Ukrajina směřuje k druhému roku války. K vítězství potřebuje ještě větší podporu
Ruská invaze na Ukrajinu a následná válka se v končícím roce staly událostí číslo jedna, která dalece ovlivňovala dění nejenom v Evropě. A nic nenasvědčuje tomu, že přinejmenším počátek příštího rok bude jiný. Osvobození Ukrajiny zatím není na dosah a brzká dohoda rovněž není příliš pravděpodobná. Další osud Kyjeva bude každopádně silně záviset na vojenské a hospodářské pomoci ze Západu.
V závěru roku se vynořila řada odlišných prognóz, kam se situace na ukrajinském bojišti v nejbližších týdnech a měsících posune. Předpověď pro obránce optimistická předpokládá, že Ukrajinci budou pokračovat v územních ziscích na jihu a pokusí se novou protiofenzivou v Záporožské oblasti získat Melitopol. K této domněnce přispívají ukrajinské útoky na ruské pozice v okolí města a údajné poničení strategického mostu přes řeku Moločna východně od druhého největšího sídla oblasti.
Ovládnutí Melitopolu by silám Kyjeva otevřelo cestu na Krym
„Vše zcela závisí na Melitopolu,“ řekl nedávno poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. „Pokud Melitopol padne, zhroutí se celá ruská obrana až po Cherson a ukrajinské ozbrojené síly skočí přímo k hranici s Krymem,“ dodal.
„Útok na Melitopol dává smysl, jeho zisk by dostal Rusy v té oblasti do extrémně těžké situace a ohrožovalo by to i samotný Krym,“ souhlasí Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jinou otázkou ale je, zda a za jak dlouho jsou Ukrajinci schopní takového průlomu dosáhnout.
Měli by využít dobu, kdy ještě Rusko plně nezvládá mobilizaci a především nedokáže budovat nové jednotky, míní Kofroň. I síly Kyjeva si ale podle něj potřebují vytvořit před novou protiofenzivou zálohy osob a materiálu, včetně dělostřelecké munice, které budou při útoku potřebovat větší množství. Není přitom jasné, jak na tom v tomto směru jsou. Ostatně už delší dobu se hovoří o tom, že i její západní zásoby docházejí a je potřeba zvýšit kapacity výroby.
„A především je tu otázka počasí,“ pokračuje Kofroň. V zemi během prosince nepanovaly takové mrazy, které by zpevnily půdu a umožnily bezproblémové přesuny těžké techniky. „Do té doby jsou šance na ofenzivu poměrně omezené a podmínky umožňují jen dílčí postup,“ domnívá se expert.
Rosgvardija – Putinova osobní armáda na špinavou práci:
Upozorňuje na to, že ani v okamžiku ideálních podmínek nebude osvobození Melitopolu snadné. Znamenalo by postup Ukrajinců o desítky kilometrů, který bude nepřítel očekávat. V případě jihoukrajinského Chersonu to trvalo 4,5 měsíce, než se ruské síly stáhly, a to měly problémy s logistikou kvůli těžko udržitelné poloze města na pravém břehu Dněpru.
Nový útok na Kyjev by byl pro Rusko velmi riskantní
Není přitom jasné, jak silně budou Rusové Melitopol bránit a nakolik se budou soustředit na jiné oblasti. Od jejich ústupu od Chersonu se spekuluje o snaze Kremlu dosáhnout větších zisků v Doněcké oblasti, která se projevuje dlouhodobým útokem na Bachmut. Kyjev zároveň hovoří o přípravě nového útoku na hlavní město, jež se Moskva pokusila ovládnout hned na počátku invaze. „Rusové připravují asi dvě stě tisíc nových vojáků. Nepochybuji, že znovu udeří na Kyjev,“ prohlásil v půlce prosince šéf ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.
Šlo by o velice riskantní operaci, šance na úspěch by byla menší než při prvním pokusu, míní Kofroň s tím, že nyní jsou Ukrajinci jistě lépe připraveni. Nelze ani spoléhat na velkou pomoc ze strany Běloruska, je zřejmé, že autokrat Alexandr Lukašenko se brání většímu zapojení do války, neboť by mohlo vyvolat domácí bouře. „Ale Rusové už předvedli jiné, ne úplně racionální pokusy, takže vyloučit to nelze,“ dodal politický geograf.
Celkově je podle něj těžké odhadnout ruské záměry. Z pohledu Moskvy by dávalo smysl, kdyby spíše pasivně vyčkávala a držela válku v chodu po řadu příštích měsíců, než se vyčerpá Ukrajina i ochota Západu jí pomáhat, vysvětlil. Jenže nevíme, jak dlouho je samotný Kreml schopný válečné výroby a vlastního vyzbrojování. Je proto možné, že se odhodlá k velké akci ve snaze uštědřit Kyjevu významnou porážku a přimět ho přehodnotit vlastní možnosti.
