Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Na rumunském území se dnes našly kusy dronu podobného těm, které používá Rusko, uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident informoval šéfa NATO.

KLDR pořádala k výročí vzniku státu vojenskou přehlídku, dopis zaslal Putin i Si

Severní Korea uspořádala k výročí založení státu přehlídku polovojenských skupin. Severokorejský režim doplňuje svou už tak rozsáhlou armádu o různé polovojenské, záložní a bezpečnostní skupiny, jako jsou například Dělnicko-rolnické Rudé gardy (WPRG). Zdravici do Pchjongjangu zaslali čínský i ruský prezident, oba chtějí s KLDR prohloubit vztahy, poznamenala agentura Reuters.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un sledoval přehlídku na ústředním náměstí Kim Ir-sena v metropoli. Při oslavách 75 let od založení státu Kima doprovodila jeho dcera Kim Ču-e, která se na veřejnosti po boku otce začala objevovat zhruba před rokem, uvedla stanice CNN.

Kim jednal s čínskou delegací včetně čínského vicepremiéra Liou Kuo-čunga, uvedla severokorejská státní tisková agentura KCNA. Přehlídky se zúčastnil i ruský armádní sbor písní a tanců Alexandrovci, poznamenala CNN.

Čínský prezident Si Ťin-pching poslal do KLDR dopis, ve kterém vyjádřil ochotu posílit strategickou komunikaci a spolupráci. Ruský prezident Vladimir Putin také zaslal Kimovi dopis, v němž uvedl, že obě země rozšíří bilaterální vztahy, aby zajistily bezpečnost a stabilitu na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii.

Očekává se, že Kim tento měsíc odcestuje do Ruska, aby se setkal s Putinem a jednal o dodávkách severokorejských zbraní, které by Moskva mohla využít při své invazi na Ukrajině.

Módí řekl, že summit G20 se shodl na závěrečné deklaraci včetně části o Ukrajině

 Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. Oznámil to dnes podle tiskových agentur indický premiér Naréndra Módí. Podle DPA klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci a Ukrajině odpovídá požadavkům Ruska i Západu. Podle indického vyjednavače nakonec zavládl "stoprocentní konsensus", uvedla agentura Reuters.

Moskva dosáhla toho, že její útočná válka proti Ukrajině již není výslovně odsuzována, jako tomu bylo loni, píše DPA. Místo toho deklarace nyní pouze zmiňuje příslušné rezoluce Organizace spojených národů. Západ naopak vyjednal formulaci, podle níž se všechny státy musí zdržet útoků na územní celistvost či politickou nezávislost jiných zemí. Obsažena je také kritika "použití nebo hrozby použití jaderných zbraní", které jsou podle deklarace nepřijatelné, uvedla DPA, která má dokument k dispozici.

Text se podle německé agentury také zabývá potravinovou bezpečností, zákazem vývozu obilí a hnojiv z Ruska nebo protiruskými sankcemi.

Během jednání nebylo zprvu jasné, zda dohoda o závěrečné deklaraci bude vůbec možná. BBC News dříve informovala, že odstavec o geopolitickém dění a Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 je zatím prázdný, neboť se čekalo na ruský postoj. Podle BBC se lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 již dříve shodli například na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn.

Pokud by víkend kvůli sporům ohledně Ukrajiny skončil bez společné deklarace, poškodilo by to obraz Indie jako mocnosti schopné urovnávat globální problémy, o který indický premiér Naréndra Módí usiluje, poznamenává AP.

Západní země podporující Ukrajinu, jež více než půldruhého roku čelí ruskému vpádu, předem upozornily, že závěrečnou deklaraci z Dillí podpoří pouze v případě, že bude obsahovat důrazné odsouzení utrpení vyvolaného invazí. Indie, která patří mezi země, jež ruskou agresi výslovně neodsoudily, navrhla, aby deklarace odrážela postoj Moskvy a Pekingu, že summit není místem pro řešení geopolitických záležitostí.

Expert: Rusko ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, neslábne ale v propagandě

Rusko podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, a to především vojenské a hospodářské. Podle něj je to trend, který začal před rokem 2022, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, a neúspěšná válka jej urychluje. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to napsal v analýze pro ČTK.

