Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti
Noční ukrajinský dronový útok v západoruské Kurské oblasti poškodil nemocnici, bytové domy a nejméně jednoho člověka zranil, uvedl v noci na dnešek podle agentury Reuters gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. V severoukrajinské Sumské oblasti podle šéfa oblastní správy Oleha Hryhorova mezitím propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem. Uvedl, že kontrola nad různými částmi jeho oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Srbsko se zapojilo do Krymské platformy, premiérka slíbila Kyjevu přátelství
Srbská premiérka Ana Brnabičová dnes vystoupila na zasedání takzvané Krymské platformy, která sdružuje snahy o osvobození ukrajinského poloostrova anektovaného Ruskem v roce 2014. Uvedla, že Srbsko je skutečným přítelem Ukrajiny a že její země není ohledně války na Ukrajině "hodnotově neutrální". Krok podle agentury Reuters signalizuje možný odklon Srbska od Ruska, tradičního spojence a jediného dodavatele zemního plynu.
Pád letadla v Rusku si vyžádal deset obětí, na seznamu pasažérů byl i Prigožin
Soukromé letadlo, na jehož palubě byl podle seznamu pasažérů i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, dnes večer havarovalo v ruské Tverské oblasti severně od Moskvy. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na úřady. Zemřelo všech sedm cestujících a tři členové posádky, příčina pádu letadla je předmětem vyšetřování.
Ukrajinské velení potřebuje více lidí do armády, naznačil Zelenskyj
Ukrajinské velení vybídlo prezidenta Volodymyra Zelenského, aby povolil zmobilizovat více lidí do války. Na dnešní tiskové konferenci to podle listu Ukrajinska pravda připustil sám Zelenskyj s tím, že více k věci ale nemůže v tuto chvíli říci.
Na tiskové konferenci po summitu Krymské platformy, která sdružuje národní a mezinárodní snahy o osvobození poloostrova anektovaného Ruskem v roce 2014, dostal Zelenskyj otázku, zda vzhledem k ukrajinské protiofenzívě a ztrátám dojde na Ukrajině k zesílení či urychlení mobilizace a zda v armádě budou "sloužit všichni". Prezident ale podle deníku neposkytl přímou odpověď.
FT: Rusko nabízí Západu výměnu zmrazených aktiv
Moskva nabízí výměnu aktiv západních investorů uvázlých v Rusku za část ruských aktiv zmrazených v západních zemích v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Podle návrhu, který představila ruská centrální banka, by Moskva poskytla západním investorům možnost, aby koupili aktiva ruských podniků zmrazená v Evropě s využitím svých peněz na ruských účtech s omezeným přístupem, které nyní nelze převést do zahraničí. Informoval o tom list Financial Times (FT). Západní představitelé nicméně listu sdělili, že o takovémto návrhu nemají žádné informace a že se o možnosti výměny aktiv nevedou žádné rozhovory.
Ruský vrtulník zásluhou rozvědky přistál na ukrajinském letišti, píše tisk
Ukrajinská vojenská rozvědka nedávno vylákala na Ukrajinu ruský vojenský vrtulník Mi-8AMTŠ. Stalo se tak při dlouhodobé speciální operaci, která trvala déle než půl roku, napsal dnes na svém webu deník Ukrajinska pravda s odvoláním na své vysoce postavené zdroje v rozvědce. List zveřejnil snímky stroje a leteckých součástek k ruským stíhačkám Su-27 a Su-30SM, které vrtulník přepravoval mezi dvěma leteckými základnami.
"Spolu s pilotem byli na palubě dva členové posádky, kteří nevěděli, kam vlastně vrtulník letí. Mi-8 přistál v Charkovské oblasti. V důsledku speciální operace byli dva členové posádky zlikvidováni. Pilot a jeho rodina se nacházejí na Ukrajině," napsala Ukrajinska pravda. Rozvědce se podařilo pilotovu rodinu dostat z Ruska ještě před tím, než vrtulník přistál na severovýchodě Ukrajiny. Kromě transportního vrtulníku Mi-8 v nejmodernější verzi získala Ukrajina i zmíněné letecké součástky. Jméno ruského pilota deník neuvedl.
Rusko hlásí další útoky dronů a hrozí odvetou
Ruské úřady dnes oznámily sestřelení dalších dvou dronů nad Kalužskou oblastí, která leží jihozápadně od Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí pohrozilo, že ruské ozbrojené síly nenechají nálety bezpilotních letadel na Moskvu a další místa bez odvety, uvádějí ruská média. Terčem bezpilotních letadel se dnes znovu stala ruská metropole i Belgorodská oblast, ležící u hranic s Ukrajinou. Moskva připisuje útoky dronů Ukrajině, proti které vede už téměř 18 měsíců válku s tisíci oběťmi i mezi civilisty. Kyjev se tradičně zdržuje vyjádření.
