Vrchol amerických vojenských technologií, nadzvukový letoun F-35, do bojů na Ukrajině zřejmě přímo nezasáhne. Zatím plní roli odstrašujícího prostředku na východním křídle NATO. Agresivita Ruska však zájem o tyto stíhačky výrazně zvyšuje. A právě velké výrobní série jejich cenu snižují. To je už od začátku jeden z hlavních cílů projektu. Jeden stroj v základní variantě nyní stojí necelých 78 milionů dolarů, o více než deset milionů méně než před pěti lety.
Taktický víceúčelový F-35 Lightning II, jehož verze B umožňuje krátký vzlet a kolmé přistání, se stává nejrozšířenějším supersonickým bitevníkem v zemích Severoatlantické aliance. Střídá legendární stíhačku F-16 Fighting Falcon, která začíná plnit roli náhradníka pro chudé členy NATO.
Falconů bylo od sedmdesátých let vyrobeno 4600, což je ve zbrojním leteckém průmyslu úctyhodné číslo. Odhadovaný potenciál „neviditelných“ F-35 s technologií stealth, která je chrání před radary, byl podobný. Kvůli obavám z Ruska však může překonat očekávání. Od poloviny minulé dekády už bylo zákazníkům předáno nebo je objednáno téměř 3400 těchto letounů.
Stíhačkami F-35 může být vyzbrojena také česká armáda, která má už druhou dekádu pronajaté švédské stroje JAS-39 Gripen. Smlouva skončí v roce 2027 s možností prodloužení na další dva roky.
„Současná vláda bude muset rozhodnut o budoucnosti ochrany vzdušného prostoru,“ řekla šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). Přestože pokračování modernizované či úplně nové verze gripenů na českém nebi považují experti za pravděpodobnější vyústění strategické zakázky, ve hře jsou i F-35. Zároveň se hovoří o nutnosti zvýšit počet stávajících 14 letounů na alespoň 24.
„Válka na Ukrajině akcie F-35 nebývale zvyšuje. Jsem přesvědčen, že na stole jsou pouze dvě varianty, švédská a americká. F-35 přitom nabízí schopnosti, které prostě gripeny nemají,“ uvedl vojenský analytik Lukáš Vising v narážce na uzpůsobení F-35 pro odpalování atomových bomb a hlavic.
„V době, kdy nám vyprší pronájem gripenů, už poběží plná sériová produkce F-35. Cena za kus značně poklesne, letoun bude mít za sebou provozní zkušenosti, dětské nemoci budou vyřešené,“ dodal Visingr.
Jaké jsou druhy atomových bomb a jak si před nimi zachránit život?
V Evropě se už pro F-35 rozhodly Belgie, Dánsko, Finsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Švýcarsko a Velká Británie. Tento týden se k nim podle agentury DPA přidalo Německo. Chce nakoupit až 35 strojů F-35, jimiž by nahradilo dosluhující letouny Tornado.
Jedním z hlavních důvodů je schopnost F-35 nést jaderné pumy, což Berlín požaduje. I když atomové zbraně nevlastní, v rámci závazků NATO slíbil udržovat stíhačky, které jimi mohou být vyzbrojeny.
DPA doplnila, že německá vláda posílí vzdušné síly rovněž patnácti letouny Eurofighter. Měli o tom interně jednat premiér Olaf Scholz a ministryně obrany Christine Lambrechtová.
Původně Německo hodlalo investovat do generačně starších nadzvukových strojů F/A-18 E/F Super Hornet americké společnosti Boeing. Po ruském útoku na Ukrajinu se však nakonec patrně rozhodlo pro nejmodernější letouny páté generace americké firmy Lockheed Martin. Odborníci předpokládají, že jde o poslední nadzvukovou stíhačku s kokpitem pro pilota. Další generace už mají být ovládané dálkově.
Lockheed Martin dosud plní výrobní program podle plánu, pandemie jeho linky výrazně neochromila. Letecký koncern v roce 2021 vyrobil rekordních 142 F-35. Pro program je důležité právě to, že přibývají další objednávky. Vedle Německa to je Polsko, které loni požádalo o 32 strojů. Z mimoevropských zemí má nejnovější americké stíhačky Austrálie, Izrael, Jižní Korea a Japonsko, zájem projevilo Thajsko.
Velkým úkolem pro všechny zúčastněné bude snížení závratné částky letové hodiny F-35. Z dřívějších 45 tisíc dolarů, zhruba milionu korun, má do roku 2025 spadnout na 25 tisíc.
Kolik letounů je objednaných
USA 2443
Japonsko 147
Velká Británie 138
Turecko 100*
Itálie 90
Austrálie 72
Kanada 65**
Norsko 52
Izrael 50
Nizozemsko 46
Jižní Korea 40
Německo 35***
Belgie 34
Polsko 32
Dánsko 32
*) Turecko bylo z programu vyřazeno
**) Kanada původní objednávku pozastavila
***) Německo projevilo jen neoficiální zájem
Pramen Lockheed Martin, agentura DPA
