Záhřeb je na cestě do EU nejdál, po podpisu smlouvy pro něj budou jedinými překážkami domácí referendum a ratifikace dokumentu ve všech zemích sedmadvacítky. Koalice, která v Chorvatsku zvítězila v nedělních volbách, chce referendum uspořádat v únoru nebo březnu. Jestliže půjde vše hladce, v červenci roku 2013 se Chorvatsko stane 28. zemí spolku. „Proces reforem však ještě není završen a Chorvatsko by v něm mělo pokračovat,“ uvedla před pár dny německá europoslankyně Franziska Brantnerová.
Také Černá Hora je před summitem poměrně optimistická. Náměstek německého ministra zahraničí Werner Hoyer uvedl, že blok pravděpodobně odsouhlasí zahájení přístupových jednání s Podgoricou v polovině příštího roku.
To Bělehrad sužuje před vrcholnou schůzkou nejistota. Malý pokrok v normalizaci vztahů s Kosovem, jehož nezávislost Srbsko odmítá uznat, se Bruselu ani vlivným členským zemím nelíbí. Pozici Bělehradu minulý týden dost zhoršila zranění, která utrpěli němečtí a rakouští vojáci z mise KFOR při potyčkách s etnickými Srby na kosovské hranici.
Hovoří se však o tom, že Srbsko by mohlo být nakonec odměněno za to, že minulý pátek uzavřelo s kosovskou Prištinou dohodu o normalizaci situace na hraničních přechodech. Dopředu ale není nic jisté. Kupříkladu náměstek polského ministra pro evropské záležitosti Mikołaj Dowgielewicz podotkl, že průlom přišel „pěkně pozdě“. „Jeden nebo možná dva členské státy stále mají pochybnosti, ale máme nyní na talíři dost problémů na to, abychom si přidělávali ještě další,“ prohlásil na počátku týdne finský ministr pro Evropu a zahraniční obchod Alexander Stubb.
Ve hře je také kompromisní varianta – členské země sice v pátek Srbsku odsouhlasí udělení kandidátského statusu, dodají však, že rozhodnutí schválí následující summit za podmínky, že mezitím dojde k dalšímu pokroku v jednání s Kosovem.
Současné dílčí soudní vítězství Makedonie ve sporu s Řeckem se sice týká členství v NATO, očekává se ale, že bude pro Skopje novou politickou municí ve snaze otevřít přístupová jednání. Řecko však zřejmě hned tak neustoupí. „Myslíme si, že start vyjednávání má velké zpoždění. Mohou začít jako „bývalá jugoslávská republika Makedonie“ a ukončit jednání, až bude spor vyřešen,“ řekl serveru EUobserver nejmenovaný diplomat.
Chorvatsko
Počet obyvatel: čtyři miliony
HDP na hlavu: 17 819 dolarů
Datum žádosti o vstup: únor 2003
Předpokládaný vstup: červenec 2013
Chorvatsko završilo vyjednávací proces a bude po Slovinsku druhou balkánskou zemí, která vstoupí do EU. Počátek rozhovorů brzdily územní spory se severním sousedem. Jedna z nejsložitějších projednávaných kapitol se týkala soudní reformy. Unie po zemi například požadovala, aby udělala transparentnějším proces jmenování soudců a státních zástupců, vyřídila nahromaděné soudní kauzy a svědomitě prošetřila případy korupce. Do nich je zapletená i dosavadní vládnoucí strana Chorvatské demokratické společenství, skandály ji pravděpodobně postrčily k prohře v nedělních volbách.
Černá Hora
Počet obyvatel: 625 tisíc
HDP na hlavu: 10 775 dolarů
Datum žádosti o plné členství: prosinec 2008
Potvrzena jako kandidát: prosinec 2010
Od prosince 2009 občané Černé Hory nepotřebují víza k návštěvě většiny zemí EU. Evropská komise v říjnu navrhla zahájit se zemí přístupová jednání. Brusel po ní hlavně žádá, aby bojovala proti organizovanému zločinu, zejména praní špinavých peněz a pašování a zatočila s korupcí. Černá Hora podle něj také musí zajistit svobodu vyjadřování.
Makedonie
Počet obyvatel: dva miliony
HDP na hlavu: 9868 dolarů
Datum žádosti o plné členství: březen 2004
Potvrzena jako kandidát: prosinec 2005
Makedonci od konce roku 2009 nepotřebují víza k návštěvě většiny unijních zemí. Jedním z největších problémů je přetrvávající spor s Řeckem o název země, což komplikuje i její vstup do NATO. Makedonie tento týden dosáhla u Mezinárodního soudního dvora v Haagu dílčího vítězství. Na konci listopadu vyzvala novou řeckou vládu, aby podpořila zahájení přístupových jednání.
Srbsko
Počet obyvatel: sedm milionů
HDP na hlavu: 10 252 dolarů
Datum žádosti o plné členství: prosinec 2009
Jednou z klíčových podmínek Bruselu byla spolupráce Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Výhledy Srbska na začlenění do EU prudce vzrostly poté, co země zadržela v letošním roce Ratka Mladiće a Gorana Hadžiće. Problémem však stále zůstávají napjaté vztahy s Kosovem.
Pozn. HDP: MMF, za rok 2010, v přepočtu na paritu kupní síly
