Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Na neveřejném zasedání o tom v úterý rozhodl příslušný senát slovenského ústavního soudu, který v podstatné části vyhověl Babišově ústavní stížnosti. Vyplývá to z dnešního oznámení ústavního soudu. Babiš počká na vyjádření svých právníků, řekl novinářům. Předpokládá, že soudy vyhraje.
V roce 2017 přitom jiný senát slovenského ústavního soudu rozhodl ve zmíněné záležitosti v neprospěch Babiše. Tehdy vyhověl ústavní stížnosti slovenského Ústavu paměti národa, který spravuje svazky po StB.
Podle nejnovějšího rozhodnutí tříčlenného senátu slovenského ústavního soudu verdikty bratislavského krajského i slovenského nejvyššího soudu porušily Babišovo právo na soudní ochranu i právo na spravedlivé soudní řízení podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Naopak ústavní soudci nevyhověli Babišově stížnosti, že rozhodnutími obecných soudů byla porušena jeho práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a na ochranu jména, stejně jako právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života. Celé rozhodnutí ústavní soud zatím nezveřejnil, oznámil však, že v pátek se k případu vyjádří.
Po rozhodnutí ústavního soudu bude v případu znovu rozhodovat bratislavský krajský soud, který se bude muset řídit verdiktem ústavních soudců.
„Uvidím, co mi řeknou právníci. Já jsem už třikrát vyhrál ten soud a není důvod, abych to nevyhrál,“ řekl Babiš novinářům. Připomněl, že v minulosti uvedl, že v této věci se bude soudit celý život. „Já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal,“ podotkl. Řekl, že nemohl vědět, že o něm StB vedla svazek. Původní rozhodnutí slovenského ústavního soudu bylo podle Babiše velice podivné, připomněl, že přišlo těsně před parlamentními volbami v České republice.
Babiš svou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. V roce 2012 kvůli tomu podal u bratislavského soudu žalobu na ÚPN a slovenské soudy mu následně daly za pravdu. Obrat ale nastal po předloňském verdiktu senátu slovenského ústavního soudu, který na podnět ÚPN rozhodnutí bratislavského krajského soudu i slovenského nejvyššího soudu zrušil. Ústavní soud tehdy kromě jiného konstatoval, že žalovanou stranou ve sporu neměl být ÚPN, a zpochybnil i věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u soudů vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové.
V obnoveném líčení pak bratislavský krajský soud loni v lednu Babišovu žalobu zamítl. Babiš následně neuspěl ani s mimořádným opravným prostředkem u nejvyššího soudu. Proti těmto dvěma rozhodnutím obecných soudů Babiš podal ústavní stížnost.
„ÚPN má za to, že prostřednictvím 13 spisů a svazků dostatečně prokázal věcné a chronologické souvislosti dokumentující vědomou utajenou spolupráci (Babiše) s ŠtB,“ uvedl ředitel sekretariátu šéfa správní rady ÚPN Jerguš Sivoš. Zmíněné podklady ÚPN předložil při dřívějším rozhodování obecných soudů v případu.
V minulosti ÚPN prohrál několik sporů ohledně evidence lidí v dokumentech StB. Později se ÚPN v podobných případech ale začal angažovat důrazněji.
Kvůli sporu o evidenci ve svazcích StB Babiš loni podal na Slovensko stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, který ji ale odmítl.
