Akademici hodnotí kvality kandidátů. Tvrdí, že Drahoš ani Zeman nemají vizi

V druhém kole proti sobě budou stát Jiří Drahoš a Miloš Zeman.

V druhém kole proti sobě budou stát Jiří Drahoš a Miloš Zeman. Zdroj: M. Protivanský, A. Malachovský

Podstatným předpokladem pro uchazeče o post na Pražském hradě jsou i vůdcovské schopnosti, které u Jiřího Drahoše a Miloše Zemana hodnotila trojice odborníků oslovená pražským institutem European Leadership and Academic Institute (ELAI). Oba kandidáty srovnávali na základě vize, hodnot, budování důvěry nebo manipulace s voliči.

Kvality prezidentských kandidátů porovnávali Jan Urban z Katedry managementu Ústavu podnikových strategií na VŠTE v Českých Budějovicích, vedoucí Katedry řízení a supervize na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Petr Vrzáček, šéf společnosti Court of Moravia Petr Pouchlý, který vyučuje leadership na Masarykově univerzitě v Brně.

Má, nebo nemá vizi?

Urban: V případě současného prezidenta nelze o žádné vizi hovořit, snad s výjimkou představy, že se máme politiky inspirovat u východních despocií. Jaké lidské vlastnosti podporuje či na jaké tento vůdce sází, lze nejlépe posoudit pohledem na jeho spolupracovníky. Kandidát Drahoš sice výraznou vizi rovněž nemá, posunem vpřed je však nesporně jeho představa o potřebě užšího vztahu s kulturně a politicky vyspělým světem.

Vrzáček: Miloš Zeman vizi nemá. Zadejte si na jeho oficiální stránce do vyhledávače slovo "vize". První odkaz, který je vám nabídnut, se týká Žofínského fóra a je z roku 2014. Zajímavější je ohlédnutí za transformací, kterou Miloš Zeman během své politické kariéry prodělal. Od Masarykovce v devadesátých letech přes eurofila na začátku století až po rusofila, sinofila a odpůrce základních hodnot, na kterých stojí evropská civilizace.

Jiří Drahoš ve své vizi přichází se čtyřmi strategickými hesly: 1) moderní a bezpečný stát, 2) naše vlast, 3) lidské schopnosti a 4) rodina na prvním místě. Pod každým heslem se nachází opatření, která dávají těmto heslům srozumitelný obsah.

Čtěte profily kandidátů Miloše Zemana a Jiřího Drahoše >>>

Pouchlý: Jasnou vizi, která by zároveň byla zřejmá také následovníkům, bohužel nemá ani jeden z kandidátů. Pokud bychom odhlédli od toho, že vize má být pozitivní a definovaná společným úspěchem, nikoliv vymezením či antitezí, pak čitelnější hlas a jasnější hranice svého vedení vykazuje Miloš Zeman. Čitelnost vůdce však není to samé, co jasná vize, která by mohla daného lídra přežít a zůstat v jeho pokračovatelích, a tam bohužel ani jeden kandidát tento předpoklad nenaplňuje.

Přináší a ztělesňuje hodnoty důležité pro společnost?

Urban: Pokud jde o prosazované hodnoty, jde u Zemana jen o jednu, kterou je on sám. Ostatní společenské či etické hodnoty bagatelizuje, relativizuje či ironizuje, a to podle okamžité potřeby. Drahoše, alespoň na základě dosavadních kroků, lze chápat jako prosazovatele či ochránce hodnot otevřenosti, čestnosti a vzdělání.

Vrzáček: Za každým lidským příběhem lze hledat hodnoty, které jej formovaly. Prezident Zeman sloužil této zemi dostatečně dlouho na to, aby každý z nás dobře znal jeho hodnotovou orientaci. Ve své první a podle něj i jediné prezidentské kampani, kterou vedl, opakovaně říkal, že chce být tím, kdo tuto zemi sjednocuje. Selhání v tomto úsilí lze přičítat především tomu, že jsme jej příliš často měli možnost zažít jako závislého, mstivého, podlého, sprostého a arogatního jedince.

Jiřího Drahoše v těchto polohách neznáme. Neznáme jej dostatečně dobře, abychom mohli říci, co s ním udělá politická funkce a moc s ní spojená. Jeho dosavadní profesní kariéra je spojená s vědou, a věda je synonymem pro férovost, pravdivost, korektnost, poctivost, ale i tvrdé úsilí. Toto jsou jistě hodnoty, které bychom chtěli nacházet za životem svým, ale i za životy svých spoluobčanů.