Odborník uvedl, že pokud zůstaneme v Evropě, tak se zdá, že narůstá ruský vliv v Maďarsku a na Slovensku. "Podle mého soudu jde o důsledek informačních a vlivových operací, které Rusko dlouhodobě vede v celé Evropě. Co se týče mimoevropských zemí, tak se vykrystalizovala skupina přibližně 40 států takzvaného globálního Jihu, která ruskou agresi proti Ukrajině aktivně neodsuzuje. Neznamená to ale, že by ruskou politiku podporovala," uvedl Kříž.

Podle něj tyto státy jenom sledují svoje hospodářské zájmy a těží z ruské slabosti. Do této množiny podle něj patří Čína i Indie. Podle Kříže má dnešní Rusko jenom dva autentické spojence, totiž Bělorusko a podmíněně Arménii. "Zároveň ale probíhají opačné procesy v postsovětském prostoru, kde upadá ruský vliv na Kavkaze a ve Střední Asii. A zdá se, že tato válka tyto trendy spíše urychluje. Viditelné je to zejména v Kazachstánu a ve výše zmíněné Arménii," sdělil odborník.

Rusko podle něj ztrácí pozici státu schopného hrát roli "jazýčku na vahách" ve světové politice. Ztrácí kapacity světové dění ovlivňovat. "Zejména kapacity vojenské a hospodářské. Ale opět jde o trend, který začal dávno před rokem 2022 a neúspěšná válka jej pouze urychluje," uvedl Kříž.

Pokud jde o schopnosti ve smyslu ovlivňovat světové veřejné mínění, Kříž si nemyslí, že by do tohoto okamžiku tato schopnost Ruska zásadně poklesla. "Podle mého soudu ruská propaganda a její spolupracovníci ve světě fungují vcelku efektivně podobně jako před válkou. Avšak vliv vlastním příkladem v případě Ruska nefunguje. Málokdo ve světě chce 'být a žít jako Rusko'," míní Kříž.

Uvedl, že pokud Rusko odejde z války s nějakým "výpalným" v podobě teritoriální zisku, bude to podnětem pro revizionistické státy, usilující o změnu současného mezinárodního řádu či revizi hranic stanovených po nějaké válce nebo mírové smlouvě, aby se také pokusily někde něco získat. Pokud podle odborníka Rusko utrpí porážku, tyto revizionistické státy budou mít podle něj námět k přemýšlení.

Uvedl, že ruská invaze je pouze důsledkem přesvědčení mocných v Moskvě, že bude "krátkou vítěznou válku", která posílí ruskou pozici. "A že USA se po porážce globálního Západu v Afghánistánu nezmohou na reakci, která by Rusku výrazně uškodila. A přirozeně důsledkem naprosto bezprecedentního podcenění akceschopnosti ukrajinského státu. Ukázalo se, že Moskva nezná ani situaci na svém 'zadním dvorku'," uvedl Kříž.

Odstavec o Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 je zatím prázdný; čeká se na postoj Ruska, napsala stanice BBC

ABC News: Příští americký balíček pro Ukrajinu by mohl obsahovat střely ATACMS

Příští balíček americké vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl zahrnovat balistické střely ATACMS, které mají dolet až 300 kilometrů. S odkazem na dva zdroje v administrativě prezidenta Joe Bidena o tom informoval americký zpravodajský server ABC News. Zdroje ale upozorňují, že obsah zbraňového balíčku se ještě může změnit a rakety mohou na Ukrajinu dorazit až za několik měsíců.

Jeden z amerických úředníků řekl, že ATACMS se "blíží" k Ukrajině. Zároveň ovšem dodal, že plány na poskytnutí vojenské pomoci se mohou před oficiálním oznámením ještě upravit. Jiný činitel tvrdí, že rozhodnutí poskytnout rakety je již "na stole".

Na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny přijíždí japonský ministr zahraničí

Na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny dnes přijíždí japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. V Kyjevě se sejde se svým protějškem Dmytrem Kulebou. S odkazem na sdělení japonské vlády o tom informuje agentura Kjódó.

