Rusko donutí k ústupkům jen Amerika, řekl Macinka v OSN. Pavel varoval před scénářem, kdy Moskva zvítězí
- Ministr zahraničí Petr Macinka v OSN uvedl, že jen USA mohou Rusko skutečně přimět k ústupkům, roli může sehrát i Čína.
- Česko chce podporovat diplomatickou cestu a příměří, ale podle Macinky má Praha na vývoj jen omezený vliv.
- Prezident Petr Pavel varoval, že pád Ukrajiny by otevřel Rusku cestu k dalším státům a ohrozil i Evropu.
Vedle Spojených států neexistuje žádná jiná geopolitická síla, která by dokázala přinutit Rusko k ústupkům či k diskusi. Novinářům to v úterý v New Yorku řekl ministr zahraničí Petr Macinka. Oceňuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů přimět Rusko a Ukrajinu, aby spolu vyjednávaly. Česko by chtělo podpořit diplomatickou cestu řešení konfliktu, ve věci podle něj Praha velký vliv mít nemá. Potenciál proměnit pozici Ruska má podle Macinky i Čína.
„My bychom rádi podporovali diplomatickou cestu. Určitě by měl být silnější tlak alespoň na to, aby se podařilo dohodnout nějaké příměří. Debata o míru bude určitě trvat mnoho let, ale bylo by fajn, kdyby se po tu dobu alespoň nezabíjeli lidi a neničila Ukrajina. Česká republika na to žádný velký vliv mít nemůže,“ odpověděl šéf české diplomacie na otázku, jakým způsobem by měl Západ vyvíjet tlak na Rusko.
Evropská unie se podle Macinky začíná probouzet a Čína má potenciál v řešení války na Ukrajině jednat. „Pokud by se i Čína odvážila něco říct a něco ráznějšího udělat směrem k Rusku, to by také mohlo vést k tomu, že se pozice Ruska promění,“ řekl Macinka s tím, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci ho potěšilo, když viděl fotografii čínského ministra zahraničí Wang Ia s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Macinka v úterý vystoupil na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Zúčastní se také jednání Rady bezpečnosti k situaci na Ukrajině.
Pavel: Když Ukrajina padne, Rusko nebude partnerem
Pokud Ukrajina padne, Rusko se nestane partnerem, ale státy ze zóny vlivu bývalého Sovětského svazu budou jeho další kořistí. Při úterním veřejném slyšení v Senátu to uvedl prezident Petr Pavel. Pokud Česko nechce skončit znovu ve sféře vlivu a moci Ruska, musí i přes různé názory táhnout za jeden provaz, vybídl. Vzorem je podle něj Polsko, které má v této otázce jasno bez ohledu na hluboké politické rozdíly v mnoha jiných věcech.
Čtyři roky trvající ruská agrese na Ukrajině je podle Pavla testem evropské bezpečnosti, odolnosti a schopnosti společně reagovat na krizové situace. „Strčit hlavu do písku a předstírat, že ve světě vše zůstalo při starém, nás před žádným nebezpečím neochrání, právě naopak,“ uvedl.
Na místě je prokázat odvahu a připravenost nepodlehnout agresorovi, dodal Pavel. „Pak bude v našich silách odradit agresora od jeho dalšího snažení,“ konstatoval. Evropa by podle něj měla dospět, postavit se na vlastní nohy, soustředit se na to, jak být sama sobě sférou vlivu bez ohledu na tlak Ruska a USA.
Rusko podle Pavla vede konflikt proto, aby obnovilo svou zašlou imperiální slávu. „Na rozdíl od řady jiných států nevsadilo na pokrok a spolupráci, ale na zkázu a zabíjení,“ uvedl prezident. Cílem hybridního působení Ruska je podle Pavla znejistit a rozdělit společnost. „Nesmíme dopustit, aby se mu to povedlo,“ dodal.
Rusko přitom není v pozici, aby si mohlo klást podmínky, i když disponuje velkým jaderným arzenálem, uvedl Pavel. „Je to ekonomicky slabá země se spoustou vnitřních problémů,“ řekl. S Ruskem je třeba jednat z pozice efektivního odstrašování. „Měli bychom dát Rusku jasně najevo, že neusilujeme o porážku Ruska, ale o to, aby se vrátilo do svých hranic,“ prohlásil.
Česko by se mělo po příkladu Finska chovat vůči Rusku sebevědoměji a nepodléhat tlaku těch, kteří mají tendenci šikanovat. „Evropa má veškerý potenciál k tomu, aby Rusku dala najevo, kde jsou ty hranice,“ řekl Pavel. Není v českém zájmu, aby se Rusko rozpínalo přes své uznané hranice a postupně se přibližovalo k českým. „I proto Ukrajinci chrání nejen sebe, ale i nás,“ řekl Pavel.
Podle prezidenta není možné podléhat iluzi, že by se ČR nedotkl případný konflikt v Evropě. Nelze také sedět se založenýma rukama a spoléhat na to, že se v NATO o českou bezpečnost postarají všichni kolem. „Společné výhody členství znamenají i společnou odpovědnost,“ dodal. ČR podle něj nesmí plnit své závazky v NATO jen formálně, ale reálně naplňováním konkrétních schopností, k nimž se sama zavázala. „Naše budoucnost je jednoznačně po boku našich spojenců v NATO a EU,“ řekl. Evropa by měla dospět, postavit se na vlastní nohy, soustředit se na to, jak být sama sobě sférou vlivu bez ohledu na tlak Ruska a USA, dodal.
„Já myslím, že tato otázka je uzavřená,“ řekl prezident k možnosti přece jen dodat Ukrajině vojenské letouny L-159 pro boj s drony, i když to vláda odmítla. Ukrajina stroje chtěla pro boj proti ruským dronům, podle Pavla by k tomu byl vhodný nový letoun firmy Aero Vodochody, která už dřív zmiňovala L-39 Skyfox. Navíc se podle prezidenta nabízí spolupráce mezi Aerem Vodochody a ukrajinským výrobcem leteckých motorů Motor Sič. „Myslím, že tady je ještě prostor, který bychom mohli využít, a nakonec by přinesl benefit na mnoha stranách,“ řekl.
K posílení bojeschopnosti někdejší náčelník generálního štábu Pavel uvedl, že reálné je jako přechodný krok připravit větší škálu kurzů pro veřejnost. „Lidí ochotných pomáhat je hodně,“ podotkl. Prezident tak reagoval na vyjádření předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09), podle kterého by bylo třeba obnovení nějaké formy branné výchovy a vojenské přípravy mladých mužů a žen. David Smoljak (STAN) uvedl, že pokračování podpory Ukrajiny nemá jinou reálnou alternativu. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) podotkla, že prezident na rozdíl od členů vlády na slyšení přišel.