Vše o druhém kole prezidentských voleb čtěte zde >>>

Pouchlý: Velmi ošemetná otázka, protože různé části společnosti mají jinak nastavené hodnotové žebříčky. Kvůli polarizaci voličské základny, na které současný prezident systematicky pracuje několik let, přináší každý z kandidátů hodnoty, jež jsou pro společnost důležité. Ač samozřejmě mluvíme o dvou různých podmnožinách společnosti a zásadně odlišných názorových proudech.

Pokud však vycházíme z předpokladu, že dobrý politický lídr vede všechny své následovníky, pak tuto pro společnost důležitou hodnotu, naplňuje Jiří Drahoš. Jak uspěje v rozklížené společnosti ukáže budoucnost, ale ambice je zřejmá a jasně deklamovaná.

Jakými nástroji si buduje důvěru?

Urban: Důvěru veřejnosti se Zeman snaží budovat představou, že je stejný jako většina národa, hájí jeho zájmy a nabízí jistoty. Manipulace, o kterou se přitom opírá, spočívá ve vytváření různých forem ohrožení, proti kterým pak údajně bojuje, v zastírání skutečných motivů svého jednání a často i ve lži, která ho provází od prvých politických kroků. Důvěra, o kterou usiluje Drahoš, staví především na snaze prezentovat názory, kterým skutečně věří a které sám ztělesňuje.

Vrzáček: Spíše než o nástrojích bych chtěl hovořit o cílových skupinách, na kterých staví svůj elektorát. Zajímavé bylo sledovat průběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Několik málo minut po uzavření volebních místností činila podpora Miloše Zemana v malých volebních okrscích nebo v okrscích s nízkou volební účastí přes 42 procent obdržených hlasů, aby následně již jen klesala ke konečným 38,56 procent.

Miloš Zeman se rád staví do pozice ochránce slabých, což je samořejmě v pořádku. Rolí prezidenta je ochraňovat. Otázka spíše zní, jakým způsobem má být ochrana nejzranitelnějším nabízena. Buď formou nepropustné zdi, která zadrží vše cizorodé, nebo formou povzbuzení a motivace ke změně. Miloš Zeman se velmi pragmaticky staví do pozice ochránce, který v bezbariérovém společenství buduje bariéry. Jiří Drahoš věří v sílu lidského ducha a povzbuzuje naději, že každý člověk může ve společnosti najít důstojné místo pro své uplatnění.

Pouchlý: Miloš Zeman si buduje důvěru prostřednictvím velmi silného emočního souznění s klíčovou masou svých následovníků a prostřednictvím prohlubování jejich frustrace a nespokojenosti. Tváří se jako jeden z lidu, k čemuž využívá stejný slovník i značnou míru vulgarizace (ve slova smyslu zjednodušení stejně jako zhrubnutí) a otevírá témata, která chce dav slyšet. Neslibuje na ně ovšem řešení, kterým tato masa stejně nevěří, ale je pouhým hlasatelem a zesilovatelem emocí svých následovníků. Opravdu palčivým tématům se vyhýbá a nenechá se s nimi konfrontovat před svými následovníky.

Jiří Drahoš má zatím důvěru vybudovanou především na své minulosti, referencích a dodržování těch pravidel, která v očích Drahošových následovníků porušuje Miloš Zeman. Jasný záměr nepolarizovat společnost, který je jedním z pilířů Drahošovy kampaně, jej zatím drží od výraznějších gest i činů. Ovšem první kolo voleb celkem jednoznačně ukázalo, že nemalá část společnosti tuto určitou pokoru a klidnou sílu jako atribut hodný následování preferuje. Podobné znaky od lídra jeho následovníci očekávají hlavně v situaci, kdy jsou tyto hodnoty utlumovány předchozím lídrem či establishmentem, jinak by zdaleka nemusely stačit.

Nakolik se snaží svými podporovateli manipulovat?

Urban: Zeman, na rozdíl od Drahoše (a podobně jako Trump), se nesnaží oslovit ani získat tu část národa, která ho nemá ráda. Soustřeďuje se na své přívržence a slíbuje jim, cokoli chtějí, a to i za cenu, že ztratí ostatní. Drahoš, alespoň prozatím, jeví snahu sjednotit stoupence různých názorů a nestavět jednu část národa proti druhé.

