Bez nemocných, přesto v lockdownu. Bezcovidová Austrálie doplácí na pomalé očkování
Chvála za příkladné zvládnutí pandemie se loni snášela také na adresu Austrálie. Dodnes oproti Evropě či USA eviduje velmi nízký počet pacientů s koronavirem. Přesto uvízla v nekonečné spirále lockdownů a jen obtížně hledá cestu z krize. Podle Jasona Scotta z agentury Bloomberg to má dokazovat, že přísné restrikce a karanténní opatření k vítězství nad nákazou nestačí a jediným dlouhodobým řešením je vakcinace.
V době kdy evropské země včetně Česka rozvolňují opatření proti koronaviru, Austrálie vypadá jako zamrzlá v čase. V nejlidnatějším městě Sydney byla ve středu prodloužena plošná karanténa do 30. července, přičemž ani tento termín zřejmě nebude konečný.
Tamní kina, kluby, restaurace, sportoviště či kadeřnictví jsou zavřené a obchodní střediska opuštěná. Lidé se až na výjimky nesmějí shromažďovat a navštěvovat osoby z jiných domácností. Všichni Australané mají dokonce zakázáno bez závažného důvodu vycestovat do zahraničí.
„Lockdown v Sydney se pravděpodobně potáhne ještě několik týdnů a může v krátké době odstartovat smrštění ekonomiky,“ varovala tento týden Commonwealth Bank of Australia. Plošná pětidenní uzavírka byla ve čtvrtek vyhlášena také ve druhém největším městě Melbourne.
Celý kontinent s populací 25 milionů obyvatel přitom denně registruje pouze několik desítek pozitivně testovaných osob. Od začátku pandemie tam v souvislosti s koronavirem zemřelo 912 lidí. V desetimilionovém Česku je to už přes třicet tisíc.
Hlavním důvodem, proč je australská vláda v uvolňování restrikcí přehnaně opatrná, jsou obavy z mutace delta, která byla poprvé zaznamenána v Indii a teď se šíří hlavně v jihovýchodní Asii, odkud to do Austrálie není daleko. Co je však možná ještě zásadnější, země několik měsíců zápasí s pomalým průběhem očkování.
Zatímco většina západních států má naočkováno alespoň jednou dávkou vakcíny zhruba polovinu populace, Velká Británie dokonce skoro sedmdesát procent, v Austrálii je to pouze 18,6 procenta. „Není to přece závod,“ bránil se v březnu australský premiér Scott Morrison. Teď však čelí čím dál tvrdší kritice ze strany zdravotnických expertů a politických rivalů za to, že jeho kabinet nedokázal zajistit dostatek očkovacích látek od farmaceutických firem.
Morrison zatím ani nepředstavil plán znovuotevření ekonomiky, což mu může ublížit v parlamentních volbách, které Austrálii čekají příští rok v květnu, píše Bloomberg. Jeho Liberální strana Austrálie nyní v průzkumech mírně zaostává za opoziční Australskou stranou práce.
„Vlády, jako je ta australská, musejí začít lépe vysvětlovat lidem, jak žít s covidem, jakmile bude vakcinační cíl splněn. Koronavirus je infekce, která se bude ve světě nadále šířit,“ myslí si epidemiolog z Hongkongské univerzity Ben Cowling.
„Pokud množství jejich naočkované populace zůstává nízké, podkopává to šance na otevření ekonomiky. V takovém případě můžeme dřívější úspěchy v boji s pandemií označit za Pyrrhovo vítězství,“ přidává se Donald Low, ekonomický profesor na Hongkongské vědecko-technologické univerzitě.
V podobné situaci jako Austrálie se nachází třeba Tchaj-wan nebo Nový Zéland. Přestože i v těchto ostrovních státech se počet nově nakažených blíží nule, tamním vládám se dlouhodobě nedaří rozjet očkování, a jsou proto nuceny nadále udržovat v platnosti přísné hraniční kontroly, které brzdí mezinárodní obchod a celkové hospodářské oživení.
