Sesuvy půdy i obří cunami. Arktida se stává rizikovou oblastí | E15.cz

Arktidu čekají kvůli tání ledovců a permafrostu stále častější sesuvy půdy. Hrozí i obří cunami

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Svět minulý týden obletělo video, které zachycuje sesuv půdy na severu Norska, jež smetl do moře několik domů. Šlo převážně o letní chatky a tak se hrozivě vypadající událost protentokrát obešla bez zranění. Vědci ale varují, že v důsledku rychlých změn v severních oblastech hrozí stále častější sesuvy. Na Aljašce se dokonce obávají brzkého příchodu obří cunami.

Středeční sesuv u norského města Alta nezůstal jediným. V pátek následoval druhý, který poničil nedalekou silnici. Oblast zůstává nadále nestabilní a uzavřená. Lidé nejen v tomto regionu mají strach, co bude následovat. 

Odborníci zkoumající změny klimatu napsali v květnu dopis, v němž upozorňují na rizika v důsledku tání ledovce Barry Glacier, nedaleko Anchorage na Aljašce. Jeho zhroucení podle nich může způsobit velkou vlnu cunami, která by dopadla například na místní rybáře či turisty.

„Může se to stát dnes. Mohlo by se to stát toto léto nebo v příštích dvaceti letech,“ citoval web ArcticToday.com Annu Liljedahlovou z americké organizace Woods Hole Research Center, která se zabývá proměnou akrtických ekosystémů. Vědci ve spolupráci s vesmírnou agenturou NASA proto zahájili projekt monitorování pohybu půdy na severu Ameriky.

Zmíněný tající ledovec je však jen jedním z příkladů riskantních změn, ke kterým dochází za polárním kruhem. Tající ledovce a povolování permafrostu budou patrně vyvolávat stále častější laviny, sesuvy a další problémy jako uvolňování skleníkových plynů nejen na Aljašce, ale také na severu Kanady, Skandinávie či v Grónsku a na Sibiři.

Vědci z projektu, který vede univerzita v Oslu, o víkendu zveřejnili informace, podle kterých v důsledku zvyšování teploty v severských oblastech může dosud věčně zmrzlá půda rozmrznout rychleji, než se předpokládalo. Degradace permafrostu způsobuje takzvaný termokras, což je krajina s nepravidelným povrchem plným proláklin a jezírek.

„Zjistili jsme, že když do našich simulací zahrneme termokrasové procesy, mohl by na konci tohto století roztát dokonce i studený permafrost na severu Sibiře, ačkoli tam země v současnosti stále má teploty kolem mínus deseti stupňů,“ uvedl podle stránky ScienceNorway.no Jan Nitzbon z německého Ústavu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.