Zelenskyj: Mezinárodní firmy chtějí podnikat na Krymu, čekají na jeho osvobození
Řada vlivných mezinárodních firem vyjádřila ochotu začít podnikat na poloostrově Krym, jen co na něm Ukrajina obnoví svoji kontrolu, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na zahájení summitu Krymské platformy v Kyjevě. Informoval o tom server RBK-Ukrajina. Summitu, který usiluje o obnovení kontroly Ukrajiny nad Krymem se podle něj letos účastní zástupci více než 60 zemí, mnozí virtuálně. Na dálku na něm vystoupí také předsedkyně české poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Ruský propagandistický film se na IMDb zařadil mezi nejhorší počiny v historii
Nový ruský propagandistický film Svidětěl (Svědek) se v databázi IMDb zařadil po bok nejhorších filmů v historii. Film o belgickém houslistovi, který na konci února 2022 přicestuje na turné do Kyjeva, aniž by tušil, že mu tato cesta už "navždy změní život", měl dnes hodnocení 1,3 bodu z deseti. Stejné nebo nižší hodnocení má na seznamu nejhorších filmů pouze pět snímků. Nový ruský filmový počin předkládá pokroucenou verzi událostí na Ukrajině. Zvěrstva v ukrajinské Buči, které tam loni na jaře spáchali ruští vojáci, například klade za vinu Ukrajincům.
Putin: Rusko chce ukončit válku, kterou rozpoutal Západ
Rusko chce ukončit válku, kterou na Ukrajině „rozpoutal Západ a jeho satelitní země“, řekl ruský prezident Vladimir Putin na summitu skupiny zemí BRICS. Putin, který k účastníkům setkání hovořil prostřednictvím videopřenosu, zopakoval tradiční narativ Moskvy, že ruská operace na Ukrajině je vynucenou reakcí na kroky Kyjeva a Západu. Vrcholní představitelé ostatních zemí BRICS ruskou agresi na Ukrajině výslovně neodsoudili.
Putin dále uvedl, že Moskva využije svého předsednictví ve skupině BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR) v příštím roce, aby posílila roli organizace ve světě. V říjnu 2024 Rusko uspořádá summit BRICS v Kazani.
Putin, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli únosům dětí z Ukrajiny během současného válečného konfliktu, se třídenní schůzky lídrů zemí BRICS v jihoafrickém Johannesburgu osobně neúčastní. Na akci ho zastupuje šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Jihoafrická republika patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho ICC zatykač vydal.
Evropská komise schválila českou pomoc firmám s vyššími náklady na energie
Evropská komise souhlasí s tím, aby Česko poskytlo zhruba 800 milionů eur na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Komise to uvedla v tiskové zprávě zaslané ČTK. Podpora bude mít podobu přímých grantů na pokrytí dodatečných nákladů způsobených mimořádným nárůstem cen zemního plynu a elektřiny v roce 2023 ve srovnání s rokem 2021.
Ukrajinci postupují k druhé ruské obranné linii
Druhá linie ruské obrany v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, kde v posledních dnech ukrajinské síly zaznamenaly postup, by se mohla ukázat slabší než ta první. Ve své nejnovější analýze vývoje fronty na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války. Ten uvedl, že od začátku ukrajinské protiofenzivy, tedy zhruba od začátku června, nepozoroval, že by se do oblasti až na výjimky přesunuly nové ruské jednotky. Ukrajina v úterý ohlásila postup u obce Robotyne v Záporožské oblasti, čímž se její vojáci přiblížili ke strategicky důležitému městu Tokmak.
„Ukrajinský postup v oblasti Robotyne přiblížil ukrajinské síly k možnosti zahájit operace proti druhé obranné linii, která by mohla být relativně slabší než první ruská obranná linie v této oblasti,“ uvedl americký institut. Podotkl, že Rusko v oblasti patrně nemá jednotky pravidelné armády, které by nebyly už zapojeny do bojů.
„Pozorovaný nedostatek ruských uskupení a jednotek ve druhé obranné linii na západě Záporožské oblasti může znamenat, že části jednotek a uskupení, které jsou už zapojeny do bojů, zaujmou tyto pozice,“ napsali také američtí analytici.
Britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky, kromě toho na twitteru upozornilo, že poškození mostů spojujících poloostrov Krym s pevninskou Ukrajinou komplikuje ruským silám na jihu Ukrajiny logistiku. Na začátku srpna ostřelování poškodilo mosty u měst Čonhar a Heničesk. Rusové jsou podle britského ministerstva nuceni používat provizorní pontonové mosty, ty ale nemohou vydržet pod plným náporem těžké techniky mířící na frontu. Ruské síly jsou tak podle Londýna částečně závislé na trase vedoucí přes Armjansk na Perekopské šíji, která ale představuje zajížďku.
