Kreml ve spolupráci s proruskými separatisty ve čtyřech oblastech na jihovýchodě Ukrajiny odstartoval takzvaná referenda o přičlenění k Rusku. Mezinárodní společenství dává najevo, že výsledky této pochybné aktivity v žádném případě neuzná, a to nejen proto, že se bude konat pod palbou. Moskva ji však i tak může využít k rychlé anexi regionů a následném obvinění Kyjeva, že při osvobozování vlastního území útočí na ruské teritorium. To by mohlo nahlodat ochotu Západu posílat Ukrajině vyspělé zbraně, zvláště s ohledem na jaderné pohrůžky Kremlu.
Od jara se spekuluje o tom, že ruský prezident Vladimir Putin na okupovaném jihovýchodě Ukrajiny zopakuje krymský scénář. Tedy, že bude předstírat organizaci legitimního hlasování o přičlenění území k Rusku, aby následně mohl formalizovat jeho zábor. Nakonec se k tomuto kroku odhodlal až po rychlém postupu ukrajinských sil při osvobozování Charkovské oblasti a ve spojení s částečnou mobilizací.
Výsledky neuznáme, slibuje Západ
„Nejde o žádné referendum, ale o informační operaci, která má kvazilegitimizovat zločin. Je to první krok k anexi, která bude následovat v horizontu hodin poté, co budou ohlášeny výsledky,“ je přesvědčen Jan Šír, odborník na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko tak podle něho politicky vyostřuje situaci, od čehož si slibuje efekt odstrašení v době, kdy nedokáže zastavit ukrajinskou protiofenzivu jinými způsoby. Kremlu jde podle Šíra o zmrazení konfliktu a zakonzervování dosavadních územních zisků.
Západní vlády nepochybují o tom, že takzvané referendum v Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, které poběží až do úterka, je pouhým divadlem, které nic nevypoví o vůli místního lidu a dopředu dávají najevo, že na ohlášené výsledky nebudou brát zřetel. „Nikdy neuznáme snahy Ruska legitimizovat protiprávní a brutální okupaci ukrajinských území,“ vzkázala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Je naprosto jasné, že tato pseudoreferenda nebudou uznána, protože nemají oporu v mezinárodním právu a ve smlouvách vytvořených mezinárodním společenstvím,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Ochota vyzbrojovat versus jaderná hrozba
Moskva patrně sází na to, že stejně nahlodá ochotu Západu poskytovat Ukrajině sofistikované zbraně, které hrají velkou roli v jejím postupu. „Rusové budou mít minimálně z pohledu vnitrostátního práva důvod použít jaderné zbraně. Musíme si to dát do souvislosti s mimořádně agresivním jaderným signalizováním,“ vysvětlil Šír s odkazem na Putinův středeční projev.
Ukrajinské síly už provedly několik útoků na Krym, které nevyvolaly ruskou jadernou odvetu. Rozdíl je však podle Šíra v tom, že poloostrov teď nedokážou ovládnout, zatímco v případě území, kde se odehrává fingované hlasování, by se jim to podařit mohlo.
I někteří další experti tvrdí, že poslední jaderné hrozby jsou bezprecedentní. Přesto pochybují, že se Kreml odhodlá k užití těchto zbraní. „Bylo by pošetilé předpokládat, že blafuje někdo, kdo tvrdí, že neblafuje. Ale důvěryhodnost hrozby, kterou riskujete jaderný armagedon, pokud se ukrajinské síly budou nadále pohybovat na územích, která jsou ze zákona stále ukrajinská, je sporná,“ uvedl podle listu The Guardian znalec kremelských poměrů Mark Galeotti. Domnívá se, že se Putin jadernými pohrůžkami spíše snaží přimět Ukrajinu a její spojence k přijetí ruských územních zisků.
Představitelé Západu dávají najevo, že jadernou hrozbu neberou na lehkou váhu, přestože nezazněla poprvé. „Zatím jsme nezaznamenali žádné změny v jaderné pozici, jaderné připravenosti, ale velmi pečlivě to sledujeme a zůstáváme ostražití,“ informoval generální tajemník NATO Jen Stoltenberg.
Jak vyvolat dojem spravedlivého hlasování
Pokud se Rusku kombinací pohrůžek a mobilizace skutečně podaří ukrajinský postup zastavit a konflikt zmrazit, mohou mít falešná referenda plíživý efekt. Výsledky hlasování na Krymu Západ také nikdy neuznal, přesto před invazí stále častěji zaznívaly hlasy, že by se měl Kyjev s jeho ztrátou smířit a raději se pokusit s Moskvou vyjednat nějakou formu odškodnění.
Anektovat další ukrajinské území však pro Rusko tak snadné nebude už z toho důvodu, že žádnou ze čtyř zmíněných oblastí neovládá zcela, a tak by o jejich faktické kontrole stejně rozhodoval skutečný stav na bojišti.
V tuto chvíli není jasné, nakolik se bude Kreml snažit předstírat, že nynější „hlasování“ je skutečným referendem. Zprávy o přípravách jsou kusé. V případě Záporožské oblasti se podle Rusy dosazených představitelů má hlasovat za pomocí mobilních volebních týmů, které s policejním doprovodem chodí dům od domu.
Někteří organizátoři zase dopředu neváhali ohlašovat, jak vše dopadne. „Chersonská oblast se rozhodne a připojí se k Ruské federaci, stane se plnohodnotným subjektem,“ řekl například už v létě podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda představitel místní okupační správy Kirill Stremousov. Před pár dny dokonce tvrdil, že občané žádají urychlení referenda, aby oblast navždy zůstala ruská.
Aktuální průzkum veřejného mínění, který provedl Kyjevský mezinárodní ústav sociologie, přitom naznačuje, že ani na jihovýchodě Ukrajiny nepanuje proruský sentiment a lidé nejsou svolní k územním ústupkům Rusku. Proti nim se tam vyslovilo více než osmdesát procent tázaných.
