Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Deník N: Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostilo deset lidí

Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vyhostilo deset lidí, z toho šest Rusů. Jde například o novináře nebo podnikatele. Podle zpravodajských služeb ohrožovali bezpečnost státu. Někteří z vyhoštěných podle rozvědky například spolupracovali s agenty z ruského velvyslanectví v Praze, uvedl dnes Deník N.

Vyhoštěním cizinců se zabývá komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ministerstva vnitra. „Rozhodla o zrušení pobytových oprávnění z důvodu možného ohrožení bezpečnosti státu v deseti případech. V šesti případech se jednalo o státní příslušníky Ruské federace,“ řekla serveru mluvčí ministerstva Hana Malá.

Rusko oznámilo, že dobylo vesnici Urožajne na východě Ukrajiny

Ruská armáda převzala kontrolu nad obcí Urožajne na západě ukrajinské Doněcké oblasti. Podle agentury TASS to v neděli oznámilo ruské ministerstvo obrany. O dobytí obce ruskými vojáky píší také ukrajinští analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě. Obec Urožajne měla Ukrajina pod kontrolou od loňského léta, kdy ji osvobodila při protiofenzivě. Nyní se ale ruské armádě daří v Doněcké oblasti postupovat na řadě míst. 

Ministerstvo práce navrhuje upravit dávku uprchlíkům kvůli rušení bezplatného ubytování

Humanitární dávky pro uprchlické domácnosti by se mohly od srpna zvýšit. Zvednout by se totiž mohly částky na bydlení, které se započítávají při stanovení výše podpory. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o započitatelných nákladech na bydlení, které by měl schvalovat kabinet. Vybírat bude ze dvou variant navýšení, které navrhlo ministerstvo práce. Úprava má podle něj lidem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle organizací na pomoc příchozím i ombudsmana je podpora nízká a byt je za ni obtížné obstarat a udržet. Varují před zhoršením situace uprchlíků. Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v Česku k nedělní půlnoci 362 100 lidí s dočasnou ochranou. 

USA by místo do Kyjeva měly investovat do své vnitřní bezpečnosti, uvedla Moskva

Spojené státy by místo financování zbraní pro Ukrajinu měly investovat do své vnitřní bezpečnosti. V reakci na útok na amerického exprezidenta Donalda Trumpa to podle agentury TASS uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Mluvčí ruské diplomacie se ve svém vyjádření obrátila na ty, kteří v USA hlasují pro dodávky zbraní ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. „Možná by bylo lepší využít tyto peníze k financování americké policie a dalších služeb, jejichž úkolem je zajišťovat právo a pořádek v USA,“ podotkla.

Lukašenko: Napětí na hranici s Ukrajinou ustalo, vojáci se stáhli na základny

Napětí na bělorusko-ukrajinské hranici hranici polevilo a dodatečné vojenské posily, které tam byly nedávno vyslány, se stáhly na základny. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina. Běloruské ministerstvo obrany minulý měsíc oznámilo, že posiluje vojenskou přítomnost na hranici v reakci na údajný bezpečnostní incident a posilování počtu ukrajinských vojáků u hranice. Do oblasti údajně byla vyslána divize raketometů MLRS, aby otestovala připravenost k boji.

Peskov pohrozil zacílením ruských raket na evropská města

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že nedávné americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety. Evropa by se mohla stát obětí konfrontace mezi Washingtonem a Moskvou, uvedl Peskov podle agentury AFP ve videu zveřejněném na platformě Telegram.

„Samozřejmě,“ reagoval Peskov na dotaz novináře, zda Moskva na plány USA nějak zareaguje. „Naše země je v hledáčku amerických raket umístěných v Evropě. Tím vším jsme si už prošli, to vše tady už bylo. Máme ale dostatečný potenciál k tomu, abychom tyto rakety drželi v šachu. Hlavní města těchto států jsou potenciální obětí,“ dodal.

Podle Peskova tato „paradoxní situace“ existovala vždy. „Spojené státy rozmístily různé typy raket různého doletu, ale tradičně namířené na naši zemi. Naše země proto identifikovala evropské body jako cíl pro naše rakety,“ uvedl dále Peskov.

Plán na „dočasnou“ dislokaci střel s dlouhým doletem a hypersonických raket v Německu oznámily Washington a Berlín na okraji nedávného summitu NATO ve Washingtonu. Toto opatření by podle nich mělo posílit ochranu evropských členů Aliance.

