Moskva se od pádu Sovětského svazu snaží posilovat svůj vliv podporou separatismu v ostatních nástupnických státech impéria. Také v Gruzii a v Podněstří vznikly zamrzlé konflikty, které pro tyto země znamenají dlouhodobé riziko. Moskva se také na straně Arménie angažuje v jejím sporu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. V okamžiku, kdy se válka na Ukrajině nevyvíjí podle jeho představ, může Kreml použít síly nasazené v těchto zemích. Riskuje tím však nové potyčky v citlivých regionech. Kyjev už dal najevo, že by se mu otevření dalších front hodilo.
S tím, jak se ruská agrese na Ukrajině začíná soustřeďovat ze severu stále jihovýchodněji, nabývá na důležitosti strategicky umístěné Podněstří. Region je sice formálně součástí Moldavska, fakticky je však samostatný a existenčně závislý na Rusku. Moskva má v oblasti podle dostupných zpráv 1300 až 1500 vojáků a Kyjev v posledních dnech vyjadřuje obavy, že by mohli být využiti ve snaze o ovládnutí černomořského pobřeží Ukrajiny, především významného přístavu Oděsa.
Ukrajinský generální štáb nedávno uvedl, že ruské jednotky v Podněstří jsou v pohybu a chystají se k provokacím na ukrajinské hranici. Kišiněv ale tyto informace popírá. „V tuto chvíli nejsou informace o mobilizaci vojsk v Podněstří,“ uvedlo v sobotu na Twitteru moldavské ministerstvo zahraničí.
Podněstří: staré zbraně a vojáci bez motivace
Někteří experti navíc pochybují o tom, že by využití těchto sil Rusku nějak výrazně pomohlo. Kišiněv uvádí, že se v Podněstří nachází dvacet tisíc tun výzbroje, jsou to však hlavně zbraně používané v horké fázi konfliktu na počátku devadesátých let. „Odhadujeme, že jedenáct tisíc tun už je prošlých a devět tisíc využitelných,“ uvedl podle webu Defensenews moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.
Rekordní částky na pomoc Ukrajině. Kam se obrátit, když chcete pomoci
Otazníky se vznášejí i nad výcvikem, zkušenostmi a nad loajalitou vojáků. Přímo ruský původ má pouze část z nich, v ostatních případech jsou to patrně místní obyvatelé s ruskými pasy, kteří v chudém regionu těžko hledají uplatnění. O jejich ochotě umírat na Ukrajině lze pochybovat.
Kdyby prezident Vladimir Putin poslal podněsterské síly na Ukrajinu, navíc by tak v podstatě vyhověl požadavku Kišiněva, aby jednotky z regionu stáhl. Moldavsko sice kolem ruské invaze v sousední zemi opatrně přešlapuje, aby nevzbudilo nežádoucí reakce Moskvy, zároveň se však spekuluje, že by situace mohlo využít.
Kyjev chce odvést pozornost Ruska i jinam
Ukrajina cítí šanci. Šéf bezpečnostní rady země Oleksij Danilov otevřeně prohlásil, že Kyjev by potěšilo, kdyby Kreml musel upřít svou pozornost na vícero míst. „To by nám rozhodně hodně pomohlo, protože by měli co dělat kromě ničení našich měst a vesnic a zabíjení našich dětí a žen,“ řekl. Kromě Podněstří zmínil Gruzii i možnou japonskou snahu získat jižní část Kuril, zejména však Náhorní Karabach.
Ze všech zamrzlých konfliktů má tento největší potenciál stát se znovu ohniskem bojů. Arménie a Ázerbájdžán o území svedly v roce 2020 několikatýdenní válku. Jerevan na bojišti utrpěl porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si ponechal kontrolu nad většinou horské enklávy. Moskva má v oblasti zhruba dva tisíce členů mírotvorné mise a patrně už část z nich využila, aby posílila bojovou sílu na Ukrajině.
„Už byly zaznamenány přesuny jednotek z Náhorního Karabachu a zřejmě i z Jižní Osetie,“ uvedl odborník na Ukrajinu z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. Podle něj je to známka ruské nouze v získávání dalších vojáků, což se projevuje i pokusy sehnat posily v Sýrii či zapojit soukromé žoldáky, jako jsou Vagnerovci.
Rusko má v Arménii vojenskou základnu v Gjumri, kde je podle různých zdrojů umístěno až pět tisíc vojáků. Jenže Moskva se zároveň musí obávat, že se Tureckem podporované Baku pokusí využít současné situace a ve stínu války na Ukrajině ovládnout celé území.
Kreml koncem března poprvé od roku 2020 obvinil Ázerbájdžán z porušení příměří a ze vstupu na území pod kontrolou ruské mise. Podle něj rovněž provedl nálety za pomocí dronu Bayraktar. „Je to určitý signál, že testují, kam teď mohou zajít,“ domnívá se Lebduška.
„Rusko již čelilo výzvám na jižním Kavkaze, kde hraje stále větší roli Turecko, ale nyní je rozptýleno a mohlo by ztratit půdu pod nohama,“ řekl The Moscow Times expert na region Paul Stronski z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Arménie se bojí změny uspořádání na jihu Kavkazu
Jerevan se obává, že válka na Ukrajině celkově ohrožuje současné uspořádání. „Kroky, které dnes probíhají, mají za cíl zdiskreditovat ruskou roli nejen v Karabachu, ale na jižním Kavkaze obecně. Znamená to, že čím hlubší bude krize kolem Ukrajiny, tím významnější útoky na Rusko na různých úrovních budou,“ řekl podle webu Eurasianet arménský poslanec Tigran Abrahamyan.
Pohyby na Kavkaze by mohly zasáhnout také dvě gruzínská separatistická území, jejichž samostatnost Rusko uznalo po krátké válce s Tbilisi v roce 2008. Moskva má v Jižní Osetii a Abcházii osm až deset tisíc vojáků a gruzínská vláda byla dosud podobně jako moldavská k otázce Ukrajiny velmi opatrná, aby je nevyprovokovala.
Jenže Jižní Osetie, povzbuzená vývojem v Donbasu na konci uplynulého měsíce, oznámila, že hodlá podniknout kroky k přičlenění oblasti k Rusku. „Věřím, že sjednocení s Ruskem je náš strategický cíl. Naše cesta, touha lidu. A touto cestou půjdeme,“ uvedl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. Tbilisi se před pár dny vůči nápadu důrazně ohradilo.
Výzva ke gruzínskému ovládnutí Abcházie a Jižní Osetie
Mezi Gruzínci mezitím roste nespokojenost s postojem vlády, mnozí žádají jasnou podporu Kyjeva. „Jestliže uspějí na Ukrajině, kdo ví, co může být jejich další krok. Možná Gruzie, nebo dokonce pobaltské státy,“ řekl al-Džazíře na adresu Rusů jeden z protestujících proti vládní pasivitě.
Na sociálních sítích se mezitím objevilo video, ve kterém skupinka lidí ve vojenských uniformách vyzývá Gruzínce, aby využili situace, kdy je Moskva vázaná na Ukrajině a dobyli svá území zpět. Není jasné, kdo za akcí stojí. Objevily se i úvahy, že to může být ruská provokace.
Dá se každopádně očekávat, že pokud ani po změně taktiky nebude Rusko na Ukrajině příliš úspěšné, poroste pokušení nespokojených aktérů z jeho sousedství zvrátit současný stav.