Přinejmenším do konce zimy je nutné počítat s údery na energetickou infrastrukturu, které působí velké potíže obyvatelstvu, jež mají demoralizovat. Zároveň Kreml doufá, že zima způsobí velké problémy i západním zemím, především Evropě: politici by se pak octli pod tlakem obyvatelstva, aby ukončili vojenskou pomoc Kyjevu, která už se vyšplhala do desítek miliard dolarů.
Francie, Itálie či Španělsko zatím příliš nepomohly
Zahraniční podpora je přitom pro Ukrajinu zásadní a do velké míry rozhodne o výsledku války. „Pokud Západ bude dělat vše pro to, aby Ukrajina dostávala ty nejmodernější zbraně a neměla omezení v tom, jak je využívat, můžeme se reálně dočkat toho, že na konci roku válka skončí – a to v ukrajinský prospěch," domnívá se Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Tahounem vojenské pomoci byl Washington. Havlíček však míní, že i jeho kroky byly dosud limitované, co se týče poskytnutí určitých typů zbraní a podmínek jejich užití. „Spojené státy rozhodně neudělaly všechno, co mohly, aby Ukrajinu podpořily,“ konstatoval. Podle něj se nemusejí naplnit obavy, že s lednovým ovládnutím Sněmovny reprezentantů republikány pomoc ustrne. Nevylučuje, že republikáni budou naopak tlačit Bidena k tomu, aby učinil více.
Větší podpora Ukrajiny ze strany Spojených států by mohla přimět i některé západoevropské země k tomu, aby znásobily své úsilí. Nejde přitom pouze o často kritizované Německo. Rezervy v pomoci mají i Francie, Itálie či Španělsko. Zatímco Berlín podle Kielského ústavu pro světovou ekonomiku už Kyjevu přislíbil vojenské vybavení za 2,3 miliardy eur, Francie ani ne za půl miliardy a Itálie a Španělsko ještě méně. Pro srovnání – Polsko poskytlo techniku v hodnotě 1,8 miliardy eur.
„Musíme být kritičtí i vůči dalším aktérům a snažit se utužit společný evropský postoj,“ podotýká Havlíček s tím, že země na východním křídle NATO už své kapacity z velké míry vyčerpaly. Západní politici podle něj před sebou mají nelehký úkol, aby přesvědčili veřejnost, že je potřeba v tomto úsilí pokračovat. Musejí lépe vysvětlovat, že nečinnost v tuto chvíli by mohla mít za následek ještě větší náklady na řešení problémů v budoucnu, poznamenal.
Ukrajinská ekonomika balancuje nad propastí
I Havlíček se přitom domnívá, že z vojenského hlediska je potřeba jednat nyní a nedat Rusku šanci doplnit své síly. „Nesmíme dopustit, aby se ten konflikt zmrazil, aby Ukrajina ztratila vůli bojovat. Nyní je chvíle, kdy musíme jednat a Ukrajina musí využít své početní převahy a dalších výhod, aby pokračovala ve spravedlivé válce za osvobození svých teritorií,“ dodal.
Velmi důležité bude také mezitím držet v chodu ukrajinskou ekonomiku, která válkou velmi strádá. Zvlášť když Rusko cíleně útočí na kritickou infrastrukturu. Ve třetím čtvrtletí sice meziroční propad HDP země zpomalil na třicet procent po 37 procentech ve druhém kvartálu, ale za poslední tři měsíce roku mohou být údaje velmi tristní.
„Předpokládá se, že ukrajinská ekonomika letos poklesne o 35 až 40 procent. Pokud budou ruské teroristické aktivity proti naší infrastruktuře pokračovat, můžeme ztratit dalších deset procent oproti těmto číslům – tedy až padesát procent našeho HDP,“ varoval v půlce prosince premiér Denys Šmyhal. Světová banka aktuálně odhaduje, že poválečná obnova země, zejména znovuvybudování poničené infrastruktury vyjde na pět set až šest set miliard eur.
„V roce 2023 budou muset přátelé Ukrajiny vyvinout větší úsilí, aby podpořili Kyjev ekonomicky, nejen vojensky. Ukrajinská ekonomika balancuje na pokraji zhroucení. Ze 43 milionů Ukrajinců asi sedm milionů lidí uprchlo ze země a podobný počet byl vysídlen vnitřně,“ nabádal nedávno v listu The Wall Street Journal někdejší šéf Světové banky Robert Zoellick.