Hajaši přijíždí, aby vyjádřil pevnou podporu zemi, která už déle než rok a půl vzdoruje ruské vojenské agresi. Bude také řešit její zapojení do mezinárodního společenství s cílem co nejdříve ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Je to první návštěva japonského ministra zahraničí na Ukrajině od února 2022, kdy Moskva spustila svou takzvanou speciální vojenskou operaci. Na Ukrajinu už po ruské invazi vyslali své nejvyšší diplomaty všechny ostatní členské země skupiny G7. Japonsko je poslední, kdo tak činí, píše Kjódó.

CIA zkouší zlákat ruské úředníky, ve videu hovoří o pravdě a svědomí

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) se snaží získat další Rusy jako špiony. Zveřejnila video, které je zaměřené na vysoce postavené úředníky ve službách Moskvy a vybízí je, aby řekli pravdu o systému prošpikovaném prolhanými patolízaly.

Ředitel CIA William Burns se v červenci vyjádřil, že nespokojenost některých Rusů s válkou proti Ukrajině vytváří vzácnou příležitost naverbovat špiony, kterou si CIA nenechá utéct.

Video ukazuje smyšleného ruského úředníka v zasněženém jakoby ruském městě, který se potýká s deziluzí poté, co na karierním žebříčku přeskočili všichni, kteří na rozdíl od něj bez skrupulí překrucovali pravdu. Sám má ale svědomí, a tak se rozhodl navázat utajený kontakt s CIA. „Lidé okolo vás možná nechtějí slyšet pravdu. Ale my ano,“ ujišťuje video a podrobně popisuje způsoby, jak se utajeně spojit se službou, jejíž ústředí je v Langley v americkém státu Virginie.

„CIA chce znát pravdu o Rusku. Hledáme spolehlivé lidi, kteří tuto pravdu znají a mohou nám ji říci. Vaše informace může být mnohem cennější, než si myslíte,“ praví se v popisku k videu. „Vysoce si ceníme a vážíme lidí, kteří jsou ochotni s námi komunikovat. Chráníme všichni, kdo s námi pracují, po celém světě. Je to naše profesionální povinnost, “ ujišťuje zpravodajská služba. Najevo přitom jasně dává, o koho má zájem: „Jste vojenský důstojník? Pracujete v rozvědce, v diplomacii, ve vědě, vyspělých technologiích, anebo máte do činění s lidmi, kteří se tím zabývají? Máte informace o ekonomice anebo o nejvyšším vedení Ruské federace? Spojte se s námi.“

Zelenskyj: Ofenzivu brzdí pomalé dodávky zbraní a ruská vzdušná převaha

Ukrajinskou protiofenzivu brzdí ruská převaha ve vzduchu, řekl na konferenci v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Protiofenziva, zahájená na začátku června, by podle Zelenského dosáhla výraznějších územních zisků na jihu a východě země, kdyby ukrajinská armáda dostala od západních partnerů silnější zbraně. Zelenskyj si podle tiskových agentur také postěžoval na zpomalování rozhodovacích procesů na Západě, ať jde o přijímání sankcí proti Rusku anebo o dodávky zbraní Ukrajině.

„Válka se zpomaluje. To je pravda, uznáváme to. Všechny procesy se stávají těžšími a pomalejšími - od sankcí až po dodávky zbraní,“ citovala Zelenského agentura Reuters.

„Pokud nejsme na obloze a Rusko je, zastaví nás ze vzduchu. Zastaví naši protiofenzivu“, prohlásil ukrajinský prezident podle agentury AFP. I podle ní Zelenskyj kritizoval „procesy, které se stávají složitějšími a pomalejšími, ať jde o sankce nebo dodávky zbraní“ ze Západu.

„Když se někteří partneři ptají, co se děje s protiofenzivou, kdy přijde další krok, odpovídám, že v současnosti jsou naše kroky určitě rychlejší než nové balíky sankcí,“ poznamenal Zelenskyj.

