Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že v úterý ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Rusko na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, nereagovalo.
Důležité události posledních dní:
- Zelenskyj vyzval Trumpa, aby uvalil sankce na Rusko. Moskvu obvinil, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, ne o komplexní příměří.
- V pondělí se konalo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu.
- Na základny ruského letectva v Irkutské a Murmanské oblasti v neděli útočily ukrajinské drony, vyplývá z informací zveřejněných různými telegramovými účty i ruskými úřady.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Šéf ukrajinské diplomacie vyzval NATO k většímu angažmá v Černém moři
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval NATO k většímu angažmá v oblasti Černého moře, která je jedním z hlavních dějišť války na Ukrajině. Šéf diplomacie také alianci navrhl, aby začlenila ukrajinskou protivzdušnou a protiraketovou obranu. „Černé moře má zásadní význam pro mírové a na budoucnost orientované uspořádání celé Evropy,“ řekl Kuleba na konferenci o bezpečnosti Černého moře v Bukurešti. „Bohužel je také ukázkou toho, jak rychle se situace může zhoršit, pokud jsou zanedbávány hrozby. Je načase, aby se z Černého moře stalo to, co se stalo z Baltského moře, moře NATO,“ dodal Kuleba.
Ruský soud uložil provozovateli Wikipedie pokutu, šíří podle něj falešné zprávy
Soud v Moskvě uložil provozovateli internetové encyklopedie Wikipedia, americké neziskové společnosti Wikimedia, další pokutu za to, že odmítá odstranit hesla týkající se války na Ukrajině. Jedná se v této souvislosti už o pátou pokutu. Firma Wikimedia má opět zaplatit dva miliony rublů, tedy asi 518 tisíc korun.
Norsko vypoví 15 ruských diplomatů
Norsko oznámilo, že vyhostí 15 pracovníků ruské ambasády v Oslu, kteří podle něj ve skutečnosti pracovali pro rozvědku. Ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová sdělila, že norská vláda chce tímto krokem chránit bezpečnost země a omezit působení ruských tajných služeb na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí už upozornilo, že na vyhoštění diplomatů bude reagovat, napsala agentura TASS.
Šéf Naftogazu: Soud v Haagu nařídil Rusku zaplatit firmě pět miliard dolarů
Soud v nizozemském Haagu v arbitráži nařídil Rusku zaplatit kompenzaci pět miliard dolarů (106 miliard korun) za to, že v roce 2014 na Krymu nezákonně vyvlastnilo majetek ukrajinské státní plynárenské firmy Naftogaz. Na twitteru to oznámil šéf podniku, Rusko se k jeho informacím zatím nevyjádřilo.
„Z Haagu přijde více verdiktů ve prospěch Ukrajiny,“ uvedl na webu firmy šéf Naftogazu Oleksij Černyšov. Rusko v roce 2014 ukrajinský poloostrov Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.
Ruská diplomacie pohrozila neprodloužením obilné dohody
Ruské ministerstvo zahraničí dnes varovalo, že nepřistoupí na další prodloužení obilné dohody, umožňující vývoz ukrajinské úrody ze tří černomořských přístavů, pokud do 18. května nedojde k pokroku při plnění ruských požadavků na odstranění překážek ve vývozu ruské zemědělské produkce a hnojiv. O den dříve ve stejném duchu varoval mluvčí Kremlu.
Moskva podmiňuje další prodloužení obilné dohody splněním požadavků, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z ruského města Toljatti do ukrajinského přístavu Oděsa a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských společností vyrábějících a přepravujících zemědělské výrobky a hnojiva.
„Potvrzujeme naše stanovisko, že bez pokroku při řešení pěti 'systémových' problémů nelze o dalším prodloužení obilné dohody po 18. květnu ani hovořit,“ uvedla ruská diplomacie.
Ukrajinská ekonomika loni klesla o 29,1 procenta
Ukrajinská ekonomika loni kvůli dopadům ruské invaze klesla o 29,1 procenta. Oznámil to dnes ukrajinský statistický úřad. Je to nejvýraznější propad hrubého domácího produktu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Výsledek je ale nepatrně lepší, než se čekalo.
Na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění až 354 tisíc vojáků, tvrdí dokument USA
Ve válce na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění až 354 tisíc ruských a ukrajinských vojáků, vyplývá z údajných dokumentů amerických zpravodajských služeb zveřejněných na internetu. Informuje o tom agentura Reuters, která zároveň uvádí, že čísla nebyla schopná ověřit. Moskva i Kyjev přinejmenším některé z dokumentů zpochybňují a američtí představitelé tvrdí, že část z materiálů někdo pozměnil.
Jeden z dokumentů, který je údajně z dílny americké vojenské rozvědky DIA, odhaduje, že Rusko na bojišti přišlo o 35 500 až 43 tisíc vojáků, zatímco dalších 154 tisíc až 180 tisíc jich utrpělo zranění. Počet padlých na straně ukrajinské armády materiál odhaduje na 15 500 až 17 500 a zraněných na 109 tisíc až 113 500.
Tato čísla jsou řádově desetkrát větší, než jakékoliv údaje zveřejněné Moskvou či Kyjevem.
Zadržení amerického novináře Gershkoviche osobně schválil Putin
Zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche osobně schválil ruský prezident Vladimir Putin, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Jedenatřicetiletý novinář listu Wall Street Journal (WSJ) čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až 20 let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř 40 let.
„To, že ruský prezident s tímto krokem souhlasil, odráží rostoucí vliv kremelských zastánců tvrdé linie, kteří prosazují prohloubení konfrontace s Washingtonem,“ uvedla agentura. S iniciativou podle Bloombergu přišli „jestřábi“ z řad nejvyšších činitelů ruských bezpečnostních složek.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že zadržení novináře nebylo Putinovým rozhodnutím, ale šlo o „naprostou výsadu“ tajných služeb, které dělaly svou práci. Jak podotýká Bloomberg, tyto služby se zodpovídají přímo ruskému prezidentovi.