Rusko i Ukrajina hlásí útoky dronů, v ruské Rostovské oblasti hořel sklad ropy

V ruské Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, vzplál v noci na dnešek v důsledku dronového útoku sklad ropy. Podle agentury TASS o tom dnes informoval gubernátor oblasti Vasilij Golubjev. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala čtyři ukrajinské drony nad Belgorodskou, Kurskou a Rostovskou oblastí. Ukrajinské letectvo oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo čtyři z pěti útočných dronů typu Šáhed, které na Ukrajinu vyslalo Rusko. Pátý Šáhed přeletěl nad ukrajinským územím a zamířil do Běloruska, napsal list Ukrajinska pravda.

V ukrajinské Chersonské oblasti dnes ruské ostřelování zabilo dva lidi a další dva utrpěli zranění, informovala agentura AP. Zraněný 41letý muž a 58letá žena byli hospitalizováni v těžkém stavu.

Osm zraněných lidí si vyžádalo ukrajinské ostřelování ruského pohraničního města Šebekino, uvedl gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

Rostovský gubernátor řekl, že ukrajinský dronový útok zasáhl okres Cimljansk. "Přibližně v 04:00 místního času došlo po útoku bezpilotního letounu k požáru v ropném skladu v okrese Cimljansk v Rostovské oblasti," napsal na sociální síti Telegram Golubjev. Nálet si podle předběžných zpráv nevyžádal žádné mrtvé ani zraněné. Na hašení se podílelo 49 osob a 14 kusů techniky a zhruba po pěti hodinách byl oheň zlikvidován, dodal gubernátor.

Ruské ministerstvo obrany na Telegramu oznámilo zničení dvou dronů nad Rostovskou oblastí, jednoho nad Belgorodskou oblastí a dalšího nad Kurskou oblastí.

Naopak ukrajinské vzdušné síly informovaly o sestřelení čtyř dronů Šáhed vyslaných z Ruska. Zlikvidovány byly nad Doněckou a Charkovskou oblastí. "Pátý dron opustil vzdušný prostor Ukrajiny a odletěl ve směru na běloruskou Gomelskou oblast," dodal velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. V Charkovské oblasti místní obyvatelé uvedli, že v noci byly slyšet výbuchy.

Byl to omyl, na který můžeme zapomenout, řekl Zelenskyj o Bidenově přeřeknutí

Byl to jen omyl, na který můžeme zapomenout, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o přeřeknutí amerického prezidenta Joea Bidena. Ten jej na summitu NATO ve Washingtonu ve čtvrtek omylem představil jako ruského prezidenta Vladimira Putina a vzápětí se opravil. Zelenskyj se dnes vyjádřil v Dublinu, v dalších dnech by měl podle médií zamířit také do Británie.

"Byl to omyl. Myslím, že Spojené státy poskytly Ukrajincům velkou podporu. Na některé chyby můžeme zapomenout a to je i tento případ," citují Zelenského tiskové agentury.

Ukrajinský prezident se dnes na letišti Shannon na západě Irska setkal s irským premiérem Simonem Harrisem. Státníci podle agentury AFP jednali o možné dohodě o odminování země napadené Ruskem, o humanitární pomoci a o potravinové bezpečnosti. Zelenskyj poděkoval Irsku za podporu a přijetí uprchlíků. Harris prezidenta vybídl, aby se v budoucnu do Irska vrátil i na oficiální návštěvu. Irsko si zakládá na své neutralitě a Ukrajině poskytlo jen nevojenskou pomoc.

Příští týden by měl Zelenskyj přiletět do Británie, kde se bude konat čtvrté setkání Evropského politického společenství (EPC) zahrnujícího státy Evropské unie a další země, uvedl dnes deník The Guardian. Jednání v Blenheimském paláci u Oxfordu, které by se mělo zaměřit na Ukrajinu a na migraci, se má zúčastnit na 50 vedoucích představitelů evropských států. Na setkání Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu.

Demonstranti v Praze žádali povolení Ukrajině útočit na vojenské cíle v Rusku

Zhruba padesát lidí dnes dopoledne požadovalo před ambasádami Francie, USA a Německa v Praze, aby bylo Ukrajině vydáno povolení zasahovat vojenské cíle na území Ruska. Demonstraci svolala česko-ukrajinská organizace Hlas Ukrajiny v reakci na pondělní ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě a na výsledky summitu NATO, který se konal tento týden ve Washingtonu.

Desítky demonstrantů se sešly dopoledne před francouzskou ambasádou. Přinesli si s sebou ukrajinské vlajky a transparenty. Měli na nich například anglické nápisy Right to defend (Právo na obranu) nebo Russia is worse than cancer (Rusko je horší než rakovina). Skandovali heslo Let Ukraine strike back (Umožněte Ukrajině vrátit úder). Poté se vydali k velvyslanectvím USA a Německa, cestou provolávali Russia is a terrorist state (Rusko je teroristický stát).

