Ukrajinští sousedé jsou kvůli raketám v pozoru | E15.cz

Sousedé Ukrajiny jsou kvůli raketám v pozoru. Riziko přeshraničních incidentů roste

Pavla Palaščáková, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Přestože jsou země v sousedství Ukrajiny ve střehu od počátku ruské invaze, v poslední době jejich obavy ještě sílí. Střela, která se z bojiště zatoulala do Polska, není prvním případem přelití války přes hranice. Už na konci října dopadly trosky ruské rakety do Moldavska, předtím jiné narušily jeho vzdušný prostor. Šéf vlády v Bratislavě Eduard Heger ujišťuje, že slovenské nebe je chráněno jako nikdy předtím. Minulý měsíc však Bratislava přišla o jednu baterii vyspělého protiraketového systému Patriot.

Na polskou vesnici Przewodów v úterý s nejvyšší pravděpodobností dopadla raketa protivzdušné obrany Kyjeva mířící na ruskou střelu. Incident, který stál život dva lidi, vyvolal bez ohledu na viníka otázky, nakolik jsou sousedé Ukrajiny před těmito riziky chráněni.

Tato událost rapidně zvýšila napětí mezi Západem a Ruskem, bez ohledu na to, jak k zásahu rakety došlo, domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Zvyšuje se přímé ohrožení Severoatlantické aliance a my na tuto situaci nejsme dobře připraveni. Ukazuje se, že východní křídlo aliance není dostatečně chráněno,“ zdůraznil s tím, že očekává konkrétní reakci na tento fakt.

Polsko je důležitým logistickým uzlem pro západní dodávky zbraní na Ukrajinu a mohlo by tak teoreticky být i úmyslným cílem Ruska. Spojené státy hned v březnu přesunuly do Polska dvě baterie systému Patriot, Varšava navíc čeká na dodávky vlastních objednávek.

Jenže malá vesnice u hranic se zřejmě stala obětí své bezvýznamnosti. „Raketa dopadla na místo, které nikoho nezajímalo ve smyslu strategického významu. Bohužel v tuto chvíli nemáme kapacitu, abychom pokryli celé východní křídlo,“ uvedl Havlíček. „Budeme to muset hodně řešit, jelikož je vidět, že i strategicky méně významné cíle mohou být v ohrožení,“ dodal.

Znepokojeno však nyní není pouze Polsko. Przewodów je od ukrajinské hranice vzdálený jen několik kilometrů. Strategické letiště v ukrajinském Užhorodu však končí pouhých osmdesát metrů od linie se Slovenskem. Bratislava se tak hned na počátku války bála případné zbloudilé rakety. „V dohledné době očekáváme i přímé vojenské útoky Ruska na letiště Užhorod,“ prohlásil v březnu ministr obrany země Jaroslav Naď.

Tyto obavy se zatím nenaplnily. Rusko však už dříve útočilo na vojenskou základnu Javoriv, zhruba dvacet kilometrů od polských hranic. Je tak zřejmé, že se zcela nevyhýbá cílům v bezprostřední blízkosti aliančního území. Navíc začíná být evidentní, že je potřeba počítat nejen s úmysly či nepřesností ruských sil, ale i s chybami nebo důsledky zásahů ukrajinských obránců.

Posledního října dopadly úlomky Ukrajinci sestřelené ruské rakety na okraj moldavské příhraniční vesnice Naslavcea. Nikomu neublížily, mírně však poškodily domy. Riziko podobné nehody je přitom přímo úměrné intenzitě ruských útoků na ukrajinská města.

„Riziko, že se podobný incident stane, tu stále existuje a bude existovat, dokud Rusko bude ve válce s Ukrajinou, protože my jsme sousední země,“ poznamenal Heger. Sdělil, že se na východ Slovenska nyní zřejmě budou přemísťovat systémy, které posílí ochranu vzdušného prostoru. Minulý měsíc přitom Nizozemsko ze země stáhlo jednu z baterií systému Patriot, které chrání Slovensko od března.

Bratislava tehdy uvedla, že jde o přirozené rozhodnutí vycházející z vyhodnocení bezpečnostní situace v regionu. Podotkla, že to nijak neovlivní slovenskou obranyschopnost, jelikož k dispozici jsou ještě dvě německé a jedna americká baterie. Slovensko podle Havlíčka navíc získalo za staženou baterii italskou náhradu, i když horší kvality. Přesto tento krok nepovažuje za dobrý signál. „Mělo by to být naopak a měli bychom co nejvíce investovat do ochrany východního křídla, protože útoků bude spíše přibývat,“ domnívá se.

Heger před mimořádnou schůzkou velvyslanců členských zemí NATO uvedl, že očekává požadavek na posílení protivzdušné obrany zemí sousedících s Ukrajinou. A Berlín už Polsku nabídl, že jeho nebe pomohou střežit německé stíhačky. Tato mise může začít okamžitě, neboť německé stroje nemusejí být přemístěny do Polska, ale mohou vzlétat z německých základen.

Do protivzdušné obrany plánuje s ohledem na eskalaci rizik investovat Moldavsko, které si kromě popsaného incidentu v říjnu stěžovalo i na přelet tří ruských raket jeho vzdušným prostorem po odpálení z Černého moře. „Potřebujeme nejen systémy, které nám umožní sledovat narušitele vzdušného prostoru, ale také systémy, které budou schopny takové pokusy potlačit,“ uvedl podle agentury Interfax šéf moldavského parlamentu Igor Grosu.

Země je přitom jako nečlen Severoatlantické aliance ve svízelném postavení a zůstává na okraji zájmu Západu, který řeší vlastní ochranu a pomoc Ukrajině. „Spolehnout se může spíše na pomoc a podporu nejbližších spojenců, hlavně na Rumunsko,“ uvedl Havlíček s tím, že by Evropská unie měla co nejvíce investovat do moldavské civilní i vojenské infrastruktury.

Poslední diktátor v Evropě: Alexandr Lukašenko tvrdě potlačuje odpor a kontroluje ve státě takřka vše

Video se připravuje ...

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery