Pod lupou: Bez jednorázových plastů se obejdeme. Drobný diskomfort lidé zvládnou

Video placeholde

Udržitelnost. Aktuálně jedno z nejvíc skloňovaných slov v mediálním prostoru. Naposledy rezonovalo v souvislosti se zákazem výroby a prodeje jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček. Ten v Česku začne platit zřejmě už od listopadu. Jak tento zákaz pocítí například restaurace? Jak na něj budou reagovat čeští spotřebitelé? Je to skutečně správná cesta? Téma rozebrali hosté diskusního pořadu Pod lupou pořádaného deníkem E15.

Podle údajů ministerstva životního prostředí by se díky zákazu jednorázových plastových výrobků měla ročně snížit jejich spotřeba o zhruba 1,77 miliardy kusů. Plastové výrobky, které nebudou zakázané, pak budou muset být povinně označeny příslušným logem.

„Je to určitě správná cesta, ačkoliv to není jediný způsob, který vyřeší problém s plasty. Podle našich datových analýz se v EU recykluje jen přibližně 15 procent plastů, zároveň jedna třetina plastů vůbec není nijak evidována. Alternativ k jednorázovým platovým výrobkům možná nebude tolik, proto je zapotřebí intenzivně bádat nad tím, jak je správně nahradit,“ řekl Pavel Zedníček, ředitel společnosti INCIEN.

Segmentem, který byl s jednorázovými obaly často spojován, jsou řetězce provozoven rychlého občerstvení. Ale například americká společnost McDonald's už v roce 2019 deklarovala, že 80 procent svých obalů na jídlo je vyrobených z papíru. „V McDonald's jsme na tento zákon byli dopředu připravení. Už od roku 2020 nepoužíváme žádné jednorázové plasty. A nejsou to jen papírová brčka místo plastových. Máme nově i papírové krabičky na saláty a zbavili jsme se i většiny plastových víček. Zákazníci občas trochu brblají, ale my si v McDonald's myslíme, že je tento drobný osobní diskomfort opravdu velkým přínosem pro celou naši planetu,“ uvedl Zdeněk Prajs, franšízant McDonald’s.

Loni zveřejněná studie Masarykovy univerzity ukazuje, že česká veřejnost velmi silně vnímá problémy spojené se změnou klimatu a volá po tom, aby byla přijímána příslušná opatření. Už ale podle studie není ochotna si za taková opatření připlatit. „Mladá generace toto téma vnímá podstatně intenzivněji, protože na její bedra budou klimatické změny nejvíce dopadat.  Mladí lidé nevidí adekvátní reakci na té systémové úrovni, protože se stále bavíme o relativně parciálních věcech,“ doplnil Jan Kurka ze společnosti SUSTO - Sustainability Tools.

Jednou z dalších oblastí, o které se často diskutuje, je recyklace a cirkulace obalů, jako jsou například všudypřítomné PET lahve. Přestože jsou Češi v otázce třídění odpadů dlouhodobě na evropské špici, zálohované plastové obaly se v Česku stále neprosadily. „Podle mě je načase, abychom toto věčně diskutované téma jednou pro vždy rozsekli. My v INCIEN jsme stoprocentně pro zálohování, protože to zajišťuje opravdu čistý materiál a umožňuje navýšení recyklace o signifikantní množství. Jde o produkci materiálu, následný sběr, o dostatečné množství recyklačních kapacit, o poptávku po recyklovaném materiálu. A ve všech těchto fázích je zapotřebí i intervence státu, protože ten současný systém lineární ekonomiku podněcuje,“ nabádá Pavel Zedníček.

Jako červená nit se vinou v rámci udržitelnosti pojmy jako dekarbonizace nebo uhlíková stopa. Například právě pro McDonald’s je snižování uhlíkové stopy jedním z klíčových závazků, ke kterému se firma připojila. Přidala se i k iniciativě Rise to Zero. „Hovoříme o obalech, ale tahle problematika se netýká jen obalů. My se díváme se i na energetickou udržitelnost restaurací, používáme solární panely, tepelná čerpadla nebo nádrže na sběr dešťové vody. Pomáháme třeba i lokálním farmářům nastavit uhlíkově čistší technologie v rámci chovu skotu. Snažíme se zkrátka edukovat a ukazovat, co všechno může životní prostřední pozitivním způsobem ovlivňovat,“ uzavřel Zdeněk Prajs.