Ruské drony útočily na Oděskou oblast, poškodily obilná překladiště
Rusko v noci na dnešek zaútočilo drony na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny včetně regionu kolem řeky Dunaj, tedy na důležitá místa pro vývoz obilí. Úder způsobil požár v obilných zařízeních. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu a místní úřady. Protivzdušná obrana sestřelila devět dronů Šáhed, nicméně byly zasaženy výrobních a překládkových komplexů, kde vypukl požár, poškozené jsou i sýpky, uvedl oblastní guvernér Oleh Kiper.
„Tuto noc ruští teroristé tři hodiny útočili drony na jih Oděské oblasti. Cílem nepřítele je civilní infrastruktura regionu,“ napsal na platformě Telegram Kiper, podle něhož hasiči požár lokalizovali kolem šesté hodiny ráno (05:00 SELČ). Úřady neevidují žádné zraněné civilisty.
Podle zdroje agentury Reuters byly terčem přístavy na Dunaji. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci s odvoláním na ukrajinské telegramové kanály informovala o dvou vlnách útoků bezpilotních letounů íránské výroby a o explozích v ukrajinském říčním přístavu Izmajil, jenž se nachází na Dunaji poblíž hranic s Rumunskem.
Na Moskvu útočily tři ukrajinské drony, tvrdí Rusko
Na Moskvu se v noci na dnešek podle ruského ministerstva obrany pokoušely zaútočit tři drony. Dva protiletecká obrana zničila mimo hlavní město, třetí se zřítil na rozestavěnou výškovou budovu v obchodní čtvrti Moskva-City. Rusko z útoků, které se děly už několik nocí v řadě, obvinilo Ukrajinu. Moskevská letiště dočasně přerušila provoz, později znovu začala přijímat přílety a odbavovat odlety, informovala agentura TASS.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle TASS uvedl, že se nikomu nic nestalo. Záchranáři informovali, že na rozestavěné budově nazvané One Tower vznikly nevelké škody.
„Kyjev se pokusil zaútočit třemi bezpilotními letouny na objekty v Moskvě. Byly sestřeleny a zničeny, jeden narazil do rozestavěné budovy v Moskva-City,“ cituje TASS z prohlášení ministerstva obrany. Podle ruskojazyčného servisu BBC se Moskva-City stalo dějištěm takového incidentu v poslední době už počtvrté.
Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že Rusko přesouvá některé jaderné zbraně krátkého doletu do sousedního Běloruska. Tento krok podle něj změní bezpečnostní architekturu regionu a celé vojenské aliance NATO. Duda to prohlásil během tiskové konference s portugalským prezidentem Marcelem Rebelo de Sousou.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko už v červenci oznámili, že Moskva přesunula část svých taktických jaderných zbraní do Běloruska.
Lukoil chce koupit se slevou své akcie od zahraničních investorů
Ruská ropná společnost Lukoil žádá ruské úřady o povolení odkupu až 25 procent svých akcií od zahraničních investorů se slevou nejméně 50 procent. Informovala o tom agentura Interfax. Podnik se k věci odmítl vyjádřit. Podle výpočtů agentury Reuters odpovídá 25 procent kapitálu Lukoilu přibližně 173 milionům akcií, které mají nyní tržní hodnotu kolem 1,1 bilionu rublů (přes 258 miliard korun).
Akcie firmy po zprávě stouply na 18měsíční maximum, kolem 16:45 SELČ na burze v Moskvě přidávaly přes pět procent. Firma hodlá odkup platit ze zahraničních účtů skupiny, čímž by se vyhnula ruskému devizovému trhu. Transakce by pak neměla zvýšit tlak na pokles kurzu rublu, což by mohlo zvýšit šance na získání souhlasu ruských úřadů.
Ruské ministerstvo financí na konci minulého roku oznámilo, že investoři z takzvaných nikoli přátelských zemí mohou prodat svá ruské aktiva za poloviční či nižší cenu. Po ruské invazi na Ukrajinu a následných sankcích Západu přišlo mnoho zahraničních investorů o možnost obchodovat s ruskými cennými papíry. Někteří z nich jsou podle agentury Reuters připraveni tato aktiva prodat i se slevou.
Nabídka Lukoilu přichází po podobném kroku ruského maloobchodního řetězce Magnit, který odkup svých akcií dokončil na začátku srpna. Magnit vzhledem k silné poptávce zahraničních investorů po zveřejnění nabídky objem původní nabídky ztrojnásobil.