Bělorusko se změnilo, říká analytik Havlíček | E15.cz

Analytik Havlíček: Bělorusko se proměnilo. Jeho občané však nechtějí volit mezi Západem a Ruskem

Ondřej Souček

Tisíce běloruských demonstrantů se domáhají odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka a čím dál více podniků se připojuje do stávky. Pevnost režimu nyní závisí hlavně na reakcích Evropské unie a Ruska, říká Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „To, co se nyní děje v běloruské společnosti, ale zákonitě neznamená samozřejmý příklon k Západu. Většina lidí se chce spíše zbavit zastaralého režimu, chce žít moderně, ale nechce být ani prozápadní ani proruská,“ dodává.

Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej uvedl, že Minsk je připraven vést „konstruktivní a objektivní dialog“ se zahraničními partnery o situaci po prezidentských volbách. Jak toto prohlášení číst?

To je zatím těžké určit. Na jednu stranu to vypadá jako vstřícné gesto a na druhou stranu víme, že takových byla v minulosti spousta a nikam to nevedlo. Režim se určitě snaží rozšířit svůj manévrovací prostor a hraje přitom o čas – dnes má totiž Evropská unie rozhodovat o tom, jak na běloruský vývoj zareaguje.

Režim už ale údajně propustil zatčené demonstranty. To už jsou reálné vstřícné kroky...

Ano, ale pokud se podíváme na ta čísla, tak se zatím propustila jen asi šestina všech zadržených. Navíc jsou tu stovky těžce zraněných lidí v nemocnici a desítky vyhoštěných novinářů či předáků opozice. Sliby zatím splněny nejsou.

Protesty v zemích nadále pokračují a dokonce začala i stávka státních podniků. Dá se současná situace vnímat jako největší vzepětí tamní občanské společnosti za vlády Alexandra Lukašenka?

Určitě, za těch posledních 26 let jsme svědky ničeho podobného nebyli. Ta země se skutečně změnila – společnost jednoznačně vyjádřila svůj zájem změnit poměry v zemi. 

Je jisté, že jde skutečně o většinu společnosti? 

To, že je naštvaná jen menšina a většina mlčí, toho jsme byli svědky v Bělorusku kolem roku 2010. Tehdy byly protesty demonstrantů krvavě potlačeny. Nyní je situace skutečně jiná. Nezávislé průzkumy kolem voleb jednoznačně hovoří o tom, že Lukašenko už většinovou podporu ztratil. 

Otázka je, jak organizace prováděly ty nezávislé průzkumy.

Průzkumy prováděly monitorovací komise mimojiné Čestných občanů, což je nezávislé protestní hnutí, jejichž činnost povolil samotný režim.

A dá se tedy těmto výsledkům věřit? V takto vypjatých situacích lze asi těžko čekat, že si někdo udrží stoprocentní férovost.

To je otázka. Nicméně Západ chtěl, aby volební komise mohli monitorovat zahraniční pozorovatelé. To ale prezident Lukašenko neumožnil a naopak to povolil této organizaci. Pravda je taková, že režim se těch čísel, které by vyšly z exit pollů (výzkum vzešlý z dotazování lidí, kteří právě odvolili, pozn. red.), obával, protože by volby mohly ztratit legitimitu. Falzifikaci volebních výsledků nicméně potvrzují i čísla exit pollů z ambasád. Některým lidem tam dokonce ambasáda neumožnila volit.

Jaký lze nyní očekávat vývoj?

To je skutečně obtížné predikovat. Například v polovině týdne jsme viděli, že protesty postupně slábnou, nakonec se však lidi hromadně vrátili do ulic a začala i celostátní stávka. Klíčovou roli budou hrát dva faktory – jak se k tomu postaví Evropská unie a Rusko.

Jaké jsou možnosti?

Domnívám se, že Evropská unie bude vůči Bělorusku přísná a prosazení sankčního mechanismu je pravděpodobné. Baltské státy mají v tomto ohledu velice jestřábí pozici, stejně tak skandinávské země a pak také například Polsko. Relativně silnou pozici zastává i Česko. Klíčové bude, zda se podaří přemluvit i státy, jako jsou Maďarsko, Francie a Německo, protože ty si příliš nechtějí nahněvat Rusko (ministři zemí EU se dohodli na uvalení sankcí na běloruské představitele krátce před 19:00, pozn. red.)

A co čekat právě od Ruska?

Rusko je v zajímavé pozici, protože mu vyhovuje slabost Alexandra Lukašenka, a to z toho důvodu, že si tím Bělorusko ještě víc může podmanit. Zároveň bude dělat vše proto, aby zabránil posilování prozápadních vlivů v Bělorusku. Scénář, který známe z Ukrajiny, je pro něho mementem. To, co se nyní děje v běloruské společnosti, ale zákonitě neznamená samozřejmý příklon k Západu. Většina lidí se chce spíše zbavit zastaralého režimu, chce žít moderně, ale nechce být ani prozápadní ani proruská.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!