Spojené státy už nebudou kvůli válce na Ukrajině od Ruska odebírat ropu a plyn. „Chceme zasáhnout hlavní tepnu ruské ekonomiky,“ oznámil v úterý americký prezident Joe Biden. Ke stejnému kroku se do konce roku chystá také Velká Británie a vyzvalo k němu i osmdesát europoslanců, včetně několika českých. Okamžitý zákaz importu ruských energetických komodit do Evropské unie by nicméně měl na Česko těžké hospodářské dopady, shodují se experti.
Evropská komise tento týden představila plán, s jehož pomocí hodlá snížit energetickou závislost na Rusku o dvě třetiny. Do roku 2030 se má Evropská unie zbavit dodávek ruského plynu úplně. Řešením má být rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, povinné vytváření plynových zásob členskými státy a nákup paliv od alternativních dodavatelů, například od Spojených států či Kataru. Prosadit okamžitý zákaz importu ruského plynu a ropy však bude pro sedmadvacítku velmi problematické.
„Spojené státy a Británie si okamžitý zákaz dovozu ropy a ropných produktů z Ruska mohou dovolit, protože se na jejich celkové spotřebě podílí shodně pouze osmi procenty. Evropská unie jako celek je na importu ruské ropy závislá z 23 procent, Česko dokonce z 29 procent,“ upozorňuje ekonomický analytik EU z České spořitelny Radek Novák.
Ještě složitější je situace u plynu. V jeho případě Rusko obstarává asi čtyřicet procent veškeré spotřeby Evropské unie. U Německa je to však přes šedesát procent a u Česka téměř sto.
„V případě zákazu dovozu ruského plynu by se musely využít dosavadní zásoby z tuzemských zásobníků a s vysokou pravděpodobností i začít omezovat spotřeba,“ varuje Novák. „Pokud by cena zůstala delší dobu na aktuálních vysokých hodnotách kolem dvou set eur za megawatthodinu, tak by koncové ceny pro domácnosti vzrostly oproti loňsku osmkrát a firmám sedmkrát,“ vypočítává analytik.
To by mělo vzhledem k průmyslové povaze české ekonomiky citelný dopad například na tuzemskou výrobu stavebních materiálů, chemický průmysl, potravinářství a hutnictví. „Embargo na dovoz energetických surovin z Ruska bych proto viděl jako tu nejsilnější možnou sankci – a to raději nejprve u ropy, až jako poslední možnost u plynu,“ říká Novák.
„Podporu takového zákazu by proto mělo Česko podmínit spuštěním mechanismu vzájemné pomoci, aby nedostatek plynu dopadl na všechny členy Evropské unie pokud možno rovnoměrně,“ přidává se hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Chybějící palivo by podle něj částečně mohlo vykompenzovat uhlí. „Úplná náhrada ruského plynu pro nejbližší roky ale možná není,“ myslí si Sobíšek.
Na půdě Evropského parlamentu proto lze v následujících dnech očekávat na toto téma velice horké debaty. Například Bulharsko, které je rovněž výrazně závislé na dovozu ruské ropy a plynu, už dopředu vzkázalo, že zmiňovaný návrh nepodpoří. Před závažnými následky takto radikálního řešení varoval i německý kancléř Olaf Scholz. „Dodávky energií do Evropy v tuto chvíli nemohou být zajištěny odjinud,“ uvedl Scholz.
Možnost zavedení zákazu se bude poprvé neformálně projednávat už ve čtvrtek na schůzi Evropské rady. Jaký postoj tu bude prosazovat kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), není zcela jasné. „Snižování energetické závislosti na Rusku je prioritou vlády. Intenzivně se tím zabývá,“ reagoval na dotaz deníku E15 vládní mluvčí Václav Smolka.
Pozitivně se k variantě okamžitého odstřižení od ruských dodavatelských řetězců staví třeba europoslanec za ODS a bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra, ačkoli i on souhlasí s tím, že by embargo tuzemskou ekonomiku tvrdě zasáhlo.
Na druhé straně je nutné také doplnit, že kdyby Evropská unie následovala příklad Londýna a Washingtonu, Rusko by nemožnost vyvážet ropu a plyn do západních zemí zásadně ochromila. „Moskva by totiž nebyla schopná v krátkém čase kvůli neexistující infrastruktuře přesměrovat své dodávky zemního plynu do jiných koutů světa. Ztratila by tak velkou část ze své největší kategorie příjmů z mezinárodního obchodu,“ uzavírá Novák.
Proč jsou drahé energie?