Vrzáček: Obvinit jednoho nebo druhého kandidáta z manipulace bez jasných důkazů je nemožné. Prezident Zeman, jak sám řekl, kampaň před prvním kolem nevedl, i když po celé zemi visely jeho bilboardy a lidé dostávali do svých poštovních schránek jeho životopis. Na svém oficiálním webu nemá zmínku o dalších záměrech. Jiří Drahoš kampaň pochopitelně vedl a ani to nezastíral.

Za manipulaci označuji takové jednání, při kterém nutíte člověka něco udělat tím, že na něj vytváříte nátlak, nebo že mu nějaké důležité informace zatajujete, případně, že mu rovnou lžete. Dívám-li se zpětně na způsob vedení kampaně před první kolem prezidentských voleb, označil bych za manipulovatelnější přístup ten, který zvolil Miloš Zeman, protože jej založil na mlčení a na zkreslování skutečnosti. Věřil, že mu tato taktika přinese v prvním kole prventsví, což se také stalo. Osobně se domnívám, že však kalkuloval s mnohem příznivějším výsledkem.

Pouchlý: Na tuto otázku se mi jen těžko odpovídá s nadhledem. Každá kampaň je manipulace a přesvědčování. Patří to k vedení i politice. Miloš Zeman používá subtilní techniky a trvá na tom, že nedělá kampaň, takže nevolí klasické prostředky, ale využívá prostoru, který si umí urvat jako stávající hlava státu. A i když je to někdy rebelie proti zvyklostem, moc dobře ví, proč to dělá a že to jeho následovníkům vyhovuje. Jiří Drahoš volí klasickou kombinaci šťastných lidí, dětí, pracujících skupin i důchodců a úsměvů, gest, pozitivního přístupu a klavírního podkresu.

Vše o pravomocích hlavy státu čtěte zde >>>

Bohužel je tu pak ona stinná stránka kampaně, kterou nastavil Miloš Zeman a lidé kolem něj. Je založená na falešných obviněních, veřejném lynči, dezinformacích a zveličování strachu z krizového scénáře, který nastane, když "ten druhý" bude u moci. A tohle je forma manipulace, která přesně funguje na určitou nemalou cílovou skupinu a je za hranicí jakéhokoliv běžného přesvědčování. A je to jedovatý inkoust, který se propisuje velmi hluboko a nebezpečně do duší obyčejných lidí.

Nakolik se snaží oslovit všechny občany nebo jejich část?

Vrzáček: Oslovit všechny občany není v silách žádného kandidáta. Způsob výkonu prezidentské funkce však musí být přijatelný pro co nějvětší podíl společnosti. Prezident by však neměl vyvolávat negativní emoce, což se prezidentu Zemanovi v jeho prvním funkčním období nepodařilo. Polarizoval společnost svým chováním a svými provokacemi také své odpůrce aktivizoval. Vzpomeňme na červené karty, trenky na hradní zástavě, létající vejce a rajčata na Albertově, hlasitě hrající hudbu na jenom z moravských náměstích. Ptejme se, proč se s podobnými projevy nepotkali Zemanovi předchůzci prezidenti Havel a Klaus?

Pouchlý: Oba kandidáti se primárně snaží oslovit především voliče, kteří jsou již názorově přesvědčení pro svého kandidáta. V daných podmínkách je to nejlepší strategie a nelze se divit, že k ní oba kandidáti sáhnuli. Letošní volba není o jemných detailech, ale o dvou jasně vyhraněných názorových proudech. Společnost je již rozdělená, a ač se oba kandidáti snaží získat i některé nerozhodnuté, apelují především na vlastní následovníky, aby tyto nerozhodnuté voliče aktivovali. Miloš Zeman ví, že nemá smysl přesvědčovat své odpůrce, protože je to zbytečné.

Oproti tomu Jiří Drahoš se bude snažit získat některé neortodoxní protikandidátovy voliče, kteří již mohou být zlostnou kampaní unaveni a mohou hledat klidnější zítřky. Držet vedení na otevřené či skryté zášti je výrazně více vyčerpávající nežli pozitivní a budovatelský přístup, takže šance pro Jiřího Drahoše je výrazně vyšší.