Po třech týdnech ruské agrese je Ukrajině jasné, že válečné škody budou obrovské. Už nyní je premiér Denys Šmyhal vyčíslil na 565 miliard dolarů. Vláda v Kyjevě považuje za klíčové udržet v chodu byznys. Snaží se mu co nejvíce vyjít vstříc zmírněním daní a omezením byrokracie. Pro zemědělce je nyní velkou výzvou jarní setba na polích. Složitým úkolem je i dostat z Ukrajiny zemědělský export, když přístavy v Černém a Azovském moři nefungují.
Dopady ruské invaze na chod ukrajinského byznysu jsou obrovské. Určitý obrázek si lze udělat z aktuálního průzkumu ukrajinského sdružení podnikatelů, Evropské byznys asociace. Vyplývá z něj, že bez omezení pracuje pouze 13 procent malých a středních firem, 42 procent jich muselo zastavit činnost úplně. Čtvrtina tázaných podniků už zcela vyčerpala své rezervy, polovině v tomto režimu dojdou do několika málo měsíců.
Menší firmy jsou přitom velkými pomocníky ukrajinské armády. Dvě třetiny dle šetření pomáhají finančně, čtvrtina vojákům poskytuje služby a stejný podíl své produkty. Pětina podniků finančně podporuje zaměstnance, kteří odešli bojovat.
Místo nových staveb zábrany pro tanky
Pomáhají pochopitelně i velcí, kupříkladu ocelářská skupina Metinvest nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova ve válce radikálně změnila svoji činnost. "Ještě před měsícem jsme s hrdostí říkali, že nejkrásnější a ikonické ocelové budovy na Ukrajině jsou vyrobeny z oceli Metinvestu. Dnes my a naši partneři vyrábíme z oceli ne tak elegantní předměty. Jsou jednoduché, ale účinné. Ukrajinská města nečekají nájezdníky s květinami, ale s ježky a řetězy,“ komentoval podle agentury Ukrinform šéf firmy Jurij Ryženkov fakt, že Metinvest už dodal na obranu měst na 35 tisíc protitankových zábran a dalších prvků obrany. Vyrábí i jednoduché sporáky pro přípravu jídla v polních podmínkách a obráncům poskytl velké množství materiálu jako štěrk a písek.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dobře chápe, že je potřeba udržet při životě co nejvíce firem a snaží se jim zjednodušit život. Ukrajinský parlament v úterý schválil několik opatření, mimo jiné snížení a zjednodušení daní na jednotnou sazbu dvě procenta z obratu. Týkají se všech podniků s obratem nižším než deset miliard hřiven (7,6 miliardy korun).
Kdo může zaplatit daně, ať zaplatí
Vedení země navíc dalo najevo, že daně budou pro malé firmy dobrovolné. "Tedy pokud můžete, zaplaťte. Pokud nemůžete, nemáme žádné otázky," prohlásil Zelenskyj. Slíbil také, že úřady budou mimořádně tolerantní. "Rušíme všechny kontroly pro všechny podniky, aby všichni pracovali normálně, města ožila, aby život šel dál všude tam, kde se nebojuje," dodal. Válkou jen mírně dotčené regiony vyzývají firmy z frontových linií, aby využily jejich prázdných prostor od výrobních a skladovacích hal po kanceláře.
Velmi zranitelný je nyní důležitý agrární sektor, jelikož nastává sezóna jarního setí. Na úspěšnosti výsevu bude záviset sklizeň, což se promítne do globálních cen obilnin, oleje a následně potravin celkově. "Ve válečných podmínkách se ukrajinští farmáři potýkají s problémy: nedostatkem paliva, hnojiv, logistikou, výpadky dodávek zemědělských strojů a zařízení. Dnes na jejich bedrech spočívá potravinová bezpečnost celé země. Učiníme tak vše proto, aby se jarní výsev uskutečnil v maximálním možném rozsahu," uvedl parlamentní zemědělský výbor.
Rusové zemědělcům ničí a kradou stroje
Zemědělci si v tomto směru stěžovali, že ruské síly záměrně ničí zemědělskou techniku a zabavují ji, kupříkladu jako tahače pro nepojízdnou vojenskou techniku. Někde údajně farmáře násilně do těchto aktivit zapojují. Ministerstvo vnitra navíc varovalo, že některá pole mohou být zaminována a může trvat roky, než se podaří výbušniny odstranit.
Vláda proto v tuto chvíli nabádá k co nejintenzivnějšímu zemědělství na boji nezasažených územích a co největší orientaci na potravinářské plodiny. Problémem může být podle ministra zemědělství Romana Leščenka nedostatek hnojiv a ochranných prostředků pro rostliny, doufá však v dovoz ze zemí EU. Ukrajina také sází na to, že loni se podařilo sklidit rekordních 106 milionů tun obilovin, luštěnin a olejnin, země má tak více zásob. Už také zakázala či omezila vývoz některých zemědělských komodit ze země.
Povolený export komplikuje zavření přístavů v souvislosti s boji. Podle dostupných údajů přitom za normálních okolností přes přístavy proudí ze země 95 procent ukrajinského obilí. Kyjev se tak snaží převézt co nejvíce zboží po železnici do evropských zemí. Chce zdvojnásobit kapacity na západních hraničních přechodech. Experti však varují, že železnice nezvládne být náhradou lodního exportu. Agentura Reuters uvedla, že zatímco před válkou země vyvážela každý měsíc pět milionů tun, po železnici by v současnosti mohla vyexpedovat kolem 600 tisíc tun.
Instalované obnovitelné zdroje jsou v ohrožení
Pro Ukrajinu je také záležitostí životního významu, aby udržela v chodu dodávky elektřiny. Ve středu úřady země hlásily, že všem čtyřem jaderným zařízením v zemi se daří stabilně vyrábět elektrický proud. Zemi ale hrozí zničení velké části obnovitelných zdrojů, polovina z nich se totiž nachází v oblasti bojů. Týká se to hlavně větrných elektráren, z nichž už se většina zastavila.
Šmyhal každopádně naléhá na mezinárodní společenství, aby Ukrajině co nejvíce pomohlo zmírnit válečné škody a přispělo na obnovu země. Uvedl, že už pracuje skupina, která dopady války vyhodnocuje. "Předběžné odhady říkají, že nyní přímé ztráty pro Ukrajinu činí 565 miliard dolarů. Vlastně se jedná o finanční prostředky, které budou potřeba k obnově našeho státu," uvedl.
Finanční podporu Kyjevu už přislíbila řada států a organizací, je však zřejmé, že bude do budoucna potřebovat daleko větší asistenci. Evropská unie kupříkladu už v únoru schválila pro Ukrajinu nouzový program pomoci ve výši 1,2 miliardy eur a nyní urychlila jeho vyplácení. V rámci nouzové pomoci Mezinárodního měnového fondu by země měla dostat 1,4 miliardy. USA tento týden v souvislosti s ukrajinskou válkou schválily výdaje 13,6 miliard dolarů, vesměs však půjdou na posílení vojsk na východě NATO a pomoc evropským zemím se zvládáním uprchlické krize.
