Umělá inteligence je aktuálně jedním z nejdiskutovanějších témat napříč sektory. Právo ale na ni příliš připraveno není, a to ani české ani evropské, říká advokátka PRK Partners Eva Fialová. Zároveň upozorňuje, že některé systémy by mohla Evropská unie výrazně omezit, nebo dokonce úplně zakázat.
Krokem vpřed je směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci, kterou loni představila Evropská komise. Ta ale zatím nebyla do českého práva implementována. Má chránit uživatele v momentě, kdy jim způsobí škodu. Dává k dispozici i nástroje, jak se náhrady snadněji domoci.
Jak advokátka zdůrazňuje, umělá inteligence jedná autonomně, přičemž většinou dopředu neznáme výsledek tohoto jednání. I proto se na půdě Evropské unie aktuálně připravuje tzv. AI Act, tedy akt o umělé inteligenci. Jeho nařízení by již měla být účinná ve všech členských státech.
„Rozděluje systémy umělé inteligence do několika skupin. První představují takovou míru rizika, že je potřeba je zakázat nebo jejich používání výrazně omezit. Druhé jsou vysoce rizikové a jejich poskytovatelé budou mít celou řadu povinností. Třetí jsou s omezeným rizikem a čtvrté pak systémy, které by riziko představovat neměly,“ přibližuje Fialová v talkshow Na kus řeči s právníky.
Vysokého stupně regulace se podle ní mohou dočkat například systémy hodnotící zaměstnance, nebo bonitu klientů. Nicméně i s těmi bezpečnějšími budou spojené určité povinnosti. „Poskytovatelé systémů s omezeným rizikem, tedy např. chatbotů, systémů pro rozpoznávání emocí zákazníků nebo deep fake, budou muset uživatele o jejich použití informovat,“ dodává.
