Odchod Andreje Babiše z vlády je sice nejnápadnějším, ale zdaleka ne jediným pohybem, k němuž v posledních dnech v hnutí ANO dochází. Zajímavým vývojem prochází také vztah mezi vůdcem ANO a prezidentem. Kdyby to bylo jen na Miloši Zemanovi, který stojí o Babišovy voliče a případný prezidentský kandidát hnutí ANO je pro něj noční můrou, byl by vztah pevný.
Naposledy se Zemanova věrnost projevila při chvalozpěvu, který prezident pronesl na Babišovu adresu během jmenování Ivana Pilného ministrem financí. Jenomže ve vztahu musejí být dva. A Andrej Babiš pozorně čte politickou situaci a ví, že příliš pevné propojení se Zemanem mu může způsobit více škod než užitku.
To bylo vidět zejména ve chvíli, kdy Babiš odmítl dohrát se Zemanem do konce jeho ústavní komedii o tom, kterak je a není potřeba odvolat ministra. Obecně Babiš sice vyjadřuje Zemanovi respekt, ale těch prohlášení je celkem málo. Babiš si totiž zjevně uvědomuje dvojí riziko, které na něj v úzkém paktu s prezidentem čeká. Jedno riziko je společenské a nedávno jej naznačil sociolog Daniel Prokop v deníku Právo.
Na základě propojení dat z několika různých průzkumů přesvědčivě ukázal, že elektoráty obou mužů jsou si dost blízké. A že v řadách příznivců Andreje Babiše za poslední dva roky významně ubylo odpůrců Miloše Zemana – jen třetina těch, kteří nedůvěřují Zemanovi, důvěřuje Babišovi.
Tak silné propojení mezi oběma politiky může mimo jiné znamenat, že jakékoli Zemanovo klopýtnutí, které by způsobilo pokles důvěry v hlavu státu, může nepřímo negativně ovlivnit podporu Andreje Babiše, a tedy celého hnutí ANO. Druhé riziko je politické. Kvůli představě, že hnutí ANO nakonec podpoří druhou kandidaturu Miloše Zemana na Pražský hrad, se Babišovi začínají bouřit některé důležité osoby.
Nelibost nad propojováním ANO a Zemana vyjádřila eurokomisařka Věra Jourová. A místopředseda Evropského parlamentu, nestraník zvolený za ANO Pavel Telička už dokonce kvůli neshodám mimo jiné nad vztahem k Zemanovi rezignoval na místo v odborné komisi ANO pro zahraniční politiku a není už ani mluvčím hnutí pro zahraniční otázky. Na pozvánce na besedu s Teličkou pod názvem.
„Za co všechno (ne) může Evropská unie“ byste barvy ANO hledali marně. Je tam jen logo ALDE, evropské frakce, k níž ANO náleží. Babiš bude muset velmi dobře počítat, zda mu spojenectví s prezidentem stojí za to, aby ztrácel důležité tváře, které dokážou navzdory všemu udržovat image ANO jako tvůrčí proevropské strany.
A pokud si Babiš spočítá, že své hnutí nechce stáhnout do celkem zahuštěného pole tupých bruselobijců, bez problémů Zemana hodí přes palubu – ze sklonů k melancholii vůdce ANO nikdo podezírat nemůže.