„Je důležité, že naši vojáci postupují a že iniciativa je na naší straně. Nesmíme to srovnávat s tím, co bylo dříve,“ uvedl Zelenskyj a zdůraznil, že se už podařilo osvobodit velkou část ukrajinského území. A čím dříve Ukrajina dostane ještě silnější zbraně s delším doletem, tím rychleji bude postupovat protiofenziva a osvobozování ukrajinského území od okupantů, tvrdí Zelenskyj, který také poděkoval všem západním partnerům za poskytovanou vojenskou pomoc.

Ukrajinské jednotky podle dostupných informací zatím dokázaly prolomit první z ruských obranných linií na jihu země a také dosáhly dílčích územních zisků na křídlech okolo východoukrajinského Bachmutu, který Rusové dobyli v květnu.

Německo obžalovalo dva muže z vyzrazování tajných informací Rusku

Německé Spolkové státní zastupitelství podalo žalobu na pracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) a jeho údajného komplice kvůli možnému vyzrazování tajných informací ruské tajné službě FSB. Úřad uvedl, že oba Němci jsou viněni ze zvlášť závažné vlastizrady ve dvou případech. O přijetí žaloby a konání případného procesu ještě musí rozhodnout berlínský soud.

Prvním obžalovaným je Carsten L., který byl zadržen loni 21. prosince v Berlíně a byl poslán do vyšetřovací vazby. Tento muž údajně po ruském vpádu na Ukrajinu předával Rusku informace, k nimž se dostal díky své práci u BND.

Nejvyšší německé státní zastupitelství se domnívá, že Carsten L. při dvou příležitostech loni v září a říjnu na svých pracovištích v Berlíně a Pullachu u Mnichova vytiskl nebo okopíroval devět interních dokumentů BND.

V lednu nechali žalobci zatknout také jeho údajného spolupachatele Arthura E. Ten podle úřadu převážel tajné informace získané od Carstena L. do Ruska, kde je předal tajné službě. Němečtí kriminalisté ho zadrželi po příletu z USA na mnichovském letišti. Vyšetřování bylo vedeno v těsné součinnosti s BND a americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI).

Loni v listopadu německý soud uložil podmíněný trest vězení v délce jednoho roku a devíti měsíců někdejšímu armádnímu důstojníkovi v záloze za jeho dlouholetou spolupráci s ruskou vojenskou službou GRU. Bývalý důstojník, který kontakty s Moskvou nepopíral, se hájil tím, že Rusku předával jen veřejně dostupné informace a že svým počínáním chtěl předejít možné budoucí válce mezi Ruskem a Německem. K tajným dokumentům přístup neměl.

V srpnu Spolkové státní zastupitelství oznámilo, že byl zadržen také zaměstnanec úřadu spadajícího pod ministerstvo obrany Thomas H., který se údajně od letošního května „z vlastní iniciativy“ několikrát obrátil na ruský generální konzulát v Bonnu a na ruskou ambasádu v Berlíně a nabízel spolupráci.

Britské letectvo hlídkuje nad Černým mořem

Britské vojenské letectvo hlídkuje nad Černým mořem, kde chrání nákladní lodě převážející obilí z Ukrajiny. Píše to deník The Telegraph s odvoláním na úřad britského premiéra Rishiho Sunaka. Poté, co Rusko odstoupilo od dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře, pravidelně útočí na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz obilí a dalších zemědělských produktů.

V souvislosti s tím britské letectvo zesílilo svoji aktivitu nad Černým mořem. „Informace od našich zpravodajských služeb nebo z našich průzkumných aktivit využijeme k monitorování ruské aktivity v Černém moři. V rámci těchto operací britské letectvo provádí lety nad oblastí, aby odradilo Rusko od ilegálních útoků na civilní plavidla převážející obilí,“ uvedl úřad britského premiéra.

Informace přichází v době, kdy Londýn oznámil, že letos v listopadu uspořádá mezinárodní summit věnovaný potravinové bezpečnosti. Britská vláda také uvedla, že ukrajinská kapacita pro vývoz obilí od července v důsledku ruských útoků klesla zhruba o třetinu. Ruské útoky na přístavní zařízení, sklady a další infrastrukturu podle ní zničily obilí, které by po jeden rok uživilo více než milion lidí.

