Na růst platů nemáme peníze, zní z úřadů. Část ministerstev nejspíš omezí investice
Ministerstvo zdravotnictví zřejmě vynuluje investice, rezortu dopravy budou chybět prostředky na údržbu silnic
Zhruba deset miliard korun, které mají dát ministerstva na zvýšení platů ve veřejné sféře a na přidání vysokým školám, budou hledat velmi obtížně. Některé úřady tvrdí, že z let 2013 až 2016 už prakticky žádné nespotřebované výdaje nemají. Jiné by musela přiškrtit nebo zrušit plánované investice.
Na růstu mezd učitelů o patnáct procent a ostatních státních zaměstnanců o deset se v pondělí dohodli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Otázka dalších peněz pro univerzity zůstala otevřená. Výsledek jednání by měla do konce září posvětit vláda. Teprve pak budou mít pedagogové, úředníci či příslušníci bezpečnostních složek přilepšení už od listopadu jisté.
Všechny rezorty mají přispět čtvrtinou svých rezerv, například ministerstvo zdravotnictví asi 740 miliony korun. „Stojíme před volbou, zda zajistit leteckou záchrannou službu jen na půl roku, ukončit program specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků, zakonzervovat veškeré investiční akce nebo na polovinu snížit výdaje na výzkum a vývoj,“ uvedl šéf úřadu Miloslav Ludvík (ČSSD) s tím, že požadavek je paralyzující.
Podobně to vidí ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Poslat by měl 600 milionů, volných má však jen 350. „Kdybych musel poskytnout celou čtvrtinu nespotřebovaných výdajů, ohrozilo by to mimo jiné zimní údržbu silnic,“ řekl.
Ťok navíc potřebuje navýšit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o pět až osm miliard. Jinak podle něj nebudou zahájeny práce na všech nově chystaných stavbách. Návrh na příští rok počítá pro SFDI s 71 miliardami, což je meziročně o deset miliard méně.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že v nespotřebovaných výdajích nemá ani korunu. Školství zatím neví, jak požadavku koaličních špiček vyhoví.
Šéf státní pokladny Ivan Pilný (ANO) stížnosti do jisté míry chápe. „Zatím bych polemizoval s tím, že se deset miliard v rezervách našlo. Rezorty musejí hledat a jejich přístup není pozitivní, protože na první výzvu reagovaly tak, že naopak chtěly 33 miliard navíc. Přitom řadu z těchto požadavků považuji za oprávněné,“ podotkl.
Kvůli nespokojenosti s platy jsou ve stávkové pohotovosti odbory. Zůstanou v ní tak dlouho, dokud vláda dohodu koalice neschválí. Na protesty jsou připraveny i vysoké školy.
