Protiruské sankce mají mnohé trhliny. Je veřejným tajemstvím, že západní zboží se do země, která vede válku na Ukrajině, dostává dlouhé měsíce přes postsovětský prostor a Turecko. Týká se to patrně i českého exportu, který do těchto končin v předešlém roce nápadně vzrostl. Kazachstán chce proti této praxi od dubna zakročit a obchodní toky s Ruskem důsledně kontrolovat. Pod západním tlakem jsou i další země regionu.
Astana spustí online systém, který bude sledovat veškeré zboží na vstupu i výstupu ze země. Jde o její dosud nejvážnější pokus ukázat snahu o soulad se západními postihy Moskvy, jejichž cílem je izolace ruské ekonomiky.
Být zadobře s oběma stranami
„Naše vláda opakovaně a velmi jasně prohlásila, že Kazachstán neuplatňuje žádné sankce a omezení v obchodu s Ruskem. Nedovolí však obcházení západních sankcí a nestane se platformou pro takové obcházení,“ řekl podle The Moscow Times pod podmínkou anonymity nejmenovaný představitel země.
Kazachstán tak zjevně doufá, že se vyhne trestu. „Chápeme všechna rizika sekundárních sankcí, proto pečlivě sledujeme náš vzájemný obchod se všemi partnery,“ dodal. Středoasijský stát se nachází ve složité situaci, kdy si nechce rozhněvat ani Západ, ani Rusko. S velkým sousedem ho pojí 7600 kilometrů dlouhá hranice, hospodářská provázanost a členství v celní unii, kvůli kterému je kontrola obchodu obtížná.
Západ spoléhal na to, že se mu díky sankcím a nechuti části firem obchodovat s Ruskem podaří odříznout Kreml od sofistikovaných technologií, které by mohl využít k výrobě zbraní. Chtěl také omezit pohodlí Rusů, a tím je postavit proti režimu prezidenta Vladimira Putina. Jenže se záhy ukázalo, že čím méně západního zboží proudí do Ruska, tím více ho míří do států v jeho okolí.
Ruské firmy zřejmě úkolují partnery
„Informace shromážděné monitorem obchodních dat se sídlem v Ženevě naznačují, že některé sankcionované zboží – zejména pokročilé polovodiče – je přesměrováno do Ruska přes třetí země, z nichž mnohé po ruské invazi nenadále změnily své obchodní zvyklosti,“ uvedl Bloomberg začátkem tohoto měsíce. Nejde však jen o komponenty, které by mohl Kreml využít proti Ukrajině. Loni kupříkladu násobně vzrostl dovoz mobilů do Arménie a podobný trend se týkal také třeba praček, napsaly New York Times.
Agentura Reuters nedávno poukázala na to, že ruské společnosti aktivně oslovují kazašské partnery, aby jim pomohli s dovozem zboží. „Rusové mají velmi dlouhý nákupní seznam, který zahrnuje průmyslové vybavení, ložiska pro železnici, pokročilou elektroniku, rádiová zařízení, turbíny, součásti letadel, suroviny, a dokonce i materiály pro bankovní karty,“ uvedla agentura, která čerpala z informací několika anonymních zdrojů dobře obeznámených s praxí. Podle dalších informací ztěžuje vládám středoasijských zemí dohled to, že na obcházení sankcí se často podílejí malí obchodníci.
I někteří politici otevřeně hovoří o cíleném obcházení sankcí. „Zdá se být zcela jasné, že obchodníci nacházejí způsoby, jak legálně prodat své zboží řekněme do Turecka, Kazachstánu nebo Arménie, které je pak zasíláno do Ruska, protože tyto země nedodržují režim sankcí,“ prohlásil před časem lotyšský premiér Krišjánis Kariňš.
Změny exportních toků se týkají i Česka
Stranou zjevně nestojí ani Česká republika. „Meziroční výpadek exportu do Ruské federace činil zhruba 56 miliard korun, což bylo částečně způsobeno sankcemi Evropské unie a ČR a částečně nevolí některých dodavatelů podporovat Putinův režim. Dá se předpokládat, že zhruba třetina tohoto objemu se i přesto dostala do Ruské federace různými kanály, ať už v Evropě, nebo bývalém SNS,“ řekl viceprezident Asociace exportérů Otto Daněk, podle něhož může být konečné skóre ještě vyšší.
Český vývoz do některých postsovětských zemí loni stoupl i čtyřnásobně, podivuhodný nárůst se týkal i Kazachstánu. „Loni jsme tam vyvezli zboží za 16,3 miliardy korun, o rok dříve to bylo za necelých pět. V absolutních číslech je to jeden z největších skoků,“ podotkl Daněk. O miliardy korun vzrostl i vývoz do Turecka. Tyto nárůsty se týkaly kupříkladu autodílů, aut, ale také třeba telekomunikačního zařízení.
Nad firmami ze „zprostředkovatelských“ zemí skutečně visí hrozba sekundárních trestů. USA loni sankcionovaly uzbeckou společnost Promcomplektlogistic za to, že pomáhala ruské společnosti Radioavtomatika obcházet postihy. Podobný osud potkal i čínskou technologickou společnost známou jako Spacety China, jež podle Washingtonu poskytla ruské firmě Terra Tech satelitní snímky Ukrajiny.
Americké delegace se na téma zaměřují při návštěvách podezíraných zemí. V Kazachstánu ho koncem uplynulého měsíce řešil ministr zahraničí Antony Blinken, podle tlakem je i Turecko. USA a EU k tomu nedávno slíbily, že podniknou další společné kroky vůči státům, které se na obcházení sankcí podílejí.