Eurostat: V EU nyní žije 4,1 milionu ukrajinských uprchlíků

V Evropské unii žije přibližně 4,1 milionu ukrajinských válečných uprchlíků. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat, který uvádí stav platný k 31. červenci tohoto roku. Oproti konci června je to nárůst o 45 915 lidí, tedy zhruba o 1,1 procenta. Nejvíce utečenců před ruskou válkou přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranou zhruba 360 tisícům Ukrajinců.

Německo přijalo přibližně 1,6 milionu Ukrajinců, kteří v EU požívají dočasný ochranný status, a Polsko téměř jeden milion. Podle aktuálních českých statistik bylo k pondělní půlnoci v České republice 365 875 lidí s dočasnou ochranou a Česko udělilo přes půl milionu víz. Část lidí se ale vrátila na Ukrajinu.

Podle Eurostatu tvořily téměř polovinu osob s právem na dočasnou ochranu dospělé ženy a více než třetinu děti. Naopak dospělí muži netvoří ani pětinu.

Ruská aktiva výrobce nákladních aut Volvo přešla na místního investora

Ruská aktiva švédského výrobce nákladních automobilů Volvo byla převedena na ruského investora. Oznámilo to ruské ministerstvo průmyslu a obchodu. Jméno investora sice nezveřejnilo, podle státního registru právnických osob jsou nicméně aktiva Volva včetně továrny v Kaluze pod kontrolou ruského podnikatele Igora Kima, napsala agentura Reuters.

Společnost Volvo loni v únoru v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu pozastavila veškerou výrobu, prodej a služby v Rusku. V roce 2021 se Rusko na celkových tržbách podniku podílelo zhruba třemi procenty.

Ministerstvo uvedlo, že společně s novým majitelem „identifikovalo domácího partnera pro další rozvoj výroby v továrně v Kaluze“ a že pokračují práce na co nejrychlejším obnovení jejího provozu. Jméno tohoto partnera ministerstvo rovněž nezveřejnilo. Továrna má kapacitu kolem 15 tisíc nákladních aut ročně.

EU zatím nehodlá zakázat ruský LNG, řekla španělská ministryně

Evropská unie nemá v nejbližší době v plánu zakázat dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), přestože jeho dovoz do bloku prudce vzrostl. Uvedla to dnes španělská ministryně energetiky Teresa Riberaová.

Příjmy Ruska z prodeje energií od doby, co západní země uvalily na Moskvu rozsáhlé hospodářské sankce kvůli invazi na Ukrajinu, klesly. Ale LNG stále přináší miliardy dolarů.

„Je zde pocit nedostatku a strachu,“ řekla Riberaová s odkazem na loňskou energetickou krizi v Evropě. Španělsko má do konce prosince rotující předsednictví EU, což mu umožňuje určovat, které legislativní otázky jsou důležité a budou řešené přednostně.

Celkový dovoz ruského zemního plynu do EU od loňského roku klesl. Rusko v reakci na rozsáhlé západní sankce a výbuch plynovodu Nord Stream omezilo toky do Evropy. Nicméně dovoz ruského LNG do Evropy od ledna do července stoupl ve srovnání se stejným obdobím roku 2021, tedy před válkou na Ukrajině, o 40 procent. Toky LNG také nevykazují žádné známky zpomalení navzdory plánům EU přestat do roku 2027 používat ruská fosilní paliva. Unie již zakázala námořní dovoz ruské ropy a ropných produktů, jako nafty.

Británie: Ruské útoky snížily ukrajinskou kapacitu pro vývoz obilí o třetinu

Ukrajinská kapacita pro vývoz obilí od července v důsledku ruských útoků klesla zhruba o třetinu. Ruské útoky na přístavní zařízení, sklady a další infrastrukturu podle ní zničily tolik obilí, kolik by po jeden rok uživilo více než milion lidí.

Rusko v červenci odstoupilo od obilné dohody, která po Černém moři umožňovala bezpečnou plavbu lodí naložených ukrajinským obilím. Obilná dohoda byla dojednaná loni v létě za zprostředkování Turecka a OSN. Rusko svůj krok zdůvodnilo tím, že nebyla dodržována ustanovení týkající se vývozu ruských potravin a hnojiv.