků a poddůstojníků. Objevují se tak názory, že na velký nábor vojáků je pro Moskvu pozdě, měl přijít už na jaře. Všeobecně se čeká, že boje na frontě přirozeně utlumí zima a efekt nových sil se tak patrně výrazněji projeví až na jaře.
Projev ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně částečné mobilizace:
„I v nejlepším případě by mobilizace trvala alespoň několik měsíců až rok, než by přinesla operační benefity,“ napsala už dříve k těmto plánům ve Foreign Affairs bezpečnostní expertka z RAND Corporation Dara Massicotová.
„Aby Rusko mohlo tyto lidi využít, potřebuje aktivní důstojníky a připravené struktury, které pohltí rekruty,“ zdůraznil nyní na Twitteru i politolog a expert na východní Evropu Sergej Sumlennyj s tím, že problémem může být i adekvátní vybavení. Částečná mobilizace je podle něj spíše PR akcí, která má vyděsit Západ a vyvolat dojem, že Rusko má k dispozici neomezené lidské zdroje.
Kreml potřebuje stabilizovat frontu
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý však míní, že Kreml bude dělat vše pro to, aby ještě nyní na podzim alespoň část posil dostal na frontu a zvrátil tak ukrajinský postup a snahu proniknout do hloubi území Donbasu. „Rusové potřebují nějakým způsobem stabilizovat frontu a nedopustit, aby se ofenziva, kterou na severu vede ukrajinská armáda, dostala až na území luhanské separatistické republiky,“ prohlásil.
Není přitom podle něj jasné, zda Kreml zvládne naverbovat všech 300 tisíc oznámených rezervistů, jelikož část z nich zřejmě nemá velkou chuť narukovat a mobilizace může vyvolat poměrně masivní odpor. „Záleží na tom, jak brutální bude ruská státní správa a jak bude postihovat ty, kteří nenastoupí,“ podotkl s tím, že nakonec se spíše většinu zmobilizovat podaří.
Z dlouhodobého hlediska bude přitom v dalším vývoji války hrát roli několik faktorů, míní Šedivý. Mimo jiné právě reakce ruské společnosti a její ochota akceptovat další ztráty, ale také schopnost Ukrajiny získat další lidské zdroje a dodávky kvalitních západních zbraní. „Možná, že nebude ani tak významné, jaké budou mít zbraně, ale kolik seženou lidí,“ dodal na adresu Kyjeva.
Nejatraktivnější letenky se vyprodaly během minut
Rusové každopádně ze strachu z mobilizace podle The Moscow Times vykoupili téměř všechny lety do dostupných zahraničních destinací na příští dny. Letenky z Moskvy do hlavních měst Gruzie, Turecka a Arménie zmizely během několika minut po Putinově oznámení. V poledne moskevského času se na webu aviasales.ru přestaly zobrazovat také přímé lety z Moskvy do Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Uzbekistánu a do Kyrgyzstánu.
S šířícími se zvěstmi o možném uzavření hranic ruská železnice a letecká společnost Aeroflot uvedly, že zatím nedostaly příkaz zakázat mužům ve věku 18 až 65 let kupovat jízdenky a letenky. V úterý večer, kdy se původně čekal Putinův projev, na vyhledávači Google lidé hojně hledali slovní spojení „jak opustit Rusko“. A protiváleční aktivisté v zemi vyzývali k celonárodnímu protestu ve středu večer.
Ukrajinská rozvědka mezitím informovala o tom, že kvůli mobilizaci byla zastavena výroba v huti ve městě Jenakijeve v Doněcké oblasti. Okupanti podle ní chtějí naverbovat až pět set pracovníků. Zatím není jasné, jaké dopady na výrobu či další sektory bude mít snaha dostat do armády velký počet mužů na ruském území.
Další ekonomické škody se však už projevují. Ruské akcie po zahájení obchodování prudce klesly. Akciový index MOEX šel na začátku obchodování dolů až na 2002,73 bodu, což byla nejnižší hodnota od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu z konce února. Po začátku invaze index přitom ztratil za den více než třicet procent. Později MOEX ztrátu zmírnil a vykazoval pokles přibližně o 2,4 procenta. Ruský rubl pak vůči dolaru spadl nejníže za více než dva měsíce.
Putinův projev, v němž nechyběly narážky na ruské vlastnictví zbraní hromadného ničení, vyvolal také obavy z eskalace energetických globálních potíží. Cena zemního plynu v nizozemském virtuálním uzlu TTF se opět vyhoupla nad dvě stě eur za megawatthodinu a povyskočily i ceny ropy.
Dolar se vyšplhal na další maximum za dvacet let ke koši šesti hlavních světových měn, zatímco euro se dostalo do blízkosti dvacetiletého minima. „Věříme, že dolar z toho bude i nadále těžit, protože USA jsou z geografického hlediska izolované a odolnější díky složení své ekonomiky,“ uvedl podle Bloombergu Ales Koutny z investiční společnosti Janus Henderson.