"Chceme upozornit na naléhavost dovolení Ukrajině zasahovat vojenské cíle na území teroristického Ruska. Pouze toto rozhodnutí může změnit průběh války a dát ukrajinské armádě výhodu tím, že zničí vojenské kapacity, které Rusové používají k zabíjení civilního obyvatelstva a okupaci suverénního státu Ukrajina," uvedli organizátoři v tiskové zprávě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na summitu NATO sešel s řadou lídrů včetně amerického prezidenta Joea Bidena nebo českého prezidenta Petra Pavla. Spojencům poděkoval za podporu, zároveň je ale žádal, aby povolili používání dodávaných zbraní na ruském území, což umožní efektivnější narušování ruských útoků.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na summitu zopakoval svůj postoj, že právo na sebeobranu zahrnuje rovněž právo na údery na legitimní vojenské cíle na území agresora, tedy Ruska. Zelenskyj poznamenal, že pokud má Ukrajina vyhrát válku, je potřeba zrušit veškerá taková omezení.

Jednu z budov specializované dětské nemocnice v Kyjevě v pondělí poničila ruská raketa, podle kyjevských úřadů při útoku zahynuli dva lidé a dalších více než třicet bylo zraněno. Útok na nemocnici ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin.

Ruská lékařka uvězněná za „lži“ o armádě se má vrátit do zaměstnání. Je ale ve vazbě

Moskevský soud nařídil znovu obnovit pracovní poměr s dětskou lékařkou propuštěnou ze zaměstnání po obvinění z šíření lživých informací o ruské armádě. Za "lživé" úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety proti Ukrajině. Podle soudu bylo propuštění lékařky z práce nezákonné, uvedl dnes list Kommersant. Doktorka je aktuálně ve vyšetřovací vazbě a hrozí jí podle médií deset let za mřížemi.

Případ lékařky Naděždy Bujanovové budí v Rusku pozornost i proto, že její stíhání podle tisku nařídil blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina, šéf kriminální ústředny Alexandr Bastrykin. Kolegyně se přesto zastali další lékaři a pod otevřený dopis na obranu lékařky se mezitím podepsaly tisíce lidí.

Soudce Roman Kuličev nařídil moskevské dětské poliklinice, aby 67letou lékařku přijala zpět do dříve zastávané funkce, a vyplatila jí odškodnění 928.000 rublů (asi 245.000 Kč) za ušlé příjmy a k tomu 15.000 rublů (asi 4000 Kč) za morální újmu. Dalších 12.000 rublů má zařízení podle verdiktu zaplatit státu, napsal Kommersant na svém webu. Podle serveru Meduza se proti opětovnému přijetí lékařky do práce stavěla jak poliklinika, tak prokuratura, ale soud se přesto přiklonil na stranu lékařky.

Lékařka je však od dubna ve vyšetřovací vazbě, kterou jí soudkyně Olga Fedinová prodloužila až do listopadu.

Příčinou doktorčina stíhání se stalo tvrzení vdovy po vojákovi zabitém ve válce. Přivedla sedmiletého syna do ordinace na vyšetření a když chlapec začal zlobit, vysvětlovala, že se mu stýská po otci; lékařka jí prý řekla, že její muž byl pro pro Ukrajinu "legitimní cíl" a že Rusko si vše "zavinilo samo". Bujanovová popírá, že by něco takového pronesla, jde podle ní o pomluvu. Podle obhájce je celý případ "vycucaný z prstu" a vyšetřovatelé údajně při domovní prohlídce na prosbu lékařky, aby si počínali slušně, schválně byt zdevastovali.

Krátce po vpádu ruských vojsk do sousední země ruští zákonodárci schválili právní úpravu stíhající diskreditaci ozbrojených sil a šíření lživých informací, za což hrozí až 15 let vězení. Podle kritiků ruských poměrů je cílem umlčet jakékoliv výhrady proti válce a proti počínání Kremlu.

Česko nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc po ruském útoku na dětskou nemocnici

Česko nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s útokem na největší ukrajinskou dětskou nemocnici Ochmatdyt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídku postoupí tamnímu ministerstvu zdravotnictví. Informaci ČTK potvrdil mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga. O nabídce, která ve středu zazněla při Pavlově jednání se Zelenským ve Washingtonu na okraj summitu Severoatlantické aliance (NATO), informoval deník Právo.

"Česká strana nabídla Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici. Prezident Zelenskyj za nabídku poděkoval s tím, že ji postoupí ukrajinskému ministerstvu zdravotnictví," uvedl Šeliga.

Ruská raketa v pondělí poničila jednu z budov specializované dětské nemocnice, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé a dalších více než třicet bylo zraněno. Útok na nemocnici ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin.

Moskva od počátku války tvrdí, že neútočí na civilisty a na civilní cíle, avšak OSN mezitím ověřila a potvrdila, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přišly o život tisíce civilistů, včetně stovek dětí.

