ONLINE: Na mír na Ukrajině bude dohlížet 10 tisíc evropských vojáků, počítá koalice ochotných zemí
Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. V neděli to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním jednání britského premiéra Keira Starmera s představiteli 29 zemí. Starmer, který je podle listu iniciátorem plánu, uvedl, že svět teď potřebuje činy a že vyjednávání o mírové misi vstupuje do „operační fáze“.
Důležité události posledních dní:
- Britský premiér Keir Starmer řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že je třeba pokračovat v práci na kontingentech, které vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil.
- Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
VIDEO: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti. Trumpovy výkřiky na sítích nepřeceňujme, říká analytik Bříza ve FLOW

Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Turecko podporuje snahy Spojených států ukončit válku na Ukrajině, řekl podle agentur Erdogan Trumpovi. Chce spravedlivý a trvalý mír.
Koalice ochotných plánuje vyslat přes 10 tisíc vojáků hlídat mír na Ukrajině
Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním jednání britského premiéra Keira Starmera s představiteli 29 zemí. Starmer, který je podle listu iniciátorem plánu, uvedl, že svět teď potřebuje činy a že vyjednávání o mírové misi vstupuje do „operační fáze“.
Britský ministr obrany John Healey se ve čtvrtek setká s vojenskými představiteli v Londýně, aby upřesnili rozsah a podobu plánovaného nasazení. Mezi země, které plán v obecné rovině podporují, patří většina evropských států, Austrálie, Kanada a Nový Zéland, dodal The Sunday Times.
Jeden z vojenských zdrojů uvedl, že konečná velikost nasazených pozemních sil podle všeho výrazně překročí 10 tisíc vojáků. V případě příměří mezi Ruskem a Ukrajinou to má Moskvu odradit od další invaze. Zatímco se zhruba 35 zemí zavázalo poskytnout zbraně, logistickou podporu a zpravodajské informace, podrobnosti o tom, které státy pošlou pozemní jednotky, nejsou známy. „Bude to významná síla s účastí mnoha států,“ citoval list nejmenovaný zdroj z okolí vlády, který odmítl sdělit podrobnosti kvůli obavám z reakcí Moskvy.
Trump a Putin by spolu mohli mluvit tento týden, uvedl Witkoff
Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff to dnes řekl podle agentury Reuters stanici CNN. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinským představiteli. Witkoff ve čtvrtek jednal v Kremlu o návrhu na 30denní příměří, který předložili tento týden Američané při setkání s Ukrajinci v Saúdské Arábii. Witkoff dnes označil rozhovor s Putinem za pozitivní, podle něj se rozdíly mezi postoji Ukrajiny a Ruska ohledně zastavení bojů zmenšily.
„Očekávám, že oba prezidenti si příští týden zavolají,“ uvedl Witkoff. Podle něj by přímý rozhovor mezi Trumpem a Putinem mohl být dobrý a pozitivní. Američané současně budou jednat i s Ukrajinci, řekl vyslanec.
Při úterních jednáních s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii oznámily Spojené státy návrh na 30denní zastavení bojů na Ukrajině, který Kyjev přijal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že podle Putina je nutné vyřešit několik bodů, než bude možné s příměřím souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden prohlásil, že Moskva klade nové podmínky, aby protáhla pokračování bojů.
Ukrajinská média potvrzují stažení ukrajinských vojáků z ruské Sudži
Rusko usiluje o vytlačení posledních ukrajinských vojáků z Kurské oblasti ležící na západě země, napsala dnes agentura Reuters, která se odvolává na ruské činitele a proruské válečné blogery. Ukrajinská média jako server Ukrajinska pravda nebo agentura Unian dnes potvrzují stažení ukrajinských vojáků z okresního města Sudža, vycházejí z mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, loni v létě ukrajinští vojáci naopak pronikli do ruské Kurské oblasti, kde podle médií obsadili přes 1300 kilometrů čtverečních území. Rusové se je i s pomocí severokorejských vojáků pokoušejí vytlačit. V posledních dnech ruská protiofenzíva zrychlila a Moskva ve čtvrtek oznámila dobytí Sudži. V pátek hlásila, že za poslední týden znovu získala kontrolu nad 29 obcemi v oblasti. Podle Reuters Ukrajinci kontrolují asi 110 kilometrů čtverečních v tomto regionu.
Lipavský: Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se členem NATO
Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno právo stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl dnes ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník). Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce v reakci na požadavky Ruska, pro které je členství Ukrajiny v NATO nepřijatelné.
„V našem zájmu není, aby Ukrajině bylo upřeno jednoho dne se stát členem Severoatlantické aliance,“ prohlásil Lipavský. Podle něj by to bylo omezení suverenity Ukrajiny, pokud by byla snaha jejího současného vedení o členství v NATO odmítnuta.
EU má podle zástupců koalice pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko, podle činitelů ANO a SPD by měla vyčkat na jednání mezi USA a Ruskem.
Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 90 drony, z nichž 47 obrana sestřelila a 33 strojů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody, uvedl Kyjev.
Moskva hlásí sestřelení 31 ukrajinských dronů nad Ruskem
Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzdušných útocích, které způsobily zranění a škody, napsala dnes ráno agentura Reuters s odvoláním na místní činitele. Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení 31 ukrajinských dronů během noci nad čtyřmi ruskými oblastmi. Ukrajinské letectvo, které obvykle informuje o rozsahu ruského úderu na Ukrajinu, zatím svou bilanci ruských úderů nezveřejnilo.
Brusel se zabývá možností vytvoření nové satelitní sítě pro vojenské zpravodajství, píše s odkazem na Financial Times Ukrajinska pravda. Reaguje tak prý na pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Čeští poslanci vyrazí do USA za kongresmany, tématem bude Ukrajina a Rusko
Se zástupci amerického Kongresu i s tamními vysokými státními úředníky chtějí jednat čeští poslanci z výboru pro evropské záležitosti. Debatovat s nimi plánují hlavně o pomoci Ukrajině, Rusku i o dalších bezpečnostních otázkách. Cesta by se měla uskutečnit v první polovině června. V tomto týdnu ji schválil sněmovní organizační výbor. ČTK to řekl předseda evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Cesta poslanců se zaměří i na ekonomické otázky, jako je zavádění nebo zvyšování cel.
Jednání v koalici ochotných se posouvá do operační fáze, uvedl Starmer
Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody s Ruskem. Napsala to dnes agentura Reuters. Podle ministerského předsedy se jednání posouvá do operační fáze, příští týden se v Británii sejdou vojenští představitelé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se setkání zúčastnil, na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil.
Putin lže, když tvrdí, že příměří je složité, prohlásil ukrajinský prezident
Cesta k míru musí začít podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského „bezpodmínečně“ a pokud si to Rusko nepřeje, je třeba na Moskvu vyvíjet silný tlak. Šéfa Kremlu Putina obvinil ze lhaní, například v souvislosti s navrhovaným příměřím. „Lže také o tom, že příměří je údajně příliš složité. Ve skutečnosti lze vše kontrolovat a my jsme o tom s Američany diskutovali. Pravdou je, že Putin válku protahuje už téměř týden po jednáních v Džiddě,“ uvedl ukrajinský prezident s odkazem na setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii, po němž Kyjev souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní.
„Musíme definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám. Bezpečnost je klíčem k tomu, aby byl mír spolehlivý a trvalý. Je potřeba, abychom pokračovali v práci na kontingentech, které budou tvořit základ budoucích evropských ozbrojených sil. Mír bude spolehlivější s evropskými kontingenty na místě a americkou stranou jako zálohou,“ uvedl dále Zelenskyj. „Kontingent musí být umístěn na ukrajinském území. Je to bezpečnostní záruka pro Ukrajinu a bezpečnostní záruka pro Evropu,“ dodal ukrajinský prezident.
Budeme budovat vlastní obranu a ozbrojené síly Ukrajiny, řekl Starmer
Britský premiér Keir Starmer na dnešním virtuálním jednání se světovými státníky hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se jednání zúčastnil, na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil.
„Budeme budovat vlastní obranu a ozbrojené síly Ukrajiny a budeme připraveni v případě mírové dohody na nasazení jako 'koalice ochotných', abychom pomohli zajistit bezpečnost Ukrajiny na zemi, na moři i na obloze,“ cituje Reuters Starmera.
Podle serveru The Telegraph britský ministerský předseda dále řekl, že nejlepším způsobem, jak zajistit, aby jakákoliv dohoda skončila trvalým mírem, jsou pevná a spolehlivá bezpečnostní opatření. Na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že nadešel čas na urychlení praktické práce potřebné k dosažení mírové dohody.
V Británii se podle něj ve čtvrtek znovu sejdou vojenští představitelé, aby „pokročili v praktických plánech ohledně toho, jak mohou naše armády podpořit budoucí bezpečnost Ukrajiny.“ Plány pro Ukrajinu v případě příměří s Ruskem podle něj musí zahrnovat Spojené státy. „Postoj k USA se nezměnil... Je třeba to provést ve spolupráci se Spojenými státy,“ zdůraznil.
Zelenskyj: Musí vzniknout kontingenty, jež budou základem evropské armády
Je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se zúčastnil virtuálního summitu světových státníků pořádaného Londýnem k Ukrajině. Prezident dále uvedl, že je třeba pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil. Mír bude spolehlivější s evropskými kontingenty a americkou stranou jako pojistkou, uvedl. Kontingent by měl být podle něj na ukrajinském území.
Koalice ochotných pomůže Ukrajině v případě mírové dohody, slíbil Starmer
Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž britský ministerský předseda dále hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil.