Čpavek, chlor nebo sarin údajně patří mezi chemické zbraně, jimiž by Rusko mohlo zasáhnout na Ukrajině. A vypadá to, že už takovou zbraň dokonce použilo, a to ve městě Mariupol, kde probíhají jedny z největších bojů. Tyto látky zakázané Ženevskými úmluvami zabily před několika lety při ozbrojeném konfliktu v Sýrii stovky lidí. Podle ukrajinských zdrojů už Rusko, podobně jako v minulosti v Čečensku, použilo bílý fosfor. Riziko většího útoku například nervově paralytickým novičokem se podle odborníků jeví jako málo pravděpodobné.
Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr je přesvědčen, že použití chemických zbraní proti ukrajinské armádě by nedávalo velký smysl. „Plynové masky musejí mít obě strany, mnohem obtížněji se s nimi bojuje. Už v první světové válce se ukázalo, že otravné látky jsou málo efektivní. Jejich oběti tvoří jedno procento všech padlých,“ řekl.
Rozměrů humanitární katastrofy by však mohlo dosáhnout masivní použití chemikálií proti civilnímu obyvatelstvu. „Pak by se jednalo o terorismus. Rusko by zvýšilo nenávist a odhodlanost ukrajinských obránců, navíc by vyprovokovalo NATO,“ míní Visingr.
Možné je i nasazení chemických prostředků pod falešnou vlajkou. Zůstává otázkou, kdo by Moskvě uvěřil, že je původcem útoku ukrajinská strana.
S nařčením přišla Moskva
O chemických zbraních se začalo hovořit začátkem března, když se u zajatých ruských vojáků našly plynové masky. Před takovou agresí varovala britská ministryně zahraničí Liz Trussová i Spojené státy. „Rusko může na Ukrajině plánovat chemický, ale i biologický útok. Všichni se musíme mít na pozoru,“ uvedl Bílý dům.
Obavy opakovaně vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rozhodli jste se provést dechemizaci Ukrajiny? Za použití čpavku nebo fosforu? Kam povedou útoky? Na porodnici v Mariupolu? Kostel v Charkově? Dětskou nemocnici v Kyjevě?“ prohlásil Zelensky v reakci na nařčení Ruska, že Ukrajina s pomocí USA vyvíjí zakázané bojové látky.
Tvrzení o chemických a biologických zbraních spadá do ruského scénáře a je jednou ze záminek k invazi. Podobně Moskva obvinila Gruzii, kterou napadla v roce 2009.
Novičok zatím po kapkách
Přitom právě Rusko v minulosti prokazatelně nasadilo chemické prostředky, například v roce 2018 proti bývalému ruskému agentovi Sergeji Skripalovi a jeho dceři. Použití nervově paralytického novičoku, které potvrdilo i vyšetřování expertního týmu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), vedlo k rozsáhlým bezpečnostním opatřením v anglickém Salisbury se 45 tisíci obyvateli. Pokud by se jed dostal do vodohospodářského systému, mohl zabít nebo přiotrávit spoustu lidí.
Částečně se otrávil salisburský policista Nick Bailey a později britský pár Charlie Rowley a Dawn Sturgessová – ta zemřela. V těchto třech případech to však nebyl záměrný útok ruské tajné služby GRU.
Odborníci předpokládají, že větší použití látek typu novičok je na Ukrajině nepravděpodobné. Rusko je podle dostupných informací neumí vyrábět ve velkém. Oproti tomu je výroba čpavku nebo chloru jednoduchá. Například chlor je součástí průmyslových hnojiv, která byla před uvalením sankcí jednou z klíčových položek ruského exportu.
Chlor a sarin zabíjely v Sýrii
V předchozích letech se Moskva několikrát postavila na stranu syrského prezidenta Bašára Asada, jehož vojska čelila obvinění z použití chemických zbraní. Podle britské BBC došlo za války v Sýrii k více než stovce chemických útoků chlorem a sarinem, které Asadovu režimu výrazně pomohly k oslabení rebelů a opozice.
„Bomby a rakety zabíjejí okamžitě, aniž lidé cokoli cítí. Chemické zbraně ale dusí. Je to pomalá smrt, jako když se člověk topí a nemá dost kyslíku. Je to děsivé,“ uvedl jeden z obyvatel nejlidnatějšího syrského města Aleppa, na jehož předměstí dopadly barelové bomby s chlorem.
Ještě nebezpečnější je nervový plyn sarin, údajně dvacetkrát silnější smrticí jed než kyanid. Zasáhne všechny svaly v těle včetně srdce, umírání trvá několik minut. Tímto plynem zaútočila podle OSN a OPWC syrská vláda mimo jiné na padesátitisícové město v provincii Idlíb.
Asad obviňoval opozici, ačkoli podle zahraničních pozorovatelů nemohl útok provést nikdo jiný než vláda. Rusko jako nejbližší syrský spojenec údajně syrského diktátora přesvědčilo, aby zničil všechny chemické zbraně. Přestože bylo za pomoci OSN zlikvidováno 1300 tun chemikálií včetně sarinu a yperitu, chemické útoky pokračovaly. Jedním z důvodů mohlo být podle expertů to, že chlor se běžně používá v civilní výrobě.
Případy se zabýval společný vyšetřovací tým OSN a OPCW. Rusko však v roce 2017 vetovalo rezoluci o prodloužení mandátu této skupiny. Členské země OPCW proto odhlasovaly vytvoření nového vyšetřovacího a identifikačního týmu. Jenže i tento pokus byl zablokován.
Fosfor vyvolává děs už staletí
Ukrajina opakovaně nařkla ruskou armádu z použití bílého fosforu, naposledy se to mělo stát koncem března u města Avdijivka. Podobná podezření byla proti Rusku vznesena také v Sýrii, kde tuto vysoce hořlavou látkou údajně použilo v roce 2015 ve městech Rakku a Idlíb. Fosfor je zakázán Ženevskými úmluvami právě pro nasazení v zastavěných oblastech.
Vojenské využití fosforu spadá do doby průmyslové revoluce. Granáty a bomby s touto chemikálií, která velmi snadno reaguje s kyslíkem, se běžně používaly za první i druhé světové války prakticky na všech bojištích.
Fosfor při hoření absorbuje okolní vlhkost, nelze ho hasit vodou. Proto se při zasažení pokožky doslova prokousává do masa a způsobuje těžké popáleniny. Zasaženou tkáň je nutné okamžitě vyříznout.
Při reakci fosforu se vzduchem se navíc uvolní aerosol, který vytvoří hustý, horký a toxický bílý dým, který způsobuje selhání orgánů. Dýmem zároveň nepronikne infračervené záření, což znemožňuje použití některých naváděných střel.
Munice plněná bílým fosforem se ve velkém využívala i během korejské války a války ve Vietnamu.
V moderních konfliktech 21. století si tuto látku oblíbilo Rusko. Podle Lestera W. Graua z analytického centra americké armády byl každý čtvrtý nebo pátý granát vypálený ruským dělostřelectvem proti čečenskému hlavnímu městu Groznyj plněný bílým fosforem. Byl to stejný poměr jako za druhé světové války.
Fosfor využívala rovněž americká armáda během bitvy o Fallúdžu v roce 2004 a izraelské vojsko v letech 2006 až 2009. Obě země však tvrdily, že fosfor sloužil jako prostředek zadýmování, nikoli proti lidem.
