Stanjura pokračuje jako Schillerová. Stát dál bobtná, k daňovým příjmům chybějí zákony

Zbyněk Stanjura, ODS

Zbyněk Stanjura, ODS Zdroj: E15 Michael Tomeš

Novela státního rozpočtu na letošní rok, kterou bude v úterý řešit sněmovna, míří k téměř stejnému schodku, jaký loni na podzim předkládal kabinet Andreje Babiše. Pokud projdou všechny pozměňovací návrhy, dosáhne 375 miliard korun. Koalice Spolu a Pirátů se STAN však nepočítá ani příští rok s úsporami, například státní aparát má naopak posílit o další tisíce nových zaměstnanců. Výrazně vzrostou i výdaje na důchody. Škála možností, jak omezit výdaje nebo posílit příjmy, je přitom široká. Národní rozpočtová rada či think-tank České priority navrhují opatření za vyšší desítky miliard.

Premiér Petr Fiala poukazuje na vážné problémy způsobené prudce rostoucími cenami energií a také vysokou inflací. „Jsme vystaveni obecně kritické situaci, musíme předložit rozpočet s deficitem. Přesto se snažíme, abychom se chovali odpovědně,“ řekl Fiala.

Hlavní změnou ve výdajích je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování cen elektřiny a plynu. Na příjmové straně to má kompenzovat především daň z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, bankovnictví a petrolejářství. Schválení příslušných zákonů očekává ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) až do konce roku, což odporuje pravidlům. Za takový prohřešek, který se týkal chystané digitální daně, kritizoval Stanjura v minulosti svoji předchůdkyni Alenu Schillerovou (ANO).

„Zahrnutí daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny mezi příjmy státního rozpočtu nemá oporu v současné legislativě, čímž je v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu,“ shodl se v pondělí jednomyslně Výbor pro rozpočtové prognózy, který posuzuje makroekonomické a rozpočtové odhady rezortu financí.

Někteří odborníci navíc považují očekávaný výnos z takzvané windfall tax za utopii. V případě šesti vybraných bank, jichž se odvod dotkne, odhadují inkaso pouze na nižší jednotky miliard korun.

„I když rozumím tomu, proč je letos rozpočtový proces poznamenán mimořádnostmi, nelze nad nimi mávnout rukou. Je třeba poukázat na rizika plynoucí z takové situace,“ uvedl šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek.

Vážné výhrady k hospodaření Fialova kabinetu, který si jako cíl vytyčil konsolidaci veřejných financí, má i Národní rozpočtová rada. Míní, že se propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů v České republice zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha dosáhla takového rozsahu, že může být podle rady odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů.

„Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun,“ uvedl předseda rady Mojmír Hampl. „Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, jak očekává vláda, ale jsou nutné také aktivní kroky vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu,“ dodal.

Hampl považuje za správné, že kabinet za nynější situace vynakládá peníze na pomoc lidem a firmám. Zásadní nedostatek je však podle něj v tom, že si půjčuje i na provoz státu a zákonné neboli povinné výdaje, jako jsou například důchody. Ty jen příští rok spolknou o 82 miliard korun více než letos. Čtvrtinu z této částky představuje bonus ve výši pět set korun měsíčně za každé vychované dítě zejména pro ženy na odpočinku.

„Pokračuje se v tom, co začalo za vlády Andreje Babiše. Salámovou metodou se zvětšují systémové rozdíly mezi příjmy a výdaji,“ řekl šéf Národní rozpočtové rady. Zmínil zrušení silniční daně, snížení daně na naftu, zvýšení limitu pro registraci k DPH i stropu pro paušální daň. Tyto jednotlivé kroky udělají do rozpočtu podle Hampla díru přes 60 miliard korun ročně.

Ministerstvo financí je přesvědčeno, že tvrdé škrty nelze v blízké budoucnosti realizovat. „Snižování strukturálního schodku lze dosáhnout jedině fiskální restrikcí, kterou v současné turbulentní době nepovažujeme z hlediska udržení životní úrovně obyvatel, fungování ekonomiky a přežití řady podniků za správné řešení," reagoval úřad.

Vláda se však může soustředit na příjmy, jako to udělala u mimořádných zisků velkých firem. Inspiraci nabízí think-tank České priority. Přes šest desítek miliard korun by podle jeho odborníků vygenerovalo zvýšení daně z nemovitostí na úroveň Německa, případně na průměr zemí OECD. Po vzoru některých západoevropských států se rovněž nabízí progresivní daň ve výši 30 procent pro lidi s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy s možným výnosem přes deset miliard.   

Některé navrhované kroky a jejich přínos pro státní rozpočet

(v miliardách korun)

Vyšší zdanění nemovitostí po vzoru Německa60
Odložení příspěvku 500 korun pro seniorky za vychované dítě20
Progresivní daň z příjmů nad 48násobek průměrné mzdy10
Zrušení odpočtů úroků z hypoték z daňového základu5
Zastavení státní podpory stavebního spoření4

Pramen Think-tank České priority, Národní rozpočtová rada