Rusové prosazují po nehodě v Suezu arktickou trasu | E15.cz

Alternativy k Suezu: nejen obeplutí Afriky, Rusko prosazuje arktickou trasu

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Záchrannému týmu se podařilo uvolnit obří kontejnerovou loď Ever Given. Suezský kanál tak může být znovu zprovozněn. Týdenní uzávěra však na místě vytvořila frontu čtyř stovek plavidel a není tak jasné, za jak dlouho se plavba průplavem vrátí do normálu. Nehoda proto povzbudila debaty o alternativních trasách. Některé lodě se raději vydaly kolem mysu Dobré naděje. Rusové začali hovořit o větším využití severní mořské trasy a objevují se i další nápady.

Na vyproštění Ever Given pracovalo několik bagrů a remorkérů, které v pondělí využily silného přílivu. Peter Berdowski ze záchranného týmu uvedl, že uvolnění zádi lodi byla spíše ta snazší část. „Náročná bude přední část. Nechceme oslavovat předčasně,“ citovala ho agentura Bloomberg. Později správa kanálu vydala prohlášení, že loď už může volně plout a nic tedy nebrání obnovení provozu.

„Bude chvíli trvat, než zanikne vytvořená fronta,“ dodal Hugo de Stoop z firmy Euronav NV, která vlastní ropné tankery. Úplné uvolnění kanálu podle něj může trvat dva až tři týdny.

Suezským průplavem prochází dvanáct procent světové námořní dopravy. Cena denního objemu přepravovaného zboží se odhaduje na téměř deset miliard dolarů. Každý den neprůchodnosti cesty tak přispíval k nervozitě globálních dodavatelských řetězců.

Nehodou byla ovlivněna řada velkých firem od nábytkářského řetězce IKEA po výrobce stavebních a těžebních strojů Caterpillar. V ústí průplavu uvízla plavidla se spotřebním zbožím, komoditami včetně ropy a kávy i tisíce živých zvířat.

Není proto překvapením, že už se otevřela debata o alternativních trasách, které by snížily závislost na Suezu. Nejjednodušším způsobem je obeplutí Afriky. V závislosti na různých okolnostech je to o zhruba dva až čtyři týdny delší cesta. V době poměrně příznivých cen ropy jde však o přijatelnou variantu především pro větší plavidla platící vyšší poplatky v průplavu.

Jenže plavba kolem mysu Dobré naděje není bez rizika a vyžaduje dobrou znalost tamních proudů. Mnoho rejdařů tak řešilo velké dilema, zda čekat, nebo plout. „Je to jako když si máte zvolit frontu na poště. Nikdy se nerozhodnete správně,“ poznamenal podle The New York Times Alex Booth ze společnosti Kpler, která sleduje provoz tankerů.

Klíčové je, na jakém místě se plavidlo nachází. Zvolit si cestu kolem Afriky ze saúdskoarabského ropného terminálu v Perském zálivu je mnohem smysluplnější, než když je tanker už v ústí průplavu.

Nejde však jen o okamžité rozhodování, novodobá suezská krize má dopad i na dlouhodobé plány. Rusko, kterému už v zácpě uvízlo šest tankerů s ropou, by blokády kanálu rádo využilo k propagaci severní trasy přes Arktidu.

Ta má potenciál zkrátit cestu mezi severní Evropou a Asií o čtyřicet procent oproti Suezu, dosud však nebyla považována za vážného konkurenta. „Je zřejmé, že je třeba přemýšlet, jak efektivně zvládat přepravní rizika a vytvořit alternativní trasy k Seuzskému průplavu,“ prohlásil podle The Moscow Times ruský diplomat Nikolaj Korčunov.

Většímu využití arktické trasy nahrává oteplování a tání ledu, které každý rok umožňuje více dní plavby bez doprovodu pomalých a drahých ledoborců. I do nich však eurasijská země v poslední době silně investuje. Podle odhadů ruské Akademie věd by se mohl objem nákladu přepravovaného v blízkosti pólu ztrojnásobit v příštích čtyřech letech na téměř sto milionů tun. Odborníci také míní, že nehoda může pomoci vylepšit image plynovodu Nord Stream 2 a dalších přímých potrubí do Evropy.

Využití izraelského ropovodu

Arktická trasa není jedinou exotickou možností, která se pro přepravu surovin nabízí. Z nehody v Suezu by mohl těžit také Izrael, jenž díky nedávnému oteplení vztahů s arabskými zeměmi plánuje nové využití ropovodu, vedoucího z rudomořského Ejlatu do středomořského Aškelonu.

V šedesátých letech byl postaven v reakci na Suezskou krizi a původně sloužil především pro transport perské ropy. Toto využití ale skončilo s íránskou revolucí na konci sedmdesátých let a nyní se používá opačným směrem. Výhodou ropovodu je, že v Ejlatu mohou kotvit i obří tankery s velkou kapacitou, které neproplují Suezským průplavem.

Svoji vlastní trasu prosazuje i Teherán. Plány na rozvoj koridoru mezi Indií, Íránem, Ázerbájdžánem a Ruskem v kombinaci lodní, železniční a silniční dopravy se ostatně rozvíjely už před nehodou.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.