Gershkovichovo zadržení na konci března oznámila ruská tajná služba FSB. Ta uvedla, že Američana zadržela v Jekatěrinburgu na Urale při pokusu získat tajné informace, a zahájila proti němu trestní stíhání. Novinář i WSJ obvinění ze špionáže odmítli jako zcela nepodložená.
Inflace v Rusku v březnu klesla na 3,5 procenta
Meziroční míra inflace v Rusku v březnu klesla na 3,5 procenta z únorových 11 procent. Poprvé za rok se tak dostala pod čtyřprocentní cíl ruské centrální banky. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského statistického úřadu. Za poklesem inflace stojí vysoká srovnávací základna z loňského března. Tehdy spotřebitelské ceny v Rusku prudce rostly v důsledku únorového zahájení útoku na Ukrajinu.
V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v Rusku letos v březnu zvýšily o 0,37 procenta. To podle ekonoma Jevgenije Suvorova ze společnosti CentroCreditBank představuje poměrně rychlý růst, který by spolu s výrazným poklesem kurzu ruského rublu mohl tento měsíc přimět centrální banku ke zvýšení úrokových sazeb.
Pokud by se potvrdila pravost videa s uříznutím hlavy ukrajinského vojáka, ruští vojáci by se zařadili po bok Islámského státu, konstatoval Pavel.
USA vyhlásily nové sankce proti Rusku, zaměřily se na oligarchu Ališera Usmanova
Spojené státy oznámily novou vlnu sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Američané se ve spolupráci s Brity zaměřili mimo jiné opět na finanční sítě nejbohatších Rusů Ališera Usmanova a Romana Abramoviče, uvedla agentura AP. Usmanov i Abramovič mají velmi blízko k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Usmanov se už stal terčem sankcí ze strany USA i Evropské unie ihned po začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než rokem. Abramovič se rovněž ocitl na "černé listině" a nakonec byl loni v květnu po 19 letech donucen prodat úspěšný fotbalový klub Chelsea.
Jak uvedlo americké ministerstvo financí, nové postihy mají za cíl „posílit stávající tresty a dále narušit ruský dovoz kritických technologií používaných ve válce proti Ukrajině“. Sankce se týkají 25 jednotlivců a 29 společností.
Nizozemsko pracuje na ukončení dovozu zkapalněného zemního plynu z Ruska
Nizozemsko pracuje na ukončení dovozu zkapalnělého zemního plynu (LNG) z Ruska. Země tento rok přestala podepisovat nové smlouvy a dobíhající kontrakty se snaží ukončit. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekl nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. Krok se týká jak dodávek za spotové ceny, tak dlouhodobých smluv. Nizozemsko je tranzitní zemí pro dodávky plynu, a tak by rozhodnutí mohlo mít širší evropský dopad, napsala Bloomberg.
„Musíme udělat vše pro to, aby v našem systému nebyla ruská fosilní energie. Už se nám to podařilo v případě uhlí, plynu z plynovodů a ropy,“ řekl Jetten. „Vedeme řadu jednání se společnostmi, které infrastrukturu využívají“, abychom postupně ukončili dobíhající dohody o dodávkách LNG, dodal.
Ukrajinský soud uložil vězení ruskému tankistovi, který nařídil střílet na dům
Ukrajinský soud v nepřítomnosti odsoudil k 11 letům odnětí svobody velitele ruského tankového praporu, který nařídil střílet na bytový dům v Černihivu na severu Ukrajiny. Podle webu Rádia Svobodná Evropa o tom informovalo tiskové oddělení soudu. Už dříve ukrajinská justice poslala na deset let do vězení tankistu, který velitelův rozkaz vyplnil.
Velitele tankového praporu Leonida Ščotkina soud shledal vinným z porušení zvyklostí války. Ukrajina ale v srpnu 2022 Ščotkina během výměny vězňů předala ruským úřadům, a soud se tak odehrál v jeho nepřítomnosti.
Prezident Pavel dorazil na úřad vlády na jednání Bezpečnostní rady státu
Prezident Petr Pavel dorazil do Strakovy akademie na jednání Bezpečnostní rady státu (BRS). Zasedání navštívil při první příležitosti od své březnové inaugurace. Rada obvykle jedná o aktuální bezpečnostní situaci v Česku, Evropské unii a NATO. Dá se předpokládat, že na programu bude i otázka války na Ukrajině. Pavel se v dubnu chystá Ukrajinu navštívit, i tato cesta by mohla být tématem zasedání BRS.
Kyjev i Moskva zpochybňují důvěryhodnost uniklých amerických dokumentů
Údajné americké zpravodajské dokumenty, které unikly na internet, podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova obsahují jak pravdivé, tak nepravdivé informace. Reznikov to podle agentury Reuters uvedl při své dnešní návštěvě v Madridu. Únik Reznikov označil za informační operaci ve prospěch Ruska a jeho spojenců. Dokumenty se podle agentury Reuters zmiňují například o zranitelných místech ukrajinské armády. Moskva dnes uvedla, že uniklé informace mohou být podvrhy s cílem zmást Rusko.
Koncem minulého týdne se objevily informace o tom, že na internetu kolují tajné americké dokumenty, jejichž únik podle Pentagonu představuje vážné riziko pro národní bezpečnost USA. Dokumenty se mimo jiné zmiňují o pochybnostech Spojených států o šancích na úspěch připravované ukrajinské protiofenzívy, píše agentura AFP.