Zkáza ukrajinského „zázraku“ ztíží přepravu extrémních nákladů. Alternativa neexistuje

An-225 na letišti v Linci

An-225 na letišti v Linci Zdroj: profimedia.cz

Mrija v roce 2016 na letišti v Praze
Mrija v roce 2016 na letišti v Praze
Mrija byla atrakcí všude, kam se podívala, viz Letiště Praha 10. května 2016.
Mrija byla atrakcí všude, kam se podívala, viz Letiště Praha 10. května 2016.
Mrija byla atrakcí všude, kam se podívala, viz Letiště Praha 10. května 2016.
23
Fotogalerie

Během bojů o severní předměstí Kyjeva dostalo zásah i největší dopravní letadlo světa, Antonov An-225 Mrija. Zpráva, která zarmoutila fanoušky letectví po celém světě, dopadá i na globální byznys. Letadlo, které existovalo v jediném exempláři, je podle logistických firem pro určitý druh nákladu nenahraditelné.

V okolí pražského letiště bylo 10. května 2016 neobvykle živo. U vnějších plotů se sešlo možná několik tisíc lidí, další obsadili všechny vyvýšeniny v okolí dvou pražských ranvejí. Všichni měli oči upřené na nebe, až se na něm objeví nezaměnitelná silueta největšího letounu světa, stroje nazvaného Mrija čili Zázrak. Z pohledu obřího stroje a jeho posádky to nebylo nic neobvyklého, davy diváků lákal jedinečný letoun všude po světě.

An-225 tehdy do Prahy přiletěl naložit 120tunový generátor vyrobený plzeňskou společností Brush SEM, který přepravil k australskému zákazníkovi. Logisticky operaci zastřešovala společnost DB Schenker.

„Tento letoun byl unikátní svojí velikostí, a hlavně nosností, což z něj dělalo ideální dopravní prostředek pro obří a těžké náklady, které bylo potřeba dopravit na druhý konec světa,“ vysvětluje mluvčí DB Schenker Martin Bacílek.

Provozovateli stroje, ukrajinské společnosti Antonov Airlines, se klienti museli hlásit několik týdnů až měsíců předem, taková byla poptávka po službách An-225, dodává Bacílek. „Je to nenahraditelná ztráta,“ souhlasí i Jakub Kronus, mluvčí konkurenční služby DHL Global Forwarding.

Od raketoplánu po metro

Antonov An-225 vznikl jako nosič sovětského raketoplánu Buran a částí jeho nosných raket. Letadlo se o rok později stalo spolu s raketoplánem na hřbetu hvězdou pařížského aerosalonu. Pak ale přišel rozpad Sovětského svazu, projekt raketoplánu Buran byl zrušen a s ním byla odstavena i Mrija.

Do vzduchu se vrátila až po modernizaci v roce 2001, tentokrát už jako letoun sloužící pro přepravu těch nejextrémnějších nákladů. Nosnost dosahovala 250 tun, což dalece překonávalo všechny konkurenty.

Video placeholde
Kdo je novodobý vojenský hrdina Volodymyr Zelenskyj? • Videohub

Mrija díky tomu během své druhé kariéry přepravovala pestrou škálu nákladů zahrnujících vlaky, lodě, vrtulníky, obří transformátory či generátory nebo jiná letadla. Z Česka například přepravovala tanky a další vojenskou techniku, které společnost Excalibur Army posílala do Afriky. V roce 2018 prošel stroj rozsáhlou modernizací, která měla prodloužit životnost o další čtvrtstoletí.

Kariéru Mriji ukončila ruská invaze na Ukrajinu. Letoun byl zasažen během prvních dní bojů při ruském útoku na jeho domovské letiště Hostomel na severním předměstí Kyjeva. Zkázu stroje potvrdil mimo jiné ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Například majitel letounu Antonov Company ale na Twitteru opakovaně napsal, že o rozsahu poškození Mrije nechce dělat závěry, dokud jej nebudou moci prohlédnout zástupci firmy. Státní zbrojní společnost Ukroboronprom už každopádně slíbila, že An-225 bude obnoven. Mělo by to trvat pět let a náklady mají dosáhnout tří miliard dolarů.

Přeprava se prodlouží a podraží

Přinejmenším do té doby se ale svět bude muset bez mimořádných přepravních schopností An-225 obejít. „Náklad se bude muset rozdělovat do menších kusů. Alternativou v námořní přepravě jsou přepravy nadrozměrného volně loženého nákladu, takzvaného break-bulk, které ale na druhý konec světa trvají o několik týdnů déle,“ říká Bacílek z DB Schenker.

Stroji Mrija se přepravními schopnostmi nejvíce přibližuje Antonov An-124 Ruslan, ze kterého ostatně největší letadlo světa konstrukčně vychází. Antonov Airlines velkou flotilu těchto strojů provozují z nákladního letiště v Lipsku, takže byla před válkou uchráněna. Podle Kronuse z DHL ale v souvislosti se zavřením ruského vzdušného prostoru pro evropská letadla vyvstává další problém daný tím, že ruslany mají poměrně krátký dolet.

„Pokud mají přepravit náklad například z Evropy do Asie a nemohou využít ruský vzdušný prostor, musejí po cestě tolikrát přistávat kvůli tankování, že už se letecká přeprava nevyplatí,“ říká. Spolu s celkovým růstem poptávky po nákladní letecké dopravě, která trvá od propuknutí pandemie, lze očekávat, že přeprava mimořádně rozměrných a hmotných nákladů podraží, uzavírá mluvčí DHL Global Forwarding.

Největší nákladní letadla světa
LetounNosnostObjem nákladového prostoru
Antonov An-225 Mrija250 tun1300 m3
Antonov An-124 Ruslan120–150 tun1040 m3
Boeing 747-8F139 tun693 m3
C-5B Galaxy118 tun880 m3
Boeing 747 Dreamlifter113 tun1840 m3
Airbus Beluga XL50,5 tuny2209 m3