Západu se nedaří potírat obcházení protiruských sankcí. Přes středoasijské země a Turecko se do válčící země dostává nejen spotřební elektronika nebo německá auta, ale zřejmě také zboží využitelné pro vojenské účely. Washington kvůli tomu tlačí na Ankaru, záležitost může ohrozit i dohodu o nákupu stíhaček F-16. Pokračuje i podezřelý zvýšený export českého zboží ke státům sousedícím s Ruskem.
Bílý dům je silně znepokojen vzrůstající rolí členského státu NATO Turecka v zásobování Kremlu kritickým zbožím. Za devět měsíců letošního roku podle Financial Times (FT) vyvezlo 45 druhů zboží užitečného pro ruskou armádu včetně mikročipů v hodnotě 144 milionů eur do Ruska a pěti postsovětských zemí, rovněž podezřelých ze zprostředkovávání reexportu. Toto číslo je třikrát vyšší než vývoz za stejné období loňského roku, který už výrazně převyšoval dlouholetý předválečný průměr.
Falešný vývoz do střední Asie
List podotýká, že export formálně určený pro Ázerbájdžán, Gruzii, Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán úřady těchto zemí ani neevidují. Pro příklad: Ankara podle něj vykázala za prvních devět měsíců letošního roku vývoz do Kazachstánu za 61 milionů dolarů, zatímco Astana uvedla, že z Turecka obdržela pouze položky v hodnotě 6,6 milionu. FT míní, že toto zboží je tak pravděpodobně přepravováno přímo do Ruska, kde může být použito v řízených raketách, dronech a vrtulnících.
Turecký dovoz citlivého zboží ze zemí G7 zároveň stoupl o šedesát procent oproti období 2015–2021. „Je zřejmé, že toto zboží míří do Ruska,“ řekla deníku Elina Ribaková ze think-tanku Peterson Institute for International Economics. Bloomberg ovšem uvádí, že až čtyři pětiny takovýchto ruských nákupů pocházejí z Číny a Hongkongu.
Spojené státy počátkem listopadu uvalily sankce na 130 firem a osob z Turecka, Číny a ze Spojených arabských emirátů, které podle něj pomáhají Rusko zásobovat vybavením vhodným pro využití na Ukrajině. Už v září se přitom ze stejných důvodů dostalo na americkou černou listinu 150 subjektů, včetně turecké firmy, která opravuje ruské lodě.
Česká firma se brání nařčení
Tento týden do Turecka vyrazil představitel amerického ministerstva financí Brian Nelson, aby tlačil na ukončení této praxe. Země chce od Spojených států koupit čtyřicet stíhaček F-16. Obchod brzdí především turecké blokování švédského vstupu do NATO. Svou roli však zřejmě hrají i jiné záležitosti včetně reexportu zboží do Ruska.
Ankara už v obavě z neúspěchu zahájila jednání o nákupu letounů Eurofighter Typhoon. „Turecké letectvo potřebuje nová letadla. Naší první volbou jsou F-16. Ale s ohledem na možnost, že bychom v tomto zdlouhavém procesu nemuseli získat pozitivní odezvu, jsou stíhačky Eurofighter Typhoon nejvhodnější alternativou k F-16,“ sdělil Reuters zdroj z tureckého ministerstva obrany.
Novináři už dříve popsali i některé detaily o cestě citlivého zboží do Ruska přes Kazachstán. Agentura Reuters uvedla, že ruské společnosti aktivně oslovují kazašské partnery, aby jim pomohli s dovozem zboží. „Rusové mají velmi dlouhý nákupní seznam, který zahrnuje průmyslové vybavení, ložiska pro železnici, pokročilou elektroniku, rádiová zařízení, turbíny, součásti letadel, suroviny, a dokonce i materiály pro bankovní karty,“ napsala agentura, která čerpala z informací několika anonymních zdrojů dobře obeznámených s praxí.
The Kyiv Independent tento měsíc napsal, že podle ukrajinských investigativců se přes prostředníky do Ruska dostaly i součástky pro vrtulníky Mi-8 vyráběné českou společností První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš. Posloužily k tomu podle nich firmy v Kazachstánu a v Indii. Česká společnost se proti nařčení ostře ohradila. Na svých stránkách uvedla, že ukrajinská analýza čerpá z nespolehlivého zdroje. Prověření registračních čísel podle ní ukázalo, že její výrobky byly použity v konkrétní zemi přímého vývozu. Tvrdí, že se stala obětí hry ruských tajných služeb.
Němci posílají auta do Kyrgyzstánu
Podezření, že k dodávkám nějakého zboží českého původu do Ruska přes prostředníky dochází, je však značné. „Meziroční výpadek exportu do Ruské federace činil zhruba 56 miliard korun, což bylo částečně způsobeno sankcemi Evropské unie a ČR a částečně nevolí některých dodavatelů podporovat Putinův režim. Dá se předpokládat, že zhruba třetina tohoto objemu se i přesto dostala do Ruské federace různými kanály, ať už v Evropě, nebo bývalém SNS,“ řekl e15 už na jaře viceprezident Asociace exportérů Otto Daněk, podle něhož může být konečné skóre ještě vyšší.
Vysoké objemy českého exportu do středoasijských zemí přetrvávají i letos. Kupříkladu do Kazachstánu Česko v roce 2021 vyvezlo zboží za necelých pět miliard korun, loni to bylo přes šestnáct miliard a letos do konce září už 14,5 miliardy. Vývoz do Kyrgyzstánu a Uzbekistánu byl za prvních devět měsíců vyšší než za celý loňský rok.
„Reexport lze statisticky těžko vyčíslit, proto lze jen spekulovat. Otázkou také je, zda české firmy vůbec disponují jakoukoli informací, že by byly jejich výrobky reexportovány,“ podotýká však mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Česko přitom není žádnou unijní výjimkou. Na problematiku reexportu německých aut před pár dny poukázal na sociální síti X Robin Brooks z amerického Ústavu mezinárodních financí. „Německý vývoz motorových vozidel a dílů do Kyrgyzstánu vzrostl o 5500 procent od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Nemusíte být raketoví vědci, abyste věděli, že všechny tyto věci míří do Ruska,“ napsal.
Koncem srpna Der Spiegel informoval o kauze německé společnosti, vyšetřované kvůli podezření z vývozu elektronických součástek používaných při výrobě ruských průzkumných dronů Orlan-10. Přímý německý vývoz do Ruska přitom klesá. V říjnu spadl na 600 milionů eur, tedy o více než třetinu v porovnání se stejným obdobím loňského roku.
