Když to ukrajinská armáda a domobrana nevzdají, zaznamenají Rusové ohromné ztráty, je přesvědčen vojenský a bezpečnostní expert Jiří Šedivý. Bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky míní, že Moskva nemá dostatek sil na obsazení a udržení kontroly nad většinou velkých ukrajinských měst. Na Ukrajině podle jeho slov vypukla válka, jakou Evropa nezažila od roku 1945.
Čekal jste tak rozsáhlý útok Ruska proti Ukrajině?
Musím říct, že jsem se spletl. Podobně jako řada politiků jsem stále věřil v diplomatické řešení. Byť Američané a Britové o invazi mluvili zcela otevřeně, domníval jsem se, že Vladimir Putin má určitou míru zdravého rozumu. Ukázalo se ale, že je jiný. Je přesvědčen, že síla vyřeší všecko.
V důsledku na to doplatí Rusko, bude izolované. Vrátí se do situace, v níž bylo před několika desetiletími.
U hranic s Ukrajinou soustředilo Rusko asi dvě stě tisíc vojáků. Řada odborníků pochybovala, že to stačí k invazi a k následnému obsazení velké části ukrajinského území. Povolá Kreml další vojáky?
Nevíme, jak je ukrajinská armáda morálně silná. Týká se to i obyvatelstva, domobrany. Záleží na tom, zda budou skutečně bojovat o každý metr svého státu. Pokud to vzdají, dvě stě tisíc vojáků bude Rusku stačit.
Ukrajinští představitelé ale říkají, že vojáci spolu s obyvatelstvem bojovat budou, případně se uchýlí k partyzánskému způsobu boje. V takovém případě zaznamenají Rusové ohromné ztráty. Pak budou nuceni buď odejít, nebo použít další úroveň represe. To by ale vyvolalo ještě větší negativní odezvu v ukrajinské společnosti. Jsem přesvědčen, že Rusové nemohou vyhrát. Uvidíme ale, jak se budou Ukrajinci chovat. Odpovědět by nám měly příští dny, přibližně v horizontu týdne.
V případě dlouhodobého odporu by vojáci Putinovi nestačili?
Celá ruská armáda má asi 900 tisíc vojáků, z toho polovinu tvoří pozemní síly. To znamená, že by na Ukrajině mohli provést maximálně jednu rotaci. Pokud by Rusové po úvodních operacích zaznamenali poměrně velké ztráty, budou muset jednotky nahradit. Třetí rotace by ale pro ně byl problém.
Na dlouhodobé obsazení Ukrajiny tedy nemá Rusko síly?
Kdyby chtěli mít pod kontrolou Kyjev, Charkov, Oděsu a každé větší město, znamenalo by to, že budou muset mít na Ukrajině skoro polovinu armády. Zásadní proto je, jak se bude chovat ukrajinská společnost.
Předpokládáte, že záměrem je obsadit velkou část Ukrajiny, nebo si vytvořit koridor na Krym a do Podněstří?
Primárním úkolem bylo dostat pod kontrolu Doněckou a Luhanskou oblast a ztotožnit je se separastickými republikami. Pokud se povede provést po souši přes Mariupol propojení s Krymem, může to být také jeden ze splněných úkolů. Opět ale bude záležet na vůli a odhodlání Ukrajinců.
Snese současná invaze Ruska na Ukrajinu srovnání s jiným ozbrojeným konfliktem, který se odehrál v posledních třiceti letech?
Způsob vedení operace je do jisté míry srovnatelný s válkou v Gruzii, přesněji v Jižní Osetii, kdy se Rusové dostali téměř k hlavnímu gruzínskému městu Tbilisi. V Čečensku nebo v Sýrii to ale byly jiné konflikty. Invaze na Ukrajinu je klasická válka, bojové střetnutí se všemi druhy vojsk na obou stranách. Myslím, že od druhé světové války Evropa nic podobného nezažila. Se situací v Maďarsku v roce 1956, byť se tam tehdy bojovalo, ani v Československu v roce 1968 to srovnat nelze.
