Británii hrozí masové stávky. Scholz rozhodl o prodloužení fungování jaderné elektrárny
Dobré ráno! Je 291. den roku, svátek má Lukáš, v tento den v roce 1867 přezvali Američané Aljašku, kterou koupili od Rusů.
Přečtěte si nejdůležitější zahraniční zprávy dne.
EU zvažuje platby Muskovi za Starlink
Členské státy Evropské unie zvažují, že zareagují na výzvu Elona Muska a budou se finančně podílet na poskytování internetu skrze jeho službu Starlink Ukrajincům. Pro server Politico to uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož je lepší, když nebude takto důležitá služba závislá na libovůli jednoho člověka, který se může jedno ráno probudit a změnit názor. Úvahy EU jsou však v rané fázi.
Kvůli úsporám hrozí Británii masové stávky
Nový britský ministr financí Jeremy Hunt svými výroky a prvními kroky ve funkci sice uklidnil mezinárodní trhy, které vyděsily plány jeho předchůdce Kwasiho Kwartenga a současné premiérky Liz Trussové, nicméně výroky o úsporných opatřeních naštvaly odborářské předáky. „Hunt si může říkat co chce, ale my se nebudeme vracet k úsporným opatřením. Vyrazíme v milionech do ulic, abychom je svrhli,“ prohlásil na odborářském srazu v Brightonu šéf organizace Communication Workers Union. Do případných stávek jsou ochotni se zapojit zaměstnanci napříč klíčovými obory jako zdravotnictví nebo doprava.
Scholz navzdory Zeleným rozhodl o prodloužení fungování jaderné elektrárny
V současné době fungují v Německu tři jaderné elektrárny. Jedna z nich měla ukončit provoz ještě letos, to ostatně zastával i ministr odpovědný za energetiku Robert Haeback ze Zelených. Nyní nicméně kancléř Olaf Scholz rozhodl o tom, že všechny tři jaderné zdroje budou fungovat minimálně do dubna příštího roku. Ukončil tak spor mezi zbývajícími koaličními partnery, tedy Zelenými, kteří dlouhodobě tlačí na odchod od jaderných eletkráren, a Svobodnými demokraty pod vedením ministra financí Christiana Lindnera, kteří prosazovali prodloužení fungování jaderných bloků až do roku 2024.
Austrálie zrušila rozhodnutí o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele
Austrálie dnes oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele. Zrušila tím rozhodnutí předchozí vlády, oznámily tiskové agentury. „Definitivní status Jeruzaléma musí být vyřešen v rámci mírových jednání mezi Izraelem a palestinským lidem,“ uvedla ministryně zahraničí Penny Wongová podle agentury AFP. „Austrálie se zavázala, že bude podporovat řešení v podobě mírového soužití dvou států – Izraele a budoucího palestinského státu – v mezinárodně uznávaných hranicích. Nebudeme podporovat přístup, který tuto vyhlídku podkopává,“ řekla ministryně podle agentury Reuters.
Americké akcie výrazně posílily, k růstu přispěly výsledky Bank of America
Americké akcie zahájily týden výrazným růstem. Náladu na globálních akciových trzích dnes zlepšilo zrušení plánovaných daňových škrtů v Británii. Zpráva o překvapivě mírném poklesu čtvrtletního zisku společnosti Bank of America navíc podpořila optimismus ohledně firemních výsledků ve Spojených státech. Dow Jonesův index si dnes připsal 1,86 procenta a uzavřel na 30.185,82 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 2,65 procenta na 3677,95 bodu a index Nasdaq Composite se zvýšil dokonce o 3,43 procenta na 10.675,80 bodu.
Stane se dnes
- Evropská komise představí další návrhy společného postupu proti vysokým cenám energií.
- Čtvrtletní výsledky oznámí Netflix nebo Goldman Sachs.
- Francouzské odborové svazy CGT, FO, Solidaires, FSU a mládežnická hnutí plánují demonstrace a stávku několika sektorů. Účast na národním dni stávek a demonstrací oznámila veřejná správa, kliniky, pečovatelské domy, státní železniční podnik SNCF a pařížský dopravní podnik RATP. Už dříve začali stávkovat zaměstnanci rafinérií.
- Druhý den pokračuje plenární zasedání Evropského parlamentu. Dopoledne europoslanci povedou rozpravu o sociálních a hospodářských důsledcích války na Ukrajině. Jednat budou také o dopadech války na Ukrajině na migraci do EU, o hraničních kontrolách v rámci schengenského prostoru či o ochraně klíčové infrastruktury po nedávných útocích na plynovody Nord Stream. V poledne mají hlasovat o usnesení k přistoupení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu osob.
