Islamistické hnutí Tálibán postupně začíná ovládat území Afghánistánu. Za pouhých sedm dní se zmocnilo 18 provinčních metropolí, kterých je celkem 34. Podle odborníků jsou radikálové vojensky nejsilnější od roku 2001, kdy vládli nad třemi čtvrtinami Afghánistánu. Momentálně ovládají zhruba 65 procent území. Děje se tak v důsledku toho, že se vojáci USA a NATO začali koncem dubna ze země stahovat na základě mírové dohody mezi USA, NATO a Tálibánem.
Afghánistán směřuje k občanské válce a pokud v zemi začne působit Al-Káida a bude ohrožovat Západ, Británie by se tam mohla vojensky vrátit, prohlásil britský ministr obrany Ben Wallace v rozhovoru s britskými médii.
Historickou dohodu, která se stala základem pro stažení amerických vojsk a dalších zemí NATO z Afghánistánu, podepsaly USA s Tálibánem loni v únoru v katarské metropoli Dauhá. Samotné stahování začalo letos 1. května. Odchod z Afghánistánu Američané koordinují s vojsky dalších zemí NATO a jejich spojenců, dohromady se jedná asi o 7 tisíc vojáků.
V pátek se extremistické hnutí Tálibán zmocnilo města Laškargáh, které je správním centrem jihoafghánské provincie Hílmand, následně i Zábulu a Uruzgánu. Islamisté umožnili afghánské armádě a úředníkům město předtím opustit. Do rukou Tálibánu bez boje podle AFP padl také Čaghčarán, správní středisko provincie Ghór v centrální části země. V noci na pátek bojovníci Tálibánu ovládli i druhé největší afghánské město Kandahár. Ve čtvrtek také dobyli Herát, který je třetím největším městem, a Ghazní, které je z Tálibánem získaných správních středisek zatím nejblíže k hlavnímu městu Kábulu.
Za posledních osm dní se tak Tálibán zmocnil poloviny afghánských provinčních metropolí. Kontroluje většinu severu, západu a jihu země. Z velkých měst v rukou afghánské vlády podle AFP zůstávají už jen tři: Kábul, Mazáre Šaríf a Dželálábád.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v pátek vyzval sousedy Afghánistánu, aby ponechali otevřené hranice se zemí. "Nemožnost najít bezpečí by mohla ohrozit životy nesčetných civilistů. UNHCR je připraven pomoci národním úřadům podle potřeby posílit humanitární reakce," uvedla na dnešním brífinku v Ženevě mluvčí úřadu.
Západ evakuuje své diplomaty
Řada zemí se tak rozhodla evakuovat část svých diplomatů a občanů nebo spolupracujících Afghánců. Mezinárodní organizace Human Rights Watch totiž uvádí, že bojovníci Tálibánu lidi, kteří spolupracovali se západními silami, zabíjejí.
Washington ve čtvrtek oznámil, že na letiště v Kábulu vyšle 3 tisíce amerických vojáků, aby pomohli s evakuací diplomatů, amerických občanů a místních spolupracovníků. Británie chystá obdobný krok a pošle do země 600 vojáků, kteří pomohou britským státním příslušníkům a afghánským tlumočníkům v evakuaci ze země. Také Kanada vyšle do afghánského hlavního města Kábulu speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců kanadské ambasády před jejím uzavřením. Dánsko současným i bývalým místním zaměstnancům své ambasády v Kábulu a afghánským spolupracovníkům dánských ozbrojených sil umožní dočasný dvouletý pobyt.
Ve středu Německo oznámilo, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a další státy včetně Francie a Švýcarska.
Česká vláda na konci července schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu.
Problematické postavení mají spolupracovníci EU, která má v Kábulu diplomatické zastoupení, pro něž pracuje poměrně velká skupina Afghánců. Téměř stovka z nich má s EU oficiální pracovní smlouvu; nejedná se pouze o tlumočníky, ale také o manažery či politické a jiné poradce. Kromě toho další Afghánci při misi EU pracují jako kuchaři, uklízeči, recepční či číšníci. Jak napsal v týdnu dánský list Weekendavisen, EU není stát a nemůže vydat někomu vízum či udělit azyl. To může udělat podle listu pouze příslušný stát evropské sedmadvacítky a žádná z těchto zemí se dobrovolně nepřihlásila, že by situaci pomohla vyřešit.
Člověk v tísni již z Afghánistánu stáhl své zahraniční pracovníky, Čechy v poslední době v zemi neměl. V Afghánistánu zůstávají místní zaměstnanci, o jejichž bezpečnost se organizace stará na místě.
Tálibán je radikální teroristické hnutí v Afghánistánu. Ideově byla vláda Tálibánu založena na kombinaci radikálního islámu a paštunského nacionalismu. Praktiky Tálibánu především omezují lidská práva a svobodu. Ženy například nesmějí vycházet ven bez doprovodu mužského příbuzného, dívkám starším 12 let je zakázán vstup do škol, muži se nesmějí holit a za neúčast na modlitbách je čeká bití. Za porušení pravidel hrozí přísné tresty.
