Ruský prezident Vladimir Putin se ocitl v mimořádně svízelné situaci. V zemi sílí kritika, že její vedení včas nepodniklo rozhodné kroky proti šíření koronaviru a zatajuje informace. Kromě kolapsu zdravotnictví se Rusové bojí také dalšího zhoršení své životní úrovně. Těžkým úderem pro Kreml je i pád cen ropy, na jejímž vývozu je země z velké míry závislá.
V pondělí, kdy se americká lehká ropa WTI poprvé dostala do záporného pásma, se zároveň objevily zprávy, že ruská vláda nařídila těžařům omezit produkci o pětinu. Země by tak měla naplnit dohodu skupiny OPEC+, která se v reakci na slabou poptávku po surovině kvůli koronaviru a hromadění zásob nedávno domluvila na snížení těžby. Ještě v březnu přitom Moskva s Rijádem nedokázaly najít společnou řeč a výsledkem bylo, že Saúdská Arábie na paralyzovaný trh chrlila rekordní množství ropy.
Boj o asijský trh
Rusko je v současné situaci pod velkým tlakem. Ceny jeho ropy Urals jsou sice svázané s ropou Brent, i ta se však v úterý prudce propadla pod 20 dolarů za barel. Napětí na trzích s komoditou se negativně odráží na kurzu rublu. "Pokles cen ropy je špatnou zprávou pro ruskou ekonomiku. Zasahuje nejen aktuální vládní rozpočet, ale také mamutí fondy, které si pro horší období země vytvořila v letech stabilních cen," napsal ekonomický redaktor The Moscow Times Jake Cordell.
Odborníci navíc nevěří, že mezi těžebními velmocemi došlo ke skutečnému smíru. „Přes prohlášení o spolupráci boj stále pokračuje,“ řekl Reuters nejmenovaný obchodník s ropou. Podle něj by Rijád rád získal co největší podíl na asijském trhu, který není koronavirovou krizí tolik zasažen. Pro Moskvu je však také atraktivní, v poslední dekádě tam přivádí surovinu ropovodem ESPO.
Soutěží se však i v Evropě, Saúdové zvyšují export do Itálie, Řecka, Francie či Polska. Podle expertů dokážou pružněji reagovat na situaci a vyjít zákazníkům více vstříc než Rusko. Jeho výhodou v tomto soupeření je však síť ropovodů, není tak závislé na dostupnosti a cenách tankerů. Komentátoři každopádně zdůrazňují, že Putinova mezinárodní reputace je založená na tom, že zásadně odmítá ustupovat nátlaku. Současná krize je tak pro něj velkou zkouškou.
Na druhou stranu se Kreml nijak netajil tím, že nedávný rozkol s kartelem OPEC byl motivován jeho touhou zlikvidovat podle Putinových slov barbarské americké těžaře z břidlic, pro něž je nynější situace nezvladatelná. Šéf Rosněfti Igor Sečin vyjádřil přesvědčení, že pokud američtí břidlicoví těžaři zmizí z trhu, ceny ropy se brzy zotaví na šedesát dolarů za barel a ve finále bude Rusko vítězem. K vyrovnanému rozpočtu zemi stačí, aby se ropa Urals prodávala kolem čtyřiceti dolarů za barel.
Kritika za pozdní reakci
Další vývoj bude hodně záležet na pokračování koronavirové pandemie, která přidělává Putinovi starosti i doma. Podle oficiálních statistik je v zemi více než padesát tisíc případů nemoci a téměř pět stovek mrtvých. Těm však málokdo věří.
„Skutečné šíření nákazy v zemi může být podstatně vyšší vzhledem k tomu, že existují legitimní pochybnosti o testování a hlášení případů a ruské úřady mají bohatou historii zatajování významných průšvihů,“ uvedl podle CNBC odborník na východní Evropu z poradenské společnosti Teneo Andrius Tursa.
Podle něj i dalších expertů vedení země zareagovalo na epidemii příliš pozdě a podfinancované ruské zdravotnictví nyní nápor těžko zvládá. Je očividné, že se Putin snaží od problému distancovat a přenést co nejvíce zodpovědnosti za nepopulární kroky na regiony. Málokdo však pochybuje o tom, že pandemie a očekávané následné hospodářské problémy jeho obraz ruského ochránce poškodí.
| Rusku hrozí ekonomická krize |
| Lednová vládní obměna a nástup premiéra Michaila Mišustina byly spojovány s nadějí na silnější hospodářský růst a zlepšení životních podmínek obyčejných Rusů. Pouhých pár měsíců po ní je ale zřejmé, že zemi v důsledku koronaviru a pádu cen ropy čeká pravý opak. Putinův poradce Maxim Oreškin o víkendu varoval, že ruská ekonomika za druhé čtvrtletí vykáže "vážná negativní" čísla. Představitelé země uvádějí, že opatření v boji s koronavirem budou Rusko stát podle prozatímních odhadů 2,8 procenta hrubého domácího produktu. Podle nejkatastrofičtějších scénářů by mohl pokles ruského HDP letos dosáhnout dvouciferné hodnoty. Panují obavy, že o práci přijdou miliony lidí a míra nezaměstnanosti se vyšplhá na patnáct procent. |