Zelenskyj je spokojen s výsledky summitu NATO, věří prezident Pavel

Prezident Petr Pavel věří, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je spokojen s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který se tento týden uskutečnil ve Washingtonu. Řekl to v pátek večer debatě v texaském Houstonu. Ukrajina sice nedostala přímou pozvánku do aliance, získala ale přísliby konkrétní podpory z hlediska vojenského materiálu i řadu bilaterálních dohod.

Lídři zemí NATO na třídenním summitu slíbili Kyjevu nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc. S konkrétními přísliby nových dodávek zbraní přišlo několik zemí v čele se Spojenými státy. Aliance také poprvé obvinila Čínu, že poskytuje Rusku vojenský materiál. Peking tuto kritiku odmítl, zatímco Moskva uvedla, že aktivity NATO na Ukrajině si vyžádají ruskou odpověď.

Podle Pavla je nutné si uvědomit, že Rusko má větší zdroje než Ukrajina. Nelze podle něj očekávat v brzké době žádný výrazný průlom na frontové linii. Západ by se měl snažit přesvědčit Rusko, že nemůže dosáhnout jakéhokoli významného úspěchu na bojišti, což by jej přivedlo k jednacímu stolu, podotkl. Ukrajině je podle něj potřeba zároveň dodat vše, co potřebuje pro svoji obranu.

Český prezident považuje za zásadní také vytvořit politický a diplomatický tlak a přesvědčit co nejvíce zemí, že konflikt by měl být vyřešen v souladu s mezinárodním právem, speciálně s Chartou OSN. Pokud Ukrajina odolá ruskému tlaku, lze podle něj očekávat určitý posun na konci tohoto roku, případně začátkem roku příštího. Mezitím považuje za nutné přesvědčit Čínu, že není v jejím zájmu spolupracovat s Ruskem.

Až začne vyjednávání, Západ by neměl nikdy uznat okupovaná území jakožto ruská, poznamenal Pavel. Za logičtější by považoval je označit za dočasně okupovaná, neboť za nynějších okolností není realistické je získat rychle zpět, míní prezident.

Pavel hovořil také o české muniční iniciativě na zajištění dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. Premiér Petr Fiala na konci června oznámil, že první zásilka před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová poté upřesnila, že šlo až o 50.000 kusů munice. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit 500.000 kusů munice. Pavel uvedl, že v červenci a v srpnu by mělo do země dorazit po 50.000 kusech munice, od září do konce roku by to mělo být měsíčně 80.000 až 100.000 kusů.

Bezpečnost v euroatlantickém prostoru nemůže být podle prezidenta oddělena od bezpečnosti v Indo-Pacifiku či jinde. Například konflikt v Jihočínském moři by měl okamžitý efekt na Evropu z hlediska zásobování, neboť globální obchod je z 50 až 60 procent závislý na této trase.

"Ruské vítězství ve válce by povzbudilo Čínu, aby byla více asertivní, a to by mělo přímý dopad na ně," řekl naopak prezident k regionu Indo-Pacifiku. To je rozsáhlá oblast, která zahrnuje Indický oceán a přilehlé části Tichého oceánu, patří do ní například i Tchaj-wan.

Kreml odmítl obvinění, že Rusko plánovalo zavraždit šéfa německé zbrojovky

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl obvinění, že Rusko plánovalo vraždu ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Peskov podle ruské agentury TASS uvedl, že informace o plánovaném atentátu připomínají falešné zprávy. Americká stanice CNN ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu šéfa Rheinmetallu.

Německé ministerstvo vnitra ke kauze uvedlo, že nemůže komentovat detaily jednotlivých hrozeb přicházejících z Ruska, ale zvýšenou hrozbu ruské agrese bere vážně a úřady obecně zvýšily bezpečnostní opatření.

Vandalové polili plot u české ambasády v Moskvě červenou barvou, informoval TASS

Neznámí vandalové polili červenou barvou vchod do areálu českého velvyslanectví v Moskvě, informovala dnes ruská tisková agentura TASS. Poškozena byla kovová branka a plot na místě, kde je instalována tabulka s označením ambasády a nad kterým vlají česká a unijní vlajka. Většinu barvy se již podařilo smýt a chod ambasády incident nenarušil, píše TASS. Vyjádření české diplomacie se ČTK snaží získat.

"Česko je známé svým ostře protiruským postojem a patří k těm západním zemím, které nejaktivněji přispívají k militarizaci Ukrajiny," napsala ruská agentura.

ČR a Ukrajina budou posilovat hospodářskou spolupráci, uvedl Síkela. Český export na Ukrajinu loni vzrostl o 41 pct na 35 mld. Kč, letos dál